forum.kosmonautix.cz

Matematicky ti na to odpovedať nemôžem ale môžem ťa odkázať na komentáre pod jedným článkom na blogu kde sme to trochu riešili.
http://www.kosmonautix.cz/2016/01/nova- ... /#comments

Nejsem si tím sice moc jistý, ale urychlovací bloky jsou prostě 2 nádrže a motor (který se nemusí ani naklánět, protože manévrování zajišťuje centrální stupeň). Samostatná raketa musí mít vlastní avioniku, samostatně komunikovat, musí vydržet větší aerodynamické namáhání (zase - nejsem expert, ale to "nejhorší" rozráží špička rakety samotné, urychlovací bloky jsou v závěsu, jak když na kole jedete za autem). Tudíž výroba urychlovacích bloků asi bude jednodušší než výroba samostatné rakety a zároveň použití samostatné rakety by bylo použití kanónu na vrabce.

Urychlovaci blok na kapalna paliva (LRB) je totez jako samostatna raketa. Ma stejnou technologii vyroby, stejne pozadavky, lisi se jen tremi drobnostmi - nema nad sebou zadny dalsi stupen nebo naklad, nepotrebuje tak tuhou konstrukci, protoze vestina tahu se prenasi bocnim spodnim zavesem a obvykle nepotrebuje slozity motor, protoze jede porad na maximum a nemusi vektorovat tah.
Vyroba takoveho boosteru je technologicky uplne stejna jako vyroba rakety stejneho prumeru, nejsem si jist jestli strukturalni integrita cele nadrze nejak zohlednuje snizeny pranaseny tlak nebo je to marginalni. Kazdopadne je celkem bezne, ze se takove konstrukce vyrabi na zaklade jiz existujich konstrukci, maji jejich rozmery a pouzvaji zavedene vyrobni linky. Napriklad cinska rada CZ-2 pouziva stejny vyrobni proces (a rozmer) na celou radu vcetne CZ-3 a CZ-4.
Cili NASA muze (a zrejme vyuzije) nejaky rozmerove vhodny existujici tvar a vyrobi si ho, namisto aby platila za dodavku cele technologi jako je treba Falcon. Delta treba neni spatny kandidat.
Akoarat ja si uprimne nemyslim, ze je prechod na kapalinove boostery v pripade SLS nejaka vyhra. Booster je tam proto, aby urychlil celou sestavu v prvni minute, max. dvou minutach, cili jedinym meritkem efektivity je potrebny tah. SRB jsou vyrobne levnejsi a maji mnohonasobne vyssi tah. Treba v pripade Shuttlu tvoril tah obou SRB cca 70% celkoveho tahu, cili 3 motory SSME (RS-25) se podilely pouhymi 30% !!!
U SLS to bude hodne podobne, a dokud nevyrobi neco jako dvojnasobne vykonny F1, kapalinovy motor podobneho vykonu proste neni.

Vidim na tom jen dve pozitivni veci - zachovani ci navyseni vyroby nejake existujici rakety, treba Delty, coz by ve finale mohlo zlevnit oboje, a za druhe v pripade znovupouzitelnosti pomerne znacny financni efekt. Pokud se k tomu dostanou.

Ale to vsechno stale za predpokladu, ze bude k dispozici dostatecne vykonny motor.

Btw jeste k tomu Falconu - ma maly tah. Bylo by potreba 3 Falconu na kazde strane, aby to vykonove odpovidalo, a to uz je moc velika opicarna
(nez jsem to sem doplnil, DanHert to posal naprosto detailne...)

Jak píše Jardax, velká výhoda motorů na tuhá paliva je poměr tahu k hmotnosti. SRB co se budou používat na SLS mají hmostnost 725 tun (podle stránek orbital ATK) a tah 16000 KN, zatímco první stupeň Falconu 9 má hmotnost 432 tun a tah u země 6800 KN.

Kdybychom tedy vzali první stupeň SLS (980t + 7268KN u země), Exploration upper stage (~135 t), náklad (~50t) a 2x SRB (1450 t + 32000 KN), dostaneme hmostnost 2615 tun a tah 39313 KN, což dává poměr tahu k hmostnosti 1.503.

Kdybychom místo SRB použili 2 první stupně Falconu 9, dostaneme raketu s hmostností 2029 tun a tahem 20868 KN, tedy poměr tahu k hmostnosti 1.028. Tahle konfigurace by se jen tak tak zvládla odlepit od země.

Mohli bychom použít ale více prvních stupňů:
4xFalcon 9 - celková hmotnost 2893 tun, celkový tah 34468 KN, poměr výkon/hmostnost 1.191
6xFalcon 9 - celková hmotnost 3757 tun, celkový tah 48068 KN, poměr výkon/hmostnost 1.279
8xFalcon 9 - celková hmotnost 4621 tun, celkový tah 61668 KN, poměr výkon/hmostnost 1.334

No zkrátka a jednodušeji, pokud nám jde jenom o to vyhodit centrální stupeň SLS co nejrychleji a nejjednodušeji do vakua, aby byl co nejvíce využit potenciál jeho LH2/LOX motorů, SRB nejsou úplně špatná volba. Samozřejmě že konfigurace s například 6ti prvními stupni falconu by měla vyšší celkovou nosnost, ale komplexnost celé rakety by byla neúnosná. Místo 2 SRB, které se jenom přidají na stranu rakety, tu najednou máme 54 motorů v 6 boosterech, které se musí každý individuálně natankovat. Navíc, kdyby NASA v budoucnosti chtěla po Spacex hromady boosterů pro SLS, Spacex by (doufejme) v té době už dávno létala s několikrát použitými stupni, s čímž by NASA mohla mít na své vlajkové lodi problém.

Btw jeste detail na tema prebirani osvedcenych konstrukci.
SLS pouziva stejnou konstrukci nadrze ET ze Shuttlu, jen prodlouzenou a a z jine slitiny (8,4m prumer z Al2219, namisto Al2195 a predtim Al2090, ET byla konstrukcne postupne ve trech variantach), svarovani trenim (friction stir welding).
U LRB Pyrios se uvazuje se stejnou slitinou, technologii a mensim prumerem (o fous vetsim nez ma Delta IV). Nedivil bych se, kdyby jen dodelali adaptery a sekali to na stejnych techologickych centrech jako SLS core.

Dynetics..."To reduce cost, the booster tanks and skirts would use Aluminum 2219 friction stir welded into structures 5.5 meters (18 feet) in diameter."

Nicmene, porad je tu ten problem, ze to znamena dva motory F1 na kazdy booster. Vubec neumim posoudit, jestli je financne vyhodnejsi tahle varianta, nebo SRB.

No finančne neviem ale SLS by s nimi mohla byť schopná vyniesť na LEO až 140t nákladu a niekde som čítal že ak by sa nehľadelo na cenu tak až 150t

Samo píše:No finančne neviem ale SLS by s nimi mohla byť schopná vyniesť na LEO až 140t nákladu a niekde som čítal že ak by sa nehľadelo na cenu tak až 150t

Kdyz prida paty motor na core, s cimz se pocita, tak to vynese i se SRB...

Dugi píše:Hezké znázornění, z jakých částí se bude skládat první stupeň SLS.

Podle https://twitter.com/SLS_Trey jsou na fotografii z 26.1.2016 (pod mým textem) dva svařené válce nádrže LOX (a v horní části je zřejmě i přivařený prstenec)

Je mi to trochu divné, protože podle článku Chrise Gebhadrta http://www.nasaspaceflight.com/2016/01/ ... 18-flight/ měla být ve Vertical Assembly Center ve dnech 5.1.-.19.1.2016 svařena LH2 nádrž ověřovacího exempláře CAB (Confidence Article Build) a teprve poté, ve dnech 30.1.-26.2.2016 má být svařována nádrž LOX CAB.
Po LH2 a LOX nádržích CAB má následovat svařování LH2 a LOX nádrží QAB (Qualification Article Build) určených pro testy strukturální pevnosti v MSFC.

EDIT: příspěvek smazán (ptal jsem se, kde je nádrž LH2 CAB). Je na fotografii v mém dalším příspěvku s kupolí.

Ve VAC byly svařeny dva takové válce - jeden je již spojený s kupolí