forum.kosmonautix.cz

Na kosmodromu Bajkonur připravují technici raketu Zenit-3F, která má odnést sondu Fobos-Grunt pryč od Země. Zároveň probíhají poslední přípravy samotného nákladu. Se startem se stále počítá na 5. listopad.



Zdroj: roscosmos.ru

Ti Rusové mají nějaké podivné označování raket. V Tvém příspěvku uvádíš raketu Zenit-3F, v článku mají raketu Zenit-2SB (přičemž S je psané latinkou, azbuka žádný takový znak nemá, ruské S je psáno jako C). Možná to taky může být chybným zobrazováním azbuky v českých windows. Aby to nebylo všechno, tak na fotce má raketa nápis Zenit-2FT.
Zkoušel jsem hledat ještě další odkazy na raketu Zenit, ale o moc moudřejší z toho nejsem. Například tady je raketa se stejným označením t.j. Zenit-2SB a přitom na obrázku je nápis Zenit-3F.

Tak to je slušný "blázinec" . Já vycházel z označení rakety, které se používá na webu spacefligtnow.com. Šalamounsky to vyřešila Wikipedia. Ta napsala, že nosičem bude raketa Zenit.

Když si člověk není jistý, měl by věřit autoritám. A pan Antonín Vítek ve svém příspěvku na kosmo.cz píše o raketě Zenit-2SB.
Jednotlivé díly nosné rakety jsou postupně skládány k sobě, zatímco v montážní budově MIK-31 úspěšně skončily tlakové zkoušky hlavního korekčního motoru sondy. Fobos-Grunt se proto přesune na plnicí stanici, kde naplní nádrže sondy pohonnými látkami.

Zdroj informací: Kosmo.cz příspěvek uživatele Antonín Vítek

Ostře sledovaná sonda Fobos-Grunt dnes dorazila v transportním kontejneru na kosmodrom Bajkonur.



Zdroj informací: Kosmo.cz příspěvek uživatele Jaro.

Tak už je sonda Fobos-Grunt vybalena z přepravního boxu a chystá se k zahájení zkoušek

Předpokládám, že ta "roura" vlevo vzadu je pouzdro, ve kterém bude sonda připojena k nosné raketě.


zdroj:roskosmos

Ruská sonda Fobos-Grunt se na svou cestu vydá o jeden den později - 9. listopadu. Uvedl to dnes Tomáš Přibyl na svém blogu. Důvod odkladu neznám.

Nevím, zda to tu už padlo, ale na předešlých dvou sondách k Phobosu, které skončily neúspěchem, se podílelo Československo.

Tahle informace tu chyběla, takže díky za ni. Sám jsem o tom neslyšel. Mohl bys, prosím, specifikovat, jakou troškou do mlýna přispěli naši odborníci?

Já o tom budu psát článek, až tu rachejtli k Marsu pošlou. Musel bych to hledat, ale dělali na vědeckých přístrojích, co si tak pamatuji, tak šlo určitě o koronograf, X-fotometr, magnetometr. Ale těch přístrojů, na kterých našinci aspoň částečně dělali bylo tak 5,6. Fobos 1,2 byly mezinárodní projekty, už tehdy na tom dělali třeba Finové, Rakušané nebo Maďaři.