forum.kosmonautix.cz

hlavně záleží, kdy se startuje vzhledem k pohybu stanice, kdyby letěli o den dříve, tak letový profil byl tuším jen 8h (když tak mě opravte)

Je to tak ako píše jakubv, záleží od štartovacieho okna o deň skôr by to trvalo len 8 hodín. Pre ultra rýchly 3h let dokonca ISS musela upraviť dráhu aby to bolo možné a vytvoriť tak umelo špecifické ohno ktoré tak rychly prílet dovoľuje. CD má viac DeltaV a rovnako pokročilé systémy o výkon a skúsenosti moc nejde. Ide hlavne o stabilitu počasia na Bajkonure a až potom vyladenosť predštartových procedúr tak aby bolo možné tak rýchlo letieť k ISS v presne stanovenom okne na ktoré sa aj ISS pripraví. Pri soyuze sa tlačí na čo nakratší let, predsalen je to nie moc priestorná loď pôvodne stavané pre posádku 2 ľudí, CD to nepotrebuje a vzhľadom na odklady pre počasie by to bolo z Floridy bolo zbytočne vynakladané úsile.

Ostatně u Rusů je to stejné - před (tuším asi) dvěma lety měly k ISS několik měsíců po sobě vyrazit dvě lodě Progress. Oběma měl let ke stanici trvat jen pár hodin. Jenže oba starty se musely odložit o 24 hodin a proto se prodloužila i doba příletu - v obou případech tak Progress dokoval až dva dny po startu.
A u Crew Dragonu je to stejné - při nedělním startu by doletěl k ISS za 8 hodin, při pondělním za 27. A pokud by se nestihl pondělní termín, musel by se start odložit o 72 hodin - jednoduše by v tom období nebylo možné ke stanici doletět za rozumných podmínek.

Takže je to proto že rychlý let ke stanici by byl energeticky náročný a je málo startovacích oken?

Ano, v ideálním světě, kde bychom neřešili množství spotřebovaného paliva, by žádná startovní okna neexistovala. Startovní okna udávají období, kdy je možné někam doletět s využitím dostupného množství pohonných látek.

Asi nejpřesněji by nám to mohl vysvětlit Michal Václavík, nicméně co vím tak doba přeletu země - ISS záleží na několika faktorech.
Jednak je to deltaV nosiče a samotné lodi, pak ale taky schopnost přesných korekčních/stíhacích zážehů. Tady měly ruské lodě v minulosti nevýhodu v analogových počítačích a nižší přesnosti nosiče pri navedení na parkovací dráhu. Základem krátkého přeletu je samozřejmě start v optimální přesný okamžik přeletu stanice nad místem startu. Taky úprava oběžné dráhy stanice může významně přispět ke zkrácení přeletu, atd. Je to zkrátka kombinace více vlivů.

Délka příletu ke stanici po startu je sice kombinace více vlivů, ale s dostupnými raketami a loděmi je naprosto nejdůležitějším faktorem "orbitální mechanika" (jak už psali jakubv a Samo), tedy "sfázování" startovního okna rakety/lodi s aktuální polohou ISS na oběžné dráze. Když ISS v době startu rakety právě přelétá nad kosmodromem, může být přílet lodi ke stanici krátký (rychlý). Pokud je ale ISS v tu chvíli "na druhé straně Země", tak k ní prostě rychle přiletět nelze.

To "sfázování" lze dosáhnout čekáním na vhodnější startovní okno (každý den je jen jedno startovní okno dlouhé jen pár sekund, maximálně pár minut, a každý den je to "sfázování" jiné), nebo drobnými úpravami (výšky) dráhy ISS tak, aby přelety nad kosmodromem byly co nejlépe synchronizovány s některými startovními okny.

První stupeň B1061 použitý pro start Crew-1 se na přistávací mořské plošině naklonil :/

Živý přenos:

nejenom, i popojel, asi se utrhl z řetězů v důsledku vln

divoká jízda



zdroj NSF