Advanced LIGO může detekovat permatentní paměť časoprostoru.
Zařízení Advanced LIGO detekovalo v září minulého roku poprvé přímo GW, a to v binárním systému dnes známém jako GW150914. Výsledky byly oznámeny 11. února tohoto roku. Od té doby se odehrává doslovná renesance astrofyziky GW. Jeden z nich je vcelku výjimečný, zajímá se totiž tím, jestli můžeme detekovat takzvanou paměť GW.
O čem že je řeč? Můžete si to představit nějak takhle: GW sama o sobě je smrštění a natažení prostoru a tedy změna vzdálenosti mezi dvěma objekty. To, jak moc se tohle natahování a smrskávání děje, popisuje jednotka s názvem ‘strain’ (česky by se dala přeložit jako ‘napětí’). Takže strain popisuje změnu vzdálenosti mezi dvěma body, dělenou vzdáleností, které by ony dva body měly, pokud by je nic nerušilo. Takže abyste získali co největší změnu, potřebujete dva objekty daleko od sebe a velký strain. Hlavním efektem detekovaným u GW150914 bylo periodické smršťování a natahování prostoru díky přibližování se dvou kolem sebe obíhajících černých děr po spirále a jejich následné srážce. Signál z takové události připomíná třeba ustálení kmitů hračky na pružině. Jenže teď si představte, že ta pružina není dokonalá a s natáhnutím jsme ji poškodili a nevrátí se do původního úplně smrsklého stavu, ale bude tak trochu natáhnutá. Vznikla permanentní deformace mezi dvěma body. A to je to, co nazýváme pamětí gravitačních vln.
Co všechno byste mohli chtít vědět o paměti gravitačních vln? Paměť nám monotónně zvyšuje nebo naopak snižuje strain v průběhu srážky dvou objektů. Je asi o řád slabší než strain srážky. Stejně jako strain, se hodnota paměti zvětšuje s hmotou, která vstupuje do srážky dvou těles. Jak moc budeme paměť detekovat závisí na tom, v jakém úhlu je oběžná dráha tělesa vůči detektoru na Zemi (takzvaná inklinace). Abychom vůbec byli schopni změřit paměť (jestli se jedná o permanentní protažení prostoru, nebo smršťení), musíme být schopni velmi přesně změřit polarizaci gravitační vlny (u vln elektromagnetických čili u světla to zvládneme hravě).
Jedná se o efekt o řád slabší než gravitační vlny, takže detekovat něco takového bude dost těžké.Jsou přístoje jako aLIGO schopné něco takového detekovat? Pro jednu událost, jako GW150914 je to prakticky nemožné. Poměr signálu k šumu je v tomto případě 0.42 a to je dost málo. Pro detekci paměti bychom potřebovali alespoň 3. Vědci přišli s nápadem, že by šlo sčítat součet detekcí, ale jen v případě, že známe polarizační úhel vlny a tedy znamínko změny (smrštění nebo natažení). Podle posledních propočtů by stačilo změřit 35 zdrojů gravitačních vln a měly by se objevit výsledky. Kadence událostí, které generují pro nás detekovatelné gravitační vlny, je podle posledních odhadů 16 dní. Takže dejme tomu rok a půl, trochu štěstí a budeme schopni detekovat nové veličiny spojené s gravitací.
zdroje :
https://hacked.com/advanced-ligo-gravit ... spacetime/ http://zoom.iprima.cz/k-cemu-je-nam-obj ... -jednoduse
