Starlink v1.0 L2 (7.1.2020)

[Dugi]

Toho místa tam je víc než se zdá, navíc družice se budou aktivně stahovat po pár letech do atmosféry. Aktivní družice nejsou problém, ten představují až neaktivní kusy. A představa, že se přes ty družice nepůjde dostat na oběžnou dráhu je mylná. Budu mezi nimi stovky kilometrů volného místa.
A co se přínosů týče, tak Starlink má potenciál vytvořit technologické podhoubí pro rozvoj spousty nových technologií a uplatnění, z nichž některá dnes třeba ještě neznáme. Nebál bych se to přirovnat k nástupu železnice, nebo civilního letectví. Taky se tím lidstvu otevřely nové možnosti. Ano, neslo to s sebou nějaké nepříjemnosti, ale pozitiva převažují.

[todtv]

Mě osobně ohledně SpaceX zrovna nejvíce zrovna pálí, že na LabPadre streamu nefunguje informační nightbot. Víc k tomu nemám.

EDIT: Za zmínku stojí jak moc budou chtít toto ve jménu regulace využít/zneužít firmy jako Arianespace apod., aby si zajistili nějaký podíl na trhu.

[Sajri]

Co se týče viditelnosti Starlinku v různých časech/výškách a z různých míst, není třeba se o tom hádat ani spekulovat, existuje na to dávno nástroj: https://www.heavens-above.com

V menu vpravo nahoře si zvolte polohu (začneme třeba Prahou).
Dále je třeba v databázi družic https://www.heavens-above.com/Satellites.aspx
najít nějaký ze Starlinků (do vyhledávacího pole zadat Starlink* ), které jsou již na finální dráze, tedy 530 km. Vybral jsem si třeba Starlink s ID 44235, dráha 529 x 530 km; 53,0°.
Ke každé družici to rovnou nabízí odkaz viditelné přelety:
https://www.heavens-above.com/PassSumma ... t=0&tz=CET

Pojmem "viditelné" se na Heavens-above myslí doba, kdy je družice osvětlena Sluncem (není v zemském stínu). Protože jde o přelety pro jedinou družici Starlinku, zobrazený seznam samozřejmě neudává frekvenci přeletů všech družic, ale spíš jen obecný přehled, jak vysoko nad obzorem a v jakých časech lze družice Starlinku spatřit.



Z tabulky je vidět, že v prosinci lze Starlinky z Prahy spatřit v prakticky libovolné výšce nad obzorem (nejvyšší výšky v tabulce jsou 85°), ale jen několik hodin před/po východu/západu Slunce. Zbytek noci je tedy nezasažen.
Když budeme posouvat datum, zjistíme, jak je to v létě:



V červnu lze z Prahy spatřit Starlinky také na vysokých výškách, také max. pár hodin před/po východu/západu Slunce, ovšem s tím rozdílem, že v létě těchto pár hodin představuje podstatnou část noci.

Protože chci příspěvek udělat rozumně krátký, nebudu přidávat další obrázky (každý si to může vygenerovat podle popsaného postupu), ale jen slovně:
Velké dalekohledy (stojící i budované) mají to štěstí, že jsou na nižších zeměpisných šířkách, kde je ta situace přece jen o něco příznivější. Můžeme to nasimulovat pro dvě polohy:
La Serena, Chile (Evropská jižní observatoř), nebo Mauna Kea, Hawaii.
Výšky viditelných přeletů sice mohou být prakticky libovolné, ale v prosinci i v červnu pouze ráno nebo večer. Starlink (ve výsledné podobě) tedy vždy dalekohledům ukousne část noci, ale nepřipraví je o noc celou. Čím blíže k rovníku, tím lépe.

Ještě přidám dvě poznámky:
- uvedené jasnosti můžeme v podstatě ignorovat. Jednak jsou předpovědi jasnosti družic na heavens-above hodně nepřesné, a zadruhé pro vědecké účely je úplně jedno, jestli přes objekt přelétne družice o magnitudě 3 nebo 8. Obojí je tragédie.
- většina vědeckých dalekohledů smysluplně pozoruje od cca 20° nad obzorem výše. To pro představu, od jaké výšky už přelet může vadit.

[todtv]

Hezky v detailu zobrazeno to co jsem popisoval povšechně předtím. Přesně.
Vzhledem k magnitudě budou přelety časově blízké svítání/západu Slunce stěží pozorovatelné, pokud nebudou blíže obzoru. Z našeho průměrného venkova mimo tmavší části republiky s málo sídli jste rádi, když okem uvidíte hvězdy mag. 5. Přepalování oblohy velkými městy, případně velkými podniky nebo elektrárnami mezní magnitudu poblíž posouvá ke 4.

[milantos]

Samozřejmě, že jsi měl pravdu. V létě kolem půlnoci je těsně po západu a celá obloha je oblast těsně kolem obzoru
Bohužel, to co píšeš, platí právě teď , kolem zimního slunovratu.- tedy hlavně tím časovým obdobím
Jen taková drobnost. Zatím co amatérským fotičům vadí , když je družice vidět, profesionálním astronomům bude vadit možná ještě více než ta viditelná, ta neviditelná, která naruší bez kontroly jejich měření. Tedy bude jim vadit kdykoliv v průběhui noci a kdekoliv na obloze

[Stepan]

Snažím se moc nereagovat, ale teď se to hodí. Pokud je pravda, jak píše milantos že jim vadí defacto každý přelet, ať už je viditelný, nebo ne (a tedy nemá cenu pracovat na snížení odrazivosti), tak už se začínám přiklánět spíš k družicím, než k astronomům. Jakože podle mě nemůžete zakázat aby tam lítaly družice, to je krátkozraké , pokud to nebude internet, bude to něco jiného, kvůli čemu se zaplní. Pokud nemá smysl snižovat odrazivost, tak nemá smysl pozorovat nebe ze země a astronomové by si měli vynést všechny dalekohledy nad oběžnou dráhu. Při dnešní politice a veřejném mínění prostě nezakážete vynášení jakoukoliv počtu družic.

[Sajri]

profesionálním astronomům bude vadit možná ještě více než ta viditelná, ta neviditelná, která naruší bez kontroly jejich měření.

To si dost dobře neumím představit. Metrová družice na LEO přelétne přes objekt za dobu cca 0.00014 s. Pokud je temná, tj. jde pouze o zakrytí objektu, tak aby to mělo nějaký významně měřitelný efekt (např. pokles jasnosti o 1 tisícinu; větší přesnost u dalekohledů na povrchu země nemá smysl uvažovat, protože jsou tam další vlivy, které stejně neodstraníme), musela by expoziční doba být 0.14 s. Drtivá většina (možná všechny; protipříklad neznám) astronomických přístrojů a aplikací pracuje s o mnoho delšími expozičními časy a proto výsledný vliv bude o mnoho menší.
(A to zanedbávám fakt, že pokud bude velikost družice menší než apertura dalekohledu, bude výsledný efekt ještě menší).

Jen zdůrazňuju, že výše popsané platí skutečně jen pro temnou družici. Dostatečně jasná osvětlená družice udělá na snímku stopu bez ohledu na délku expozičního času.

[Pospíšil]

Fajn diskuse, místy věcná, ale v tomto vlákně skutečně OT.
Toto vlákno je o jedné konkrétní misi a po pár týdnech od startu se sem už nikdo vracet nebude.
Dugi, navrhuji nečekat až debata o vlivu družic na pozemní astronomii utichne a rovnou ji přesunout do obecnějšího vlákna o celém programu Starlink. Díky

[Pospíšil]

Statický zážeh NET 1.1.2020

[Pospíšil]

Počasí zatím pouze 40% G0, takže odklad o 1 den je dost pravděpodobný.