forum.kosmonautix.cz

K tomu prečo kongres ma zrazu taký záujem o Europu môže byť aj to že USA by zasa niečo zvládli prvý alebo toto je výsledok roku šokujúcich objavov NASA (voda na Marse, Oblet Pluta...) no ale ale asi ťažko polemizovať čo bol skutočný dôvod
Ak by okolo Europy krúžila aj nejaká družica (tiež podmienka kongresu) tak by lander mohla niesť ona a najprv by Europu pred vypustením landeru preskúmala.

No tak podmínkou amerických zákonodárců byl lander, ale určitě ne družice Europy

Doufam, ze soucasti orbiteru bude smerova laserova komunikace, aby ta data trochu odsejpala... s kvalitne navrzenym hardware tam muze krouzit a pracovat desitky let.
Lander samotny bez spojovaciho orbiteru je vcelku k nicemu.

Dugi píše:NASA má schválený rozpočet a mimořádně zajímavý je vývoj mise k Europě, která se začíná označovat jako Jupiter Europa clipper. NASA na tuto misi pro rok 2016 požadovala 30 milionů dolarů, ale dostala rovnou 175 milionů. Není to ale tak snadné, jak se může zdát. NASA totiž ve svých plánech počítala s oběžnicí Jupitera, která by opakovaně prolétla kolem Europy. Nyní je ale v zákoně výslovně uvedeno, že se sonda musí skládat z družice (orbiteru) a také přistávacího modulu! Přidané finance mají pokrýt náklady na dokončení designového konceptu, aby se mohlo startovat v roce 2022.

Zdroj: kosmo.cz / Jiří Hošek

Ja som podľa tohto Dugiho príspevku pochopil že v zákone je uvedený orbiter Europy ale keď sa na to tak spätne pozerám tak tiež to môže byť aj orbiter Jupiteru

Jardax píše:Doufam, ze soucasti orbiteru bude smerova laserova komunikace, aby ta data trochu odsejpala... s kvalitne navrzenym hardware tam muze krouzit a pracovat desitky let.
Lander samotny bez spojovaciho orbiteru je vcelku k nicemu.

Jde o to, jak dlouho tam ten lander vydrží. Jednak je povrch Europy blízko pekelného magnetického pole Jupitera (nevím, jak se to má na odvrácené straně) a hlavně by mě zajímalo napájení landeru. RTG téměř jistě nehrozí. Solární panely by musely být dost velké a měly by značně ztíženou práci kvůli oběhu měsíce kolem planety, nemluvě o častém střídání dne a noci. Takže to vidím na nějakou baterii či palivový článek a velice krátkou životnost. Prozatím jsem tuto misi ani trochu nestudoval, takže spekuluji. Možná už někdo víte víc a v tom případě se omlouvám za svou neznalost.

Samo píše:Ja som podľa tohto Dugiho príspevku pochopil že v zákone je uvedený orbiter Europy ale keď sa na to tak spätne pozerám tak tiež to môže byť aj orbiter Jupiteru

Toto není v zákoně specifikované:
"Provided further, that, of the amounts provided, $175,000,000 is for an orbiter with a lander to meet the science goals for the Jupiter Europa mission as out-lined in the most recent planetary science decadal survey: Provided further, that the National Aeronautics and Space Administration shall use the Space Launch System as the launch vehicle for the Jupiter Europa mission, plan for a launch no later than 2022, and include in the fiscal year 2017 budget the 5-year funding profile necessary to achieve these goals."

Ale aby už nevznikal zmatek, opakuji: Sonda bude létat na oběžné dráze Jupiteru. Myslel jsem, že jsem to napsal jasně, a i Dugi to tak napsal.

nešla by ta radiace event. silné mag. pole použít nějak jako zdroj energie ?

Fíha, tady se rozjela debata Super, pánové!

Shrnu tedy pár věcí, které se tu řešily - něco tu už bylo uvedeno na pravou míru, ale ať je to pohromadě.

Zákonodárci si dali podmínku landeru, nic víc, jen se pak ještě rozjela debata o možném použití SLS, které ale není povinné.
Mise zatím nebyla nějak detailněji představena (neříkám, že neexistují nějaké pracovní materiály, které to rozpracovávají detailněji, ale zatím jsem na žádný nenarazil), tudíž se stále tak nějak vychází z toho, že půjde o částečně upravený starší projekt Europa Clipper, který počítal s družicí na oběžné dráze Jupiteru, která by byla vybrána tak, aby sonda minimálně 50x prolétla kolem Europy. Tím by se sběr vědeckých dat vyrovnal situaci, kdy je sonda na oběžné dráze měsíce, ale snížila by se radiační zátěž.
Lander je stále velmi čerstvá věc, o které se zatím moc nemluví. Jediné, co se ví je to, že se o jeho stavbu postarají odborníci z JPL. Zdroj energie zatím nebyl veřejně oznámen (viz moje poznámka výše), ale použití baterií je velmi pravděpodobné - de facto by šlo o něco podobného jako byl modul Huygens, jen zřejmě s trochu delší životností - baterie udělaly za ty roky vcelku pokrok. Lander by měl vážit 250 kg, což upřímně řečeno není moc, pokud počítáme, že bude muset mít dost paliva pro přistání. Na jeho konstrukci se proto bude hledět na každý gram. Radioizotopový zdroj je vcelku těžký a co si budeme nalhávat i drahý. Moc bych tedy jeho nasazení nevěřil a spíše bych vsadil na tu baterii.
S výrobou energie z magnetického pole pro kosmické sondy zatím nemáme zkušenosti a nevěřím tomu, že bychom v tomto směru udělali za pár let takový pokrok.

Dugi píše:Zdroj energie zatím nebyl veřejně oznámen (viz moje poznámka výše), ale použití baterií je velmi pravděpodobné - de facto by šlo o něco podobného jako byl modul Huygens, jen zřejmě s trochu delší životností - baterie udělaly za ty roky vcelku pokrok

Ona je také otázka, jak dlouho budeme potřebovat, aby lander fungoval. Jestli se bude počítat se spojením jen během jednoho průletu sondy, tak na to baterie určitě vystačí. Huygens po přistání fungoval asi čtyři hodiny, z toho ale jen první dvě efektivně, protože Cassini pak zalétla za obzor. Přesto se na Zemi ještě další dvě hodiny dařilo přijímat nosnou vlnu přímo od Huygense, což bylo sice vědecky k ničemu, ale jako informace o funkčnosti velmi užitečné.

Něco jiného by bylo, kdyby se naplánovalo spojení třeba i při dalším průletu kolem Europy.

No, pokud by se radioizotopovy zdroj zredukoval na Peltieruv clanek, je to male, lehke, levne, a diky mistnim teplotam by to slo docela dobre pouzit... stejne bude jakakoliv sonda potrebovat temperovani.