Milner a Hawking ohlásili projekt mezihvězdných letů.K nejbližším hvězdám za 20 let
Ruský miliardář a mecenáš vědeckého výzkumu Jurij Milner a britský fyzik Stephen Hawking dnes v New Yorku ohlásili revoluční projekt mezihvězdných cest sond, které budou schopny dosáhnout nejbližších hvězd během 20ti letého letu. Předpokladem je, že zařízení poletí jednou pětinou rychlosti světla, což teoreticky umožňuje takzvané solární plachtění. Milner do výzkumu přislíbil vložit 100 milionů dolarů.Vědci tak budou zkoumat a testovat technologie pro vyslání miniaturní robotické sondy mimo jiné k hvězdnému systému Alfa Centauri, který je se vzdáleností 4,37 světelného roku nejblíže k naší sluneční soustavě. V převodu na kilometry činí vzdálenost 40 bilionů km.„Poprvé v lidské historii můžeme učinit více než jen hledět ke hvězdám. Jsme schopni se k nim dostat,“ řekl Milner. „Koncept je založen na technologiích, které jsou již nyní k dispozici, případně budou dostupné v brzké budoucnosti,“ dodal.„S pomocí světelných paprsků, světelného plachtění a nejlehčího vesmírného plavidla, které kdy bylo postaveno, můžeme misi k Alfa Centauri zahájit během jedné generace,“ řekl Hawking. Astronomové vkládají velké naděje do toho, že v tříhvězdném systému Alfa Centauri existuje planeta podobná Zemi s vhodnými podmínkami pro život.
Sonda, kterou Milner označuje jako nanoplavidlo, bude vážit zhruba jako list papíru a součástí jejího pohonu bude plachta o přibližné velikosti dětského draka. Solární plachta bude mít tloušťku jen několika stovek atomů. Cestovní rychlost aparátu bude 60000 km za sekundu. K Alfa Centauri se tak stroj dostane za zhruba 22 let.Základem sondy bude takzvaný hvězdný čip, který dnes Milner představil. Velikostí ho přirovnal k poštovní známce. Jeho součástí budou kamery, energetický zdroj a navigační a komunikační systém a také fotonové pohonné jednotky. Laserové paprsky, vysílané ze Země výkonnými zařízeními, s pomocí plachty pak aparátu udělí rychlost, kterou dosud žádné lidmi vyrobené vesmírné plavidlo nedosáhlo.
Laserové vysílače jsou pro let nezbytné, neboť v mezihvězdném prostoru plachta nemůže využívat sluneční či hvězdný vítr, což je proud částic vycházejících ze Slunce nebo jiných hvězd. Pomocí laseru navíc bude letové středisko se sondou udržovat spojení.Miler v souvislosti s cestami do hlubokého vesmíru zmínil americkou sondu Voyager 1, která byla na průzkum vnější části sluneční soustavy vyslána v roce 1977. Zhruba před třemi lety aparát opustil sluneční soustavu a vstoupil do mezihvězdného prostoru. Pokud by Voyager 1, který je nejvzdálenějším lidským výtvorem od Země, cestoval k Alfa Centauri, trvalo by mu to zhruba 74000 let.
Milner s Hawkingen prohlášení učinili u příležitosti Mezinárodního dne kosmonautiky, kdy si Rusko i celý svět připomínají 55 let od prvního pilotovaného letu do vesmíru. Ten 12. dubna 1961 podnikl ruský kosmonaut Jurij Gagarin. Zajímavostí je, že rodiče Milnerovi dali jméno na Gagarinovu počest.Milner, který v Rusku vystudoval teoretickou fyziku, je spoluzakladatelem cen Breakthrough (Průlomových cen), jejichž cílem je podpora nadějných vědců a možných převratných vědeckých výzkumů v medicíně, fyzice a matematice.
zdroje :
http://www.space.com/32546-interstellar ... rshot.html
http://zpravy.e15.cz/zahranicni/udalost ... ign=e15rss
Trpezlivosť.
a projektu fandím stejně jako třeba projektům Daedalus, Icarus nebo AIMStar bez ohledu na to, jak dopadají. 
