Náš seriál o vědeckých přístrojích na palubě roveru Curiosity dnes končí. A abychom trochu vyvážili konec, budeme se věnovat přístroji, který přijde ke slovu jako první – kamera, jejíž čas nastane už při vlastním sestupu. Nese jméno MARDI, což vychází ze slov Mars Descent Imager.
Jedná se o širokoúhlou barevnou kameru, která snímá prostor pod vozítkem. Vlastní technologie snímání je velmi podobná těm, které používají kamery MastCam a MAHLI. Tato kamera snímá oblast 70°x 55°. Snímky poslouží k dokonalému zmapování oblasti, kam rover přistává. Vědci tak budou mít krátce po přistání přehled, jak to v okolí roveru vypadá a kam by mohli Curiosity poslat. Díky tomu, že snímků budou stovky, poslouží k vytvoření map mnohem podrobnějších než těch, které pochází ze sond na oběžné dráze.
Kamera MARDI disponuje 8GB flash pamětí, na kterou se budou ukládat videa s rozlišením 1600 x 1200 pixelů. Snímkovací frekvence je 4 snímky / vteřinu. kamerový čip CCD se postará o kvalitní podání barev, protože okamžitě poskytne data o každé barevné složce pixelu. Náhledy a pár obrázků v plném rozlišení můžeme na Zemi očekávat několik dní po přistání. Už samotné náhledy budou velmi zajímavé – rozlišením by měly být srovnatelné s videem na YouTube. Kdy se dočkáme všech snímků v plném rozlišení se nedá dopředu odhadnout – záleží na tom, kolik dat budou odesílat další vědecké přístroje – instrumenty se totiž musí podělit o komunikační linku, jejíž kapacita není nafukovací.
Kamera začne nahrávat ve chvíli, kdy se od přeletové schránky oddělí tepelný štít. V tu chvíli by měla kamera pokrýt oblast o průměru několika kilometrů. Na vnitřní straně tepelného štítu je navíc bílá oblast, která po odhození poslouží kameře MARDI ke kalibraci bílé barvy – je tedy jasné, že na to není mnoho času. Čím víc se bude sestava blížit k povrchu, tím bude snímaný prostor menší, zato však s více detaily. Z výšky dvou kilometrů bude mít jeden pixel velikost 1,5 metru. Očekává se, že se obraz bude trochu kymácet vlivem působení padáku a dalších vnějších vlivů. Aby byly obrázky co nejméně rozmazané je expoziční čas omezený pouze na 1,3 milisekundy. Především rotační pohyby by měly ustat, jakmile přijde ke slovu motorické brzdění. V tu chvíli ale budou snímky ovlivněny vibracemi raketových motorů. Úplně poslední snímek před přistáním pokryje oblast velkou přibližně jako koupelnový ručník, která se bude nacházet pod levým předním bokem vozítka. V tu chvíli bude rozlišení zhruba 1,5 mm/pixel. Po přistání ale její práce neskončí. Každý den se vědci mohou rozhodnout, zda ji využijí a pořídí snímek terénu pod vozítkem – i když se to nezdá, tak i tyto fotky mohou prozradit mnoho důležitého okolo geologie Rudé planety.
Kamera MARDI bude mít i vědecký úkol. Zkombinováním jejích snímků a údajů o pohybových senzorů během sestupu budou moci vědci nahlédnout do atmosféry – podle toho jak ovlivňuje padající těleso, tak na sebe prozradí spoustu věcí – třeba rychlosti větru ve vysokých výškách.
Jak jsem avizoval již na začátku tohoto příspěvku, seriál o vědeckých přístrojích na MSL končí. Ale protože jsem si všiml, že je o informace ohledně MSL velký zájem, těšte se na pokračování. Nebudeme se už věnovat vědeckým přístrojům, ale jednotlivým součástem, které společně vytvářejí neobyčejně komplexní stroj – největší pojízdnou laboratoř v dějinách. Zítra nás čekají senzory připojené k tepelnému štítu pojmenované MEDLI.
