Michale tvým sítem se nedá jen tak projít. Máš tak vysoké nároky, že neprojdou ani ti nejerudovanější, jako třeba Carl Sagan, který udělal pro popularizaci astronomie a kosmonautiky víc než kdokoliv předtím a vystačil si i bez toho matematického a fyzikálního podložení. Tím mám na mysli jeho nejznámější knihy atd. Inspiroval miliony lidí po celé planetě, včetně mě, kterému značně rozšířil obzory. A o tom myslím je popularizace, alespoň v mých očích. Nadchnout lidi pro něco takovým způsobem, že se o danou věc začnou více zajímat. Tvým trychtýřem by ale Sagan nepropadl. Často totiž používal poetické fráze a inspirativní spojení, které ty vyloženě odmítáš a považuješ za nesmysli.
Brána do vesmíru neexistuje, stav beztíže je fyzikální nesmysl, použití slova satelit je špatně, protože norma...atd (99 lidí ze 100 vysloví právě satelit nikoli družice, zde se omlouvám, protože k tomu nemám žádný graf ani anketu, takže je to pouze můj subjektivní názor vycházející z praxe). To slovo je i běžné v literatuře a tak nějak všeobecně každý chápe co je tím slovem v kontextu myšleno. Dá se odpustit...
Já naprosto chápu tvůj postoj ke kosmonautice, i to, o co se snažíš. Jen si někdy říkám, že by jsi alespoň někdy mohl slevit ze svých hodně, hodně vysokých nároků. 10leté dítě, které právě vidí startovat raketu, nebude chtít ve většině případů učebnici plnou vzorečku a grafů, ale zábavný text, který ho upoutá (změní na tom slovo satelit nebo stav beztíže něco zásadního?).
Víš jako kluka mě nikdy matematika moc nebavila. Na základce jsme měli učitelku a ta byla strašný suchar. Vysvětlovala látku bez kontextu. Byly to jen vzorečky na tabuli. Odpověď, k čemu jsou vlastně dobré,jsem dostal až jednoho dne v planetáriu. Jedna věta, a bum, změnila vše. Pan vypravěč tam řekl, že se podle toho dají počítat hvězdy a vzdálenosti v kosmu... Na mou mysl to zapůsobilo jako atomovka. Kdyby mi tohle někdo řekl třeba v 5 třídě, tak by mě to inspirovalo už tehdy a možná bych dnes byl úplně jinde, ale odpovědí bylo tehdy jen: „je to v osnovách“.
Tím chci říct, že nejdříve je třeba inspirovat, zaujmout a až poté může dojít na další level. Čísla, vzorečky, fyzika a kdo ví možná i praxe.
Možná se to nezdá, ale v mnohém s tebou souhlasím. Líbí se mi i tvůj přístup, který je svým způsobem inspirativní i tvůj nekompromisní postoj k věci. Někdy však přemýšlím zda musí každý kdo má chuť a talent psát o kosmonautice být skutečně erudovaný odborník na slovo vzatý?
