forum.kosmonautix.cz

z toho jde az mraz po zadech!

Paráda!!! BTW mně to spíš připomíná jako by to bylo na mořském dně

Dugi píše:Na našem blogu vyšel nový článek, který se věnuje výsledkům z přeletové fáze přístroje RAD.

Doplním / poopravím několik detailů z článku:

1) Radiační ochrana posádky - dopadajícímu škodlivému záření je potřeba do cesty postavit co nejvíce atomů vodíku. Jako vhodný materiál bude použita voda ve dvojitých stěnách plavidla (zejména kolem osobních kójí posádky, určených pro odpočinek a spánek), která bude zároveň využita jako chladicí médium pro vnitřní systémy lodi, pro tvorbu dýchatelného kyslíku, eventuálně výrobu paliva, přípravu nápojů a hydrataci potravin. Také se počítá s tím, že potraviny skladované podél stěn, poskytnou další protiradiační ochranu. Druhým ochranným materiálem budou plasty, ale ne žádné exotické, jak se píše v článku, nýbrž poměrně prostý polyethylen - (C2H4)nH2, který obsahuje vodíku celkem dost. Btw. PE fólie jsou jednou z ochranných vrstev modulů ISS už dnes.

2) Sluneční aktivita - nevím, jestli se v článku jedná o překlep, nebo to byl záměr, ale MSL v první půli 2012 neletěla k Marsu v období zvýšené solární aktivity. Naopak, bylo to během poměrně poklidného období aktivity naší hvězdy. Solární cyklus trvá většinou 11 let. Poslední minimum bylo na přelomu 2009/2010 a nejbližší maximum se předpovídá ke konci 2013 začátku 2014. Navíc současný 24. solární cyklus je v porovnání s těmi předchozími dost slabý, zhruba poloviční, viz http://en.wikipedia.org/wiki/Solar_cycle_24

3) Přijaté záření - přístroj RAD uvnitř přeletové schránky MSL a později posádka uvnitř kosmické lodi budou bombardováni třemi typy záření:
- všesměrové galaktické kosmické záření (GCR), přicházející ze supernov a podobných vzdálených zdrojů (dlouhodobá zátěž)
- sluneční vysoce energetické částice (SEP) ze slunečních erupcí a výronů koronální hmoty (krátkodobé zatížení)
- sekundární záření, vznikající uvnitř lodi, nebo v atmosféře dopadem primárního záření na materiály obklopující detektor/posádku (může být i nebezpečnější než primární záření)
Přístroj RAD je konstruován tak, že jeho několik detektorů je schopno zaznamenávat všechny tři typy, popsané výše. Naměřených dat jsou obrovská kvanta a proto trvá poměrně dlouhou dobu, než jsou vytříděna a zpracována do podoby, vhodné/srozumitelné k prezentaci pro veřejnost.



Vysvětlivky k detektorům v obrázku + doprovodný článek : http://www.swri.org/9what/releases/2013/rad.htm

Díky moc za doplnění.
Snad se už během dnešního večera dostanu k tomu, abych to tam zapracoval.

Ještě jsem zapomněl zmínit druhý způsob snižování radiační zátěže posádky BEO letů, který by nebylo od věci v článku připomenout - zkrácení celkové doby letu pomocí nově vyvíjených fyzikálních pohonů se solárním, nebo atomovým zdrojem energie. Na obou dvou NASA pracuje.

Super, taky to do toho přidám.

Sol 292 - Nočný záber na vyvŕtaný otvor Cumberland cez kameru MAHLI ,na osvetlenie použili LED diódu.

to Pospíšil: Proč se kladou do cesty zrovna atomy vodíku , myslel sem, že jde především o to aby se částice za letu srazila s co největším počtem jiných částic popř. molekul a ztratila energii. Tedy co největší CSDA a ztrátový/stínící účinnek. Pokud mě paměť neklame tak vodík se používá především ke stínění neutronového záření. Nicméně je problém s emitací brzdných gamma fotonů.

fronak píše:to Pospíšil: Proč se kladou do cesty zrovna atomy vodíku

Abych pravdu řekl, na to neumím fundovaně odpovědět. Nejsem nukleární fyzik a v tomto bodě důvěřuji povolanějším lidem, konkrétně Donaldu Hasslerovi ze Southwest Research Institute, který je PI (Principal Investigator) přístroje RAD na MSL. O nutnosti/vhodnosti vkládat záření do cesty co nejvíce atomů vodíku mluvil 30.5. na telekonferenci o výsledcích měření z přeletu Země - Mars.
Záznam je k dispozici tady : http://www.ustream.tv/recorded/33545115

Pokud máte v tomto oboru nějaké podnětné informace, rád se nechám poučit.

IMHO když se na to koukneme selským rozumem, tak ani nejde o vodík, ale o sloučeniny vodíku. No a vodík jako "prcek" atom navázaný na jiné (větší) atomy udělá "hustější" prostředí, než třeba atomy železa. Další věc, že mnohem tlustější plášť z vody pohltí víc energie částic, než tenčí (stejně těžká) varianta ze železa (třeba). No a nakonec (možná i na začátek ) i na rozbití molekuly vody je potřeba energie, kterou odčerpá letící částici, což u železného pláště půjde hůře.