matej píše:Do technických "výletov" sa bojím brať rodinu, bojím sa ich znechutenia, a tak račej idem bez nich, ale potom zas chýbajú.
Ako to rieši Tomáš PŘIBYL ?
Kluci chtějí jezdit, tak jezdí. U nás to nejsou jen technické výlety - byť chápu, že v jisté komunitě jsou vidět jen tyto.
Třeba předloni jsme si udělali okružní jízdu po Německu a Francii. Nejen technická a kosmická muzea (Speyer, Toulouse, Le Bourget), ale i koncentrační tábory, bunkry, zajímavé stavby (Eiffelovka apod.), místo, kde se zřítil Concorde, katedrály... A ke všemu si samozřejmě nastudujeme hromady materiálů a zajímavostí. - Kromě toho si kluci mohou vyzkoušet, že cizí jazyky jsou jim užitečné.
Rozhodně nedávám vybrat mezi Speyerem nebo Sinsheimem - pro netechnika je to jako mezi provazem a elektrickým křeslem.

Volba je třeba Speyer nebo Legoland. Nemám doma plakáty nebo puzzle raketoplánu (ani v pracovně), při startu nedělám show (s mávátkama a frkačkama?). A rozhodně s kosmonautikou nekšeftuji v rámci reciprocity. Když někdo chce jet, může. Když nechce, nemusí. Stejně tak nepůjdu na operu - to bych trpěl já i ten, kdo mě vzal. (Do divadla ale chodíme - i s dětma. Vždy ale na to, co baví všechny.)
V den, co jsme byli (zatím) naposledy na mysu Canaveral, jsme dopoledne navštívili rezervaci, kde jsme pozorovali živé aligátory v přírodě - a odpoledne si udělali startovací rampy.Všichni jsme se dobře bavili, nikdo netrpěl - a nemusel jsem jít na operu.
Holt evidentně neexistují univerzální recepty...