forum.kosmonautix.cz

Z http://hp.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/vl ... utosel.htm

Pro ochranu před neutrony jsou vhodné materiály z lehkých jader, nejlépe vodík. Plyne to čistě ze zákonů zachování energie a hybnosti. Pokud má jádro, se kterým se neutron sráží, hmotnost stejnou jako neutron, může mu předat daleko více energie než v případě, že má jádro hmotnost větší.

No na tohle se nedá jít uplně selským rozumem, to co říkáš není přesné záleží na hustotě krystalické mřížky ne na tom jestli tam je víc "menších" atomů vodíku, samosebou taky na vazebné energii. Co mě napadá tak je to že samotný vodík ve formě molekuly H2 je velmi reaktivní tak by mohl na sebe vázat dobře neutrony. Nicméně bych spíš řekl, že obal z vody je "využitelný" narozdíl od obalu ze železa nebo olova. Ale to že opravdu řekl atomy vodíku mě zaráží , musím si to dát do širšího kontextu, zkusím se poptat kamaráda doktoranta z FJFI

Fidas píše:Z http://hp.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/vl ... utosel.htm

Pro ochranu před neutrony jsou vhodné materiály z lehkých jader, nejlépe vodík. Plyne to čistě ze zákonů zachování energie a hybnosti. Pokud má jádro, se kterým se neutron sráží, hmotnost stejnou jako neutron, může mu předat daleko více energie než v případě, že má jádro hmotnost větší.

Super zákon zachování zálkady žádná složitá fyzika.

No a taky pro odstínění se používají materiály, které mají malou produkci radioizotopů a to je právě vhodný vodík.
Navíc jak už tu bylo psané voda by se používala pro stínění ale taky pro potřeby posádky, atd....

Díky Fidasi. Wagnerovy výklady jsou vždycky fundované a srozumitelné téměř pro každého.
Že mě to hned nenapadlo, hledat vysvětlení toho vodíku právě u něj.

Jinak pro zajímavost, tady je zatím poslední prezentace RAD týmu z počátku dubna t.r. http://mslrad.boulder.swri.edu/File?mode=30&id=33 , kde se na str. 45 uvádí také hodnota průměrné ekvivalentní dávky záření naměřené na povrchu v Gale : 0.7 +/- 0.17 mSv/den.
V porovnání s průměrnou hodnotou z přeletu 1.84 +/-0.30 mSv/den je to o hodně míň, skoro jako na palubě ISS.

hmm. Zaujímavé. Neviete čo spôsobilo taký pokles? Teda... Je mi jasné že časť žiarenia odtieni samotný Mars, ale to platí iba na to zo Slnka. Atmosféra a magnetické pole toho veľa zrobiť nemôžu. Celkom zaujímavé

Samo1995 píše:hmm. Zaujímavé. Neviete čo spôsobilo taký pokles? Teda... Je mi jasné že časť žiarenia odtieni samotný Mars, ale to platí iba na to zo Slnka. Atmosféra a magnetické pole toho veľa zrobiť nemôžu. Celkom zaujímavé

To by mě taky zajímalo.
Já si myslím, že za to muže z velké části atmosféra, nebo spíše její složení.

Jen mě tak napadá, zda by šlo stínit radiaci vhodným natočením kosmické lodě třeba nádržema směrem ke slunci.

To se také používá, v případě zjištěné vyšší aktivity slunce se celá sonda otočí tryskou (většinou vydrží nejvíc) směrem ke slunci. Naštěstí letí sluneční vítr o dost pomaleji než světlo Samosebou se taky vypíná elektronika a dokonce bylo párkrát využito i jemné úpravy dráhy letu.

Sol 292 - Ďalší nočný záber .Tentoraz je použitá na osvetlenie ultrafialová LED dióda.Z pôvodného záberu som čiastočne odstránil nežiadúci šum ,ktorý vznikol pri UV osvetlení na kamere MAHLI.http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images ... 0_DXXX.jpg