forum.kosmonautix.cz

I když je to asi moc brzo..., nevíte zda plánují např. vyslat novou sondu (např. dvojče F-G), až bude otevřené okno na Mars?

Oficiálně se zatím o ničem nemluví. A navíc by to bylo hodně narychlo. Dva roky jsou pro konstrukci kosmické sondy skoro nerealizovatelný úkol, pokud uvážíme všechny testy, kterými by musel stroj projít.

Verze o tom, že systémy sondy mohl poškodit i americký radar ještě není úplně ze hry. Zatímco NASA tuto možnost zcela vylučuje a dokonce je ochotna nabídnout svoje experty pro případné experimentální ověření, tak americká armáda přilila olej do ohně pochybností, neboť ze svých stránek, kde poskytuje údaje o sledování objektů na oběžné dráze, odstranila všechny údaje o posledních fázích zániku Fobos-Grunt.

Údaje o ostatních ruských sondách a družicích americká armadá normálně publikuje, což je běžná praxe. Poslední, co se na stránkách US Strategic Command objevilo o F-G byla informace o možném dopadu do Afghanistánu. 11 dní před dopadem, nakonec zmizela i ta.
Po dotazu agentrury RIA Novosti na důvod odstranění informací, administrátor stránek sdělil, že to bylo na příkaz jejich velení.
zdroj:novosti-kosmonavtiki.ru

Položme si pár základních otázek.

1) Proč by Američané sestřelovali F-G? CO by tím získali? Vždyť v případě, že by se celá věc provalila, by se jednalo o nepředstavitelnou ostudu a de facto o válečný útok.

2) Mělo se jednat o cílený útok, nebo o náhodné ovlivnění? Pokud přijmeme druhou možnost, pak si musíme položit otázku, proč byl takto ovlivněn pouze F-G a proč se podobné problémy nevyskytují i u jiných sond.

F-G se pohyboval v době odmlčení nějakých 290 kilometrů vysoko (přesné číslo si nepamatuju). I kdyby nakrásně prolétával nad oním radarem nad Marshallovými ostrovy, o kterém se často mluví, musel by signál urazit oněch 290 kilometrů. Pokud letěl vedle, pak musíme ještě několik desítek (až stovek) kilometrů přidat. Klobouk dolů, jestli by Američané byli schopni na takovou dálku zaměřit poměrně rychle se pohybující objekt a vyslat k němu odpovídající puls.
Navíc je tu další problém se vzdáleností. Paprsek se po určité době začne rozpínat, jeho svazek je čím dál tím širší. Fyzika mi nikdy moc nešla, ale matně si pamatuju, že síla signálu roste se čtvercem vzdálenosti . Kdyžtak mne, prosím, opravte, tady si moc jistý nejsem. Jisté ale je, že s rostoucí vzdáleností klesá počet fotonů ,které dopadnou na cíl.

Nevím, zdá se mi, že Rusové se snaží odvést problém jinam. Aby podezření nepadlo na ně. Nechtějí připustit, aby vylezlo na veřejnost, že špatně sondu připravili, že špatně otestovali její systémy, že procesor byl v jedné fázi po startu zahlcen údaji a nebyl schopen je zpracovat. Jednodušší je obvinit někoho jiného.
Uznávám ale i to, že rozhodnutí americké strany stáhnout údaje z internetu nepatří mezi nejchytřejší.

Síla signálu (osvětlení, hustota částic) klesá s druhou mocninou u všesměrového vysílání (osvětlení atd.), u směrového záleží na přesnosti toho směrování, ale s úzkým paprskem se pak zase blbě trefuje. Každopádně nevím jestli vůbec existuje nějaký radar schopný vyslat natolik silný puls, aby mohl způsobit poškození nějaké sondy na takovou vzdálenost jen hrubou silou.

Po pravdě mě by ani nepřekvapilo, kdyby NASA možná i nějaké vzorky v případě úspěchu mohla chtít odkoupit, než že by sondu chtěli zlikvidovat, navíc právě s rizikem mezinárodní ostudy když ne něčeho horšího.
Pokud jde o to počínání amíků s těmi údaji, chápu že to může působit provokativně, ale chápu i to že se od věci chtějí distancovat.

Přemýšlel jsem o tom kroku americké armády a možná, že to bude jenom takový just v reakci na obvinění Rusů. Něco jako:"tak my tady hlídáme všem oblohu a oni ještě na nás hodí neúspěch své sondy." Necháme se překvapit, jak se celý tento diplomatický incident vyvine.

Tak už Rusové uznali, že americký radar za ztrátu F-G nemůže a že verze s chybou SW je zatím nejpravděpodobnější.
V čele komise, která má zkoumat příčinu neúspěchu, zasedne místopředseda vlády RF Dmitrij Rogozin. I když nejsou žádné přímé důkazy, protože z došlé telemetrie se prakticky nic moc zjistit nedalo, historické zkušenosti napovídají, že i z nepřímých důkazů se dá docela dobře zjistit, co se vlastně stalo. V komisi by údajně měli sedět vysoce kvalifikovaní odborníci. Pokud Rusko takové odborníky má, tak je v tom případě škoda, že se nepodíleli na vývoji sondy. Možná by teď nemuseli sedět v komisi, ale užívat si let F-G k Marsu.
zdroj:Hlas Ruska

Pokud se tahle nehoda vyšetří a získané informace se podaří aplikovat do praxe, aby se nehoda už nikdy neopakovala, pak nebude ztráta F-G zbytečná. Doufám, že se poučí ze svých chyb.

Takže tady je informace, že plánují novou misi na rok 2018, což je podle mne reálné, tak můžeme jen držet palce ať se tentokrát zadaří. V článku se píše hlavně o sondě k Venuši, takže doufám, že tam Rusové naváží na své předchozí úspěchy, tak jen do toho.

http://www.astro.cz/clanek/5010

Uvidíme. Pokud se Rusové poučí ze svých chyb a odstraní všechny problémy, pak budu všema deseti pro realizaci tohoto mimořádně zajímavého projektu.