forum.kosmonautix.cz

petrsida píše:ještě dlouhá cesta zbývá (celý přejezd má nějakých 9 km)

A pak? Co se bude dít, až tam dojede?

Vydá se vzhůru po hoře Mount Sharp.

AlesH píše:Můžete mi, prosím, jako naprostému laikovi vysvětlit, proč by podobné sedimenty nemohly vzniknout i čistě větrem a prachem? Proč to musel být vodní tok a jezero? A nemůže se do vrstev rozpadat i lávová nebo jinak tepelně přetvořená hornina?

Jde o to, že vítr jako takový, nikdy nevytvoří tak pěkné tenké vrstvičky a málo kdy (spíš skoro nikdy) jsou ty eolické (větrem vzniklé/naváté) sedimenty zpevněné - vzduch (ať už je jakýkoliv) je nezpevní, jako voda. Vemte si třeba spraš, to je čistě eolický sediment a když do toho trochu šťouchnete, hned se to rozpadá a takhle jemné vrstvičky v ní těžko najdete, spíš to mívá sloupcovou odlučnost (jakože vertikální). Tyhle vrstvičky jsou od pohledu určitě vzniklé ve vodním prostředí, kam se pomalu usazují a postupně zpevňují - aby to vytvořilo pevnou horninu, tak to nějaký ten pátek trvá a je taky potřeba trochu tlaku, tedy vznikají v trochu větší hloubce než přímo na povrchu dna. Ani pískovec vám na povrchu nevznikne.

I lávové vyvřeliny se můžou nacházet ve vrstvách - třeba polštářové výlevy pod vodou, kdy láva postupně teče nad starší a jakousi vrstevnatost to tedy vytváří, ale rozhodně ne takhle tenkou a jemnou a hlavně... Ne z prachu, ne z jemných částeček. On i třeba stratovulkán je pěkně vrstevnatý , jen to jsou vrstvy lávy, pyroklastického materiálu a zase lávy a tak. Ale to jsou mnohem mocnější vrstvy a rozhodně ne tak jemné. Třeba taková Olympus Mons na Marsu bude taky určitě vrstevnatá, ale opět rozhodně mocněji a to je zrovna typ sopky, ze které vytékala velmi málo viskózní láva (řídká). Ale oba případy jsou v úplně jiném měřítku vrstevnatosti.

Vrstvičky může mít třeba i břidlice, která je trochu metamorfovaná (tepelně ovlivněná) hornina, ale pořád je vzniklá z prachových a jílových částeček, tedy ne z lávy.

Snad jsem to vysvětlil aspoň trochu srozumitelně a bez bot, on mě když tak Petr určitě opraví/doplní .

Trochu doplním

on by i vítr dokázal usadit vrstvy prachu, které se pak mohou zpevnit při diagenezi (pohřbení) na prachovce (takové sedimenty jsou známé z permu), ale ty sedimenty pak vypadají makroskopicky jinak, nejsou tak jemně laminované a pokud by laminaci vykazovaly, tak nebude horizontální

co se týče toho hrubozrnného sedimentu, tak ten vítr usadit nedokáže (vítr v pozemských podmínkách dokáže transportovat zrna do velikosti tak 1-2 mm)


u vulkanických hornin platí že sice mohou být vrstevnaté, nikdy ale ne takhle jemně a pravidelně

že by se vulkanická hornina rozpadla na místě v něco takového, takový mechanismus neexistuje

právě střídání zrnitostí které na sebe navazují subhorizontálně je spolu s hrubozrnným materiálem jistá indikace vody jako prostředí

Dugi píše:Vydá se vzhůru po hoře Mount Sharp.

A to teprve nastane to pravý vzrůšo ...

Já se hlavně celou dobu těším na to, až konečně najde nějaký šokově postižený kámen, který na 100 % potvrdí, že Gale je impaktního původu (což je v podstatě jasný, ale stejně...). Nějakou impaktní taveninu, nebo "shatter cones" v nějaké hornině. Jé to by bylo vzůšo .

Ty bych čekal někde nahoře na Mount Sharp, nebo holt okolo na okrajovém valu, dno je pokryté sedimenty

Díky za vysvětlení sedimentů a vrstevnatosti. Snad se ty analogie ze Země opravdu dají dostatečně spolehlivě aplikovat i na Mars, kde jsou už stamiliony let tak zvláštní podmínky, jaké na Zemi nikdy nikde nebyly.

Sol 533 - rover zatial ostal stat v dune.Dalsia jazda cez dunu je planovana na sol 535.Zatial ide vsetko normalne.

AlesH píše:Díky za vysvětlení sedimentů a vrstevnatosti. Snad se ty analogie ze Země opravdu dají dostatečně spolehlivě aplikovat i na Mars, kde jsou už stamiliony let tak zvláštní podmínky, jaké na Zemi nikdy nikde nebyly.

Podle všeho to vypadá, že první cca 1 miliardu let byly podmínky i procesy na Marsu hodně podobné

pak Mars přišel o atmosféru a zamrzl, a vše se buď významně zpomalilo, nebo zastavilo

proto vidíme děje staré miliardy let, ty podmínky nejsou až tak jiné, aby geologické děje nedávaly smysl a byly zcela odlišné