forum.kosmonautix.cz

Wiki k přesnosti GPS :

"When Selective Availability was discontinued, GPS was accurate to about 5 meters (16 ft). GPS receivers that use the L5 band have much higher accuracy of 30 centimeters (12 in), while those for high-end applications such as engineering and land surveying are accurate to within 2 cm (3⁄4 in) and can even provide sub-millimeter accuracy with long-term measurements.[7][9][10] Consumer devices such as smartphones can be accurate to 4.9 m (16 ft) or better when used with assistive services like Wi-Fi positioning."

Edit:
Něco málo k GPS L5 signálu: https://www.everythingrf.com/community/ ... ps-l5-band

Paráda, vieš googliť, tak si pozri, kedy bol vynesený prvý satelit podporujúci L5 a kedy prvý krát pristál Falcon 9. A rovno si nájdi aj koľko tých satelitov je.
Táto debata je zbytočná, sám si vyvrátil tvrdenie, že používajú len GPS ale je tam aj nejaký radar. Preto nemá zmysel debatovať o tom, či by to bolo alebo nebolo možné len s GPS.

Squierik píše: 11.10.2024 11:30 Táto debata je zbytočná,...

Souhlasím.
Jelikož tvou afinitu ke konflikní debatě už dobře znám, velmi jsem váhal, jestli se do diskuse vůbec pouštět.
Opět jsem si potvrdil, že to zbytečné je a k ničemu rozumnému to nevede.
Hezký den všem.

Squierik píše: 11.10.2024 11:14 Tak ešte naposledy. Civilný a vojenský kód majú v súčasnosti rovnakú presnosť. Civilný kód može byť v prípade potreby (napr. vojna) umelo upravený. Žiadny tajný presný vojenský GPS zázrak neexistuje, je to fyzika, tú nedokážete nijako obabrať.

Pospíšil píše: 11.10.2024 11:07 Ano, dGPS známe asi všichni, geodeti s ní např. přesně vytyčují polohu budoucí stavby na stavební parcele. Zažil v posledních min 20 letech asi každý, kdo něco stavěl. Přesnost pár cm.

Veru nechcel by si, aby geodeti používali DGPS, to je presnosť cca meter. Na presnosť cm sa používa RTK. Funguje to na podobnom princípe, ale sú tam isté zásadné rozdiely, hlavne vo vzdialeností referenčnej stanice

Ta presnost jeden metr to v tomhle případě bohatě stačí

a vysku si zkoriguje radarem

a ne, opravdu to není komunikace

petrsida píše: 11.10.2024 13:45
Ta presnost jeden metr to v tomhle případě bohatě stačí

a vysku si zkoriguje radarem

a ne, opravdu to není komunikace

Akurát, že na oceáne nejde použiť DGPS a už vobec nie v reálnom čase ale okej. Dajte mi mínusiek koľko chcete, mne je to fuk

Pospíšil píše: 11.10.2024 11:36 Jelikož tvou afinitu ke konflikní debatě už dobře znám, velmi jsem váhal, jestli se do diskuse vůbec pouštět.
Opět jsem si potvrdil, že to zbytečné je a k ničemu rozumnému to nevede.
Hezký den všem.

K debatnímu stylu Squierika se vyjadřovat nebudu, ale podstné je, že má pravdu v tom, že se nepoužívá pouze GPS signál, ale i radarový signál jak dokazuje odkaz. A o to tu snad šlo. Nebo snad byla debata o něčem úplně jiném?

Ten radarový výškoměr na 1.st F9 je používán jen v posledních cca 30 m sestupu, kdy jsou nohy zcela vyklopeny a uzamčeny v poloze pro přistání, v podstatě jen na závěr finále na přistání. Není použit pro navedení na místo přistání, slouží jen pro přesné ukončení přistávacího zážehu a vypnutí motoru v h≈0.
Jádro našeho sporu bylo v tom, že squierik dost suverénně tvrdil, že přistávající stupeň určitě musí používat ještě nějakou navigační “výpomoc” ze země / z lodi, nějakou formu interakce, nebo komunikace, že nedokáže dostatečně přesně přistát sám. To jsme se mu všichni snažili vyvrátit a vysvětlit, že boostery navigují na místo přistání samostatně, jen za pomoci vlastních prostředků, ale trval si na svém, protože je přece geolog a ví, jak je GPS nepřesné navigační zařízení.
Tzn. nebylo to o (ne)přesnosti GPS, ale o samostatném či nesamostatném navedení na přistání.

Pospíšil píše: 31.10.2024 7:31 geolog

Když už se řeší navigace při přistání - Ví se, jak to bude s navigací u Lunární verze při přistání na Měsíci?

skeblon píše: 31.10.2024 8:02 Když už se řeší navigace při přistání - Ví se, jak to bude s navigací u Lunární verze při přistání na Měsíci?

Tohle je spíš do vlákna Artemis III, nicméně požadovaná přesnost přistání HLS je +/- 100 m. Vybrané přistávací oblasti mají rozměry min 15 x 15 km.
Troufnu si říct, že toto Starship zvládne bez vnější pomoci, jen s pomocí interních prostředků na palubě, tzn. IMU, kamery, radar a samozřejmě vysoce výkonné min 3x zálohované počítače a AI navigační SW.

Btw, od 2009 Měsíc obíhá sonda LRO, která ho "donekonečna" mapuje, takže vertikální údaje na celém povrchu máme s přesností 10 - 50 cm, horizontální (obrazové) pak s rozlišením 50 cm/px, nebo lepší. Celý povrch Měsíce!
HLS poletí s touto mapou ve svých palubních počítačích a možná by zvládl autonomně přistát už jen pomocí kamer.
Tohle za dob Apolla (55 let nazpět) rozhodně k dispozici neměli.