forum.kosmonautix.cz

ahojte,

dovolil som si navrhnut predstavu US stanice Freedom odvodenej od ISS, jednoduchym odstranenim ruskeho segmentu a pripojenim dvoch STS

Dnes prichadzam s temou nasledovnika ISS, teda cosi ako ISSv2. Snazil som sa navrhnut koncept, ktory by bol efektivnejsi a lacnejsi. Skuste sa aj vy vyjadrit ktory modul by bolo vhodne kam umiestnit aby dalsia ISS bola lepsia ako ta sucasna

Celkovy nahlad



Rusky segment pozostavajuci iba zo Zvezdy, Zarije (resp. Nauka) a Rassvet modulov. Samozrejme su k nemu pripojene sojuz, Progress a ATV. Zvezda sa priamo napaja na americky segment aby bolo mozne budovat stanicu hned od zaciatku neobmedzne aj na americkej strane




Unity modul na ktory sa pripaja Columbus, Z-1, JEM, Cupola a Destiny



Modul Destiny aj s nisnikom ITS tentokrat otoceny o 180°, tak aby radiatory na ITS nekolidovali so solarnymi panelmi na Zvezde a smerovali von z americkeho segmentu



Este raz pohlad na Z-1 a Colmbus, na ktorom je AMS!


Harmony ktory sluzi ako pristav pre zasobovacie lode HTV, Dragon, Tiangong a pilotovane lode Shenzhou a CEV/Orion


Na jednej strane nosnika ITS su velke solarne panely SAW (tentokrat su este efektivnejsie a stanica ma mensiu spotrebu/menej modulov, preto staci ich mat iba na jednej strane). Na druhej strane ITS su pozorovacie zariadenia (ktore vyvazia tazisko ITS). V prvom rade je teleskop triedy HST namiereny na Zem a na okraji nosnika je nainstalovany teleskop triedy JWST namiereny vzdy do vesmiru. Svojim radiatorom je permanentne v slnecnom tieny, co zabezpecuju otocne casti nosnika SARJ.



Pohlad na vedecky laboratorium Columbus a dvoma AMS, pre este detailnejsie pozorovanie (antihmoty a tmavej hmoty)


Pohlad na japonske vedecke laboratorium JEM s modulom Quest na jeho vrchu, z ktoreho je mozne realizovat vystupy v skafadroch. Pre EVA je poblizku experimentalna plosina pripevnena na JEM, taktiez ESP2 plosina na Queste a nedaleho je aj Z-1 a ITS nosnika s ramenom SSRMS a mobilnou plosinou MBS.


A este posledny pohlad na vsetky "navstevnicke lety" na novu ISSv2

Hraješ si s tím docela zajímavě, ale ten JWST je trochu uhozený. Pripojený k ISS by přece nemohl fungovat. Řekl bych, že se tam vůbec nehodí. Ale jinak pěkná práce.

caute vsetci fanusikovia orbitra

chcel by som sa vas spytat ci sa tu najde niekto kto by mi vedel poradit alebo "naucit ma", ako pridat (naprogramovat) "dock" alebo "attachment point" na lubovolne miesto. myslim ze by na to mohol posluzit spacecarft3.ini, len ja sa s tym uz hram par tyzdnov a asi to nebude take jednoduche vytvorit novy dock. zatial viem vlmi pekne pracovat s prerabanim (preprogramovanim) uz existujucich dockov, vid foto

vdaka za akukolvek radu

Malé připomenutí třináctiletého výročí vzletu a připojení modulu Zvezda k ISS prostřednictvím Orbiteru.
Dne 12. července 2000 startuje z Bajkonuru raketa Proton K a vynáší na oběžnou dráhu ruský modul Zvezda.

Tomu ale předcházel start rakety Proton K 20. 11. 1998 se základním stavebním kamenem - modulem Zarja:


Všech šest motorů prvního stupně rakety Proton K pracovalo bezchybně.

Oddělení prvního stupně po vyhoření paliva:

V činnosti druhý čtyřmotorový stupeň:

Oddělení aerodynamického krytu:

Oddělení vyhořelého druhého stupně rakety a činnost třetího stupně:


Oddělení třetího posledního stupně rakety. Zarja je na orbitu:

Aktivuje se palubní aparatura, rozevírají se solární panely a komunikační antény:

Čas startu a sklon oběžné dráhy udává na následujících několik let parametry Mezinárodní vesmírné stanice:

Dne 4. prosince 1998 následoval start raketoplánu Endeavour s modulem Unity, STS-88:

Rozevření vrat nákladového prostoru a aktivace termoradiátorů a komunikační antény je při každé STS nezbytností:

Uchycení modulu Unity na rameno RMS byl oříšek. Je to citlivá a dost přesná záležitost. Ještě větší práce je umístit a zadokovat modul na APDS raketoplánu:

Přiblížení k modulu Zarja na pár stop tak, aby byl nad nákladovým prostorem bez hnutí pro zachycení ramenem:

Dva dny po startu STS je zadokovaná Zarja na Unity:

Proběhli tři výstupy do kosmu, kdy se instalovaly elektrické kabely a jiné nezbytné propojení mezi Zarjou a Unity. Zde práce na přechodovém tunelu PMA-1:

Montáže na přechodovém tuneluPMA-2:


Návrat do přechodové komory raketoplánu. EVA končí:

13. prosince 1998 se Endeavour od komplexu Zarja-Unity odpojil a vrátil se na Zemi:

Ke komplexu Zarja-Unity se potom vydaly mise STS-96 a STS-101. O těch příště..
Chci připomenout ono výročí, kdy 12. července 2000 ke komplexu startuje raketa Proton K s modulem Zvezda. Start modulu Zvezda, který představoval ubytovací a pohonnou jednotku rozrůstající se stanice:

Jednotlivé letové fáze starého dobrého nosiče Proton K:


Zvezda vypuštěná na orbitu:

Aktivace solárních panelů a komunikačních antén:


Začíná stíhání komlexu Zarja-Unity, aby se k nim 26. července 2000 připojila...


Pokračování příště...

PS:
Tímto úvodem v tomto vlákně bych si dovolil prostřednictvím simulátoru Orbiter ztručně a postupně publikovat jednotlivé důležité mezníky výstavby Mezinárodní vesmírné stanice tak, jak mi to mé znalosti a schopnosti ovládat Orbiter dovolí, neopomínaje limity mého času a zdraví schopného trávit u PC, které je také výkonostně omezené...