Diskusní fórum o kosmonautice
https://forum.kosmonautix.cz/
Jestli to není překladač strejdy googlapetrsida píše:Několik malých rad:
1. Doporučuji si před vkládáním obrázků projít vlákno, obrázek tu již je o něco výš
2. Dále se sluší uvádět zdroj
3. A ještě by to chtělo zamyslet se nad smysluplností psaného textu, přiznám se že tomuto sdělení rozumím jenom zčásti
hej toho pomlouváni mam už plné zubytomas píše:U Venus Expressu to bylo ze strejdy googla, ale domníval jsem se, že se jedná o citaci.
Na našem FB profilu to chtěl někdo přeložit, tak to dám i sem, abych zdejší čtenáře neochudil.Tento pohled kolem dokola kombinuje téměř 900 snímků pořízených Curiosity NASA Mars Roverem, generuje panorama s 1,3 miliardy pixelů ve verzi s plným rozlišením. Pohled je zaměřen směrem k jihu, se severem na obou koncích. Ukazuje Curiosity na planině "Rocknest", kde rover nabral vzorky navátého prachu a písku. Curiosity použila tři kamery, které nasnímaly jednotlivé části obrazu z několika dnech od 5.října a 16.listopadu 2012.
Diváci mohou zkoumat tento obraz s možností ovládání panoramy a zoomu (přiblížení) na http://mars.nasa.gov/bp1/.
Tento první NASA-produkovaný gigapixelový snímek z povrchu Marsu je mozaikou složenou z 850 snímků pořízených teleobjektivem přístroje Mast Camera, doplněné 21 snímky z širokoúhlé kamery Mastcam a 25 černobílými rámečky - většinou samotného roveru - z navigační kamery NavCam. To bylo produkováno laboratoří pro vícenásobné zpracování obrazu (Multiple-Mission Image Processing Laboratory) v NASA Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie.
Tato verze panoramy si zachovává "raw" (bezeztrátový obrazový formát) barvy, jak je je zaznamenají kamery na Marsu za daných podmínek osvětlení. Verze upravená tzv. vyvážením na bílou je k dispozici na http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA16918. Tento pohled ukazuje světelné efekty v průběhu v denní doby pro různé kousky mozaiky. Také ukazuje rozdíly v jasnosti atmosféry v důsledku proměnné prašnosti během měsíce, během kterého obrazy byly získány.
NASA Mars Science Laboratory projektu využívá díky roveru Curiosity 10 vědeckých přístrojů, aby prošetřila environmentální historii v kráteru Gale, lokace, kde projekt zjistil, že zde byly v minulosti příznivé podmínky pro mikrobiální život.
Malin Space Science Systems, San Diego, vybudovala a provozuje přístroj Mastcam. JPL, oddělení California Institute of Technology, Pasadena, řídí celý projekt Mars Science Laboratory a NASA Science Mission Directorate ve Washingtonu stavěl navigační kamery a Rover.
