Malky píše: 4.2.2021 12:56
Specificky u Cerery mě zaujala ta zmínka, že se tam nachází hodně dusíku. Nevím jak běžné je to u menších těles.
U malých těles je to běžné, ale zrovna u Cerery to není tak samozřejmé a chce to bližší zdůvodnění.
Při formování těles z protoplanetárního disku vznikala malá tělesa pouze z pevných částeček (na akumulaci plynů neměla dost velkou gravitaci - to byla výsada jen zárodků obřích planet). Na to aby částečky byly pevné (tj. zkondenzovaly z plynů), musela být v prot. disku především dostatečně nízká teplota - proto nejblíže ke Slunci kondenzovaly pouze silikáty, a se vzrůstající vzdáleností se k nim přidávaly: vodní led, led CO2 a CO, led čpavku (amoniaku - NH3), led dusíku (N2).
Čpavek a N2 už vyžadují tak nízké teploty, že kondenzovaly pouze v oblasti (tehdejšího) Kuiperova pásu - proto mají transneptunická tělesa a kentauři těchto dvou látek celkem hodně.
Ve vzdálenosti dnešního Ceresu N2 v pevném stavu nemůže existovat, proto tam není.
NH3 tam v pevném stavu může existovat, ale problém je, že v době formování Sl. s. byla v této vzdálenosti teplota vyšší, než dnes - NH3 tam nemohl zkondenzovat. Přesto na Ceresu je pozorován, což se zdůvodňuje dvěma možnými vysvětleními (myslím, že do teď se nepodařilo rozlousknout, jestli platí jen jedno z ních, a které):
a) Ceres vznikl původně dál od Slunce a na svou současnou dráhu později migroval působením planet.
b) NH3 na Ceres dopravily dopady komet z Kuiperova pásu.