forum.kosmonautix.cz

Tohle je uzasna cast meho detstvi, holky mely ET a my ""chlapi"" meli Blizka setkani.
Vubec netusim, jak se tenhle film odrazil na pozdejsich generacich... Kdybyste meli cas a chut,
zkuste se podelit...
http://en.wikipedia.org/wiki/Close_Enco ... Third_Kind

Tahle fotka ve mne vyvolala tak silne pocity, ze si to snad znovu najdu a stahnu...
Dablova vez (stezejni kulisa filmu, a zde v nadherne fotografii)..



zdroj: http://apod.nasa.gov/apod/ap090729.html

Dej vědět jak to na tebe zapůsobilo. Já to viděl když mi bylo 6, a pak až když jsem si to našel na internetu, nějak to po letech fungovalo mnohem hůř než třeba tahle fotka.

indian22 píše:Dej vědět jak to na tebe zapůsobilo. Já to viděl když mi bylo 6, a pak až když jsem si to našel na internetu, nějak to po letech fungovalo mnohem hůř než třeba tahle fotka.

Na to ti odpovim hned. Sest let je na to asi malo. Ja to videl rok/dva po svetove premiere,
a to mi bylo 9/10, v te dobe jsem si vystrihoval clanky o UFO z jedineho bolsevikem "povoleneho"
casopisu 100+1 a byl zazranej do Ludvika Soucka. Ac nejsou 3 roky v lidskem zivote takrka nic,
v detstvi to hraje dulezitou roli. Kdyby mi bylo 6, asi bych to nedal, preci jen ty zajmy jsou jinde.
Ale to nechci zobecnovat! Jen to takhle vnimam.

Jen pro zasmani:
Na uplnym zacatku, kdyz jsme sedeli v kine, jsem (strasne dulezitej ) vysvetloval
spolusedicim historku ztraty Avengeru - Letu 19, pac samozrejme pan Spielberg nepocital s
informacnim embargem v komunistickych zemich...

No, já vždycky říkám, že tohle mě přivedlo k astronomii, ale je možný že jsem to viděl později. Těch 6 říkám vlastně proto, že si pamatuju když se mi poprvé dostal do ruky nějaký článek, možná v tom 100 plus 1 - dnes bychom asi řekli o astrobiologii, no asi spíš spekulace o astrobiologii - a okamžitě mi naskočil tenhle film, a začalo mi prvně docházet že ne všechno stojí jen tak na vodě a že si o tom konečně taky můžu něco přečíst. Z toho soudím, že když jsem film viděl tak jsem neuměl číst, ale možná je to taky tak že k tématu nic ke čtení nebylo.
Asi právě proto, že mě to tehdy fakt vzalo, tak od toho čekám něco víc.

Pojeďte za polární září
http://www.astro.cz/clanek/5908

Graficka modelace pro znazorneni velikosti. Deimos nad Parizi (je tam pro srovnani i Eiffelovka)
Jde o kombinaci vice sw a ma vizualizovat jen meritko, ne zadne "realne" priblizeni s
fyzikalnimi dusledky.
Samozrejme se neni ceho bat, i kdyz bude Deimos behem par stovek milionu let katapultovan
od Marsu, spis je zajimavejsi srovnat to s impaktem podobne velkeho asteroidu. Se sestikilometrovym
prumerem uz by se jednalo zrejme o castecne vyhlazeni veskereho pokrocilejsiho zivota na povrchu.
Organismy, zijici dostatecne hluboko pod zemi, by to zrejme bez problemu prezily, co se tyce oceanske
pokryvky, nazory se dost lisi zdroj od zdroje, zrejme by nedoslo k uplnemu odpareni, ale k tak masivnimu
ohrati oceanu, ze by uhynula vetsina fauny i flory. Globalni sterilizace planety se predpoklada u rozmeru
asteroidu 25/30 a vic kilometru.

Zajímavý dokument o výrobě procesorů :

V rámci filatelistické výstavy je v americkém Národním poštovním muzeu vystavena zvětšená
reprodukce jediné známky v dějinách lidstva, nalepené na obálku, orazítkovanou na Měsíci.
Tyhle drobné historické "vychytávky" mě vždycky příjemně překvapí...
http://www.space.com/22918-moon-mail-sp ... 3912308284

V denníku SME vyšiel rozhovor s pánom Přibylom na dve strany. Neskrátenú verziu nájdete v tomto odkaze: http://tech.sme.sk/c/6930213/prvy-zazit ... kasel.html
Je pekné vidieť že aj v novinách prakticky zameraných na poitiku sa nájde miesto pre kozmonautiku a celkovo pre vedu.

Vesmírná agentura ESA plánuje na Mars vyslat hada.

Novým prvkem průzkumu Marsu se má po amerických robotických roverech stát podle plánů Evropské vesmírné agentury (ESA) robotický had. Norský výzkumný ústav SINTEF získal od ESA na jeho vývoj v přepočtu 1,6 miliónu korun.Had nemá nahradit kolové roboty, ale má být pevnou součástí příští mise. Jeho hlavní výhodou má být schopnost překonat a propátrat i nerovný a členitý terén, s nímž si už robotické rovery neumí poradit.

"Těšíme se, že budeme moci nabídnout několik variant spolupráce vozítka s robotickým hadem, protože rover má silný zdroj energie a had rozšíří možnosti roveru při průzkumu rudé planety," vysvětluje na webu SINTEF šéf projektu Aksel Transeth.Had se tak má stát prodlouženou pohyblivou rukou robotického vozidla, která se v případě potřeby oddělí a prozkoumá terén v jeho okolí. Had bude podle konceptu tvořen deseti propojenými moduly, které bude spojovat s vozítkem kabel. Přes kabel potečou informace a energie. Had tak nebude muset mít vlastní baterie, čímž si uchová kompaktní velikost.

"Díky propojení bude had schopen pomoci vozítku, pokud uvízne," vysvětluje vědecký vedoucí projektu Pål Liljebäck. Had by podle představ norských konstruktérů vyhledal pevný opěrný bod - větší kámen, kus skály - a s navíjecím systémem vytáhl rover z pískové návěje. NASA takto přišla o robotické vozítko Spirit, které vyslala v roce 2003 společně s dvojčetem Oportunity.http://www.novinky.cz/domaci/313769-ves ... -hada.html