forum.kosmonautix.cz

Tedy tohle je skutečně archivní a notoricky známý objekt pozorování HST. Ale tentokrát se něj Hubble
zaměřil znovu a výsledkem jsou ještě detailnější data. Hvězda HD 44179, kterou ze Země vidíme z profilu,
tak že z našeho pohledu tvoří rektangulární obrazec (tak se jí také mezi astronomy přezdívá), je přibližně
stejně velká, jako naše Slunce, ale na rozdíl od něj se nachází v posledních fázích svého života, proto ty
mohutná odvrhování materiálu v oblastech pólů, tvořící nádhernou mlhovinu - promiňte mi ten expresivní
výraz - doslova nejůžasnější umělecké dílo, které tvoří sám vesmír. Bohužel osudem hvězdy je stát se jedním
z miliard malých bílých trpaslíků - ale tím také hvězda dosáhne takřka nesmrtelnosti. Tyto malé a velmi kom-
paktní objekty budou chladnout stovky miliard let a je dost dobře možné, že budou svědky konce našeho
vesmíru (podle prozatimních propočtů a hlavně pouze nastíněných scénářů vývoje vesmíru - i když už podlo-
žených pozorováními za posledních 15 let).

Hi res UV foto oblasti údolí Taurus-Littrow, kde přistáli kosmonauti mise Apollo 17 v prosinci r. 1972
(oblasti jsou vyznačeny křížkem)

HST studoval 400 sourozenců naší Galaxie
Pomocí těchto pozorování mohli astronomové poprvé evidenci vývoje galaxií v rannějších stádiích. HST se zaměřil na různě vzdálené objekty v různých etapách vývoje, celková časová osa pozorování pokryla téměř 11 miliard let - v podstatě od dob, kdy se v našem vesmíru galaxie začaly vyvíjet. Vypadá to, že naše Galaxie měla v raných stádiích podobu řídkého oblaku, převážně tvořeného plynem a zářícím v modrém oboru spektra, za což může překotná tvorba mladých hvězd. Pravděpodobně měla tvar disku, galaktická ramena se začala vyvíjet později. Stále otevřené zůstává téma, co vzniklo dřív, jestli centrální černá díra a kolem ní se Galaxie formovala, nebo byl proces opačný, nicméně to zatím vypadá na pozvolný společný vývoj. Podobně je tomu s centrální výdutí, která se na rozdíl od masivních eliptických galaxií, kde vzniká jako první, tvořila souběžně se zbytkem mléčné dráhy. Z extrapolace pozorování hvězdných ostrovů vyplývá, že hlavní období vývoje naší Galaxie probíhalo v době mezi 11 a 7 miliardami let.

http://www.sen.com/news/hubble-reveals- ... axy-formed

3C 273 - Nový snímok HST na legendárny kvazar. 3C 273 je prvý kvazar objavený v roku 1960.Je stále jedným z najbližších kvazarov od Zeme ,leží vo vzdialenosti 2,5 miliardy svetelných rokov.Jeho jasnosť je tak velká že ak by ležal vo vzdialenosti 30 svetelných rokov ,tak by bol jasný ako naše Slnko.To znamená, že kvazar 3C 273 je viac ako 4 trilionkrát jasnejší ako Slnko alebo 100-krát väčší ako jas celej našej Galaxie.Vlavo vidíme jeho polárny jet s dĺžkou 100 tisíc svetelných rokov čiže približne ako priemer disku celej našej Galaxie.
http://scitechdaily.com/new-hubble-image-quasar-3c-273/

marekS píše:To znamená, že kvazar 3C 273 je viac ako 4 trilionkrát jasnejší ako Slnko alebo 100-krát väčší ako jas celej našej Galaxie.

Srovnání s našim Sluncem je jednak opravdu k pousmání, a druhak pro lidský mozek naprosto nepředstavitelné.
Kvasary jsou nejzářivější/nejenergetičtější objekty v pozorovaném vesmíru. Má smysl je svítivostí řádově
srovnávat pouze s galaxiemi/kupami galaxií.
Je neuvěřitelné, že jde o objekty o velikosti několika světelných hodin, max. dnů...

Hubble objevil prokazatelné vodní páry v atmosférách pěti exoplanet. Více v článku na astro.cz.

HST detekoval vodnú paru v južnej polárnej oblasti Jupiterovho mesiaca Europa, toto pozorovanie poskytuje prvý silný dôkaz erupcie vody z povrchu mesiaca.Doterajšie vedecké poznatky už dávnejšie poukazovali na existenciu oceánu pod ľadovou krustou Europy.

Výsledky sú publikované v online vydaní časopisu Science Express, a prezentované boli na stretnutí Americkej geofyzikálnej únie v San Franciscu.Zdroje: http://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?release=2013-363
http://www.planetary.org/blogs/guest-bl ... uropa.html


Umelcova predstava oblaku vodnej pary tryskajucej z povrchu Jupiterovho mesiaca Europa.

První březen roku 1780 byl pro Charlese Messiera vskutku plodný. Když důkladně prohledával oblast noční oblohy v souhvězdí Lva, aby doplnil svůj katalog o nějaký nový objekt, nenalezl nejen jeden, ale rovnou dva. Jeden z nich byl Messier 65. Do svého bloku si zapsal poznámku: “Mlhovina ve Lvu je velmi slabá a zdá se, že neobsahuje žádné hvězdy”. Jak už dnes víme, mýlil se. M 65 je galaxie čítající na miliardy hvězd.

Ale s tehdejší technikou mu to nemůže nikdo mít za zlé. Takřka přesně 233 let po oné noci, jen koncem března 2013, se v této galaxii rozsvítila supernova (není zobrazená na snímku), jež přesvítila celou galaxii. První messierovská supernova loňského roku už pohasla, ale krásu M 65 si můžeme vychutnat na detailním záběru.
http://www.nasa.gov/content/goddard/mes ... umY_9J5Mp0

Nový snímek HST se zaměřil na galaktickou kupu Vlasy Bereniky (Coma cluster), nacházející se směrem do souhvězdí stejného jména. Tato kupa je od nás vzdálená přibližně 350 milionů světelných let a obsahuje přes 1000 klasifikovaných galaxií, z nichž většinu tvoří galaxie eliptické.

Kromě jasných galaxií v popředí snímku vidíme mnoho vzdálených galaxií různých tvarů, které už ale nepatří k této kupě. Tři nejjasnější galaxie na snímku jsou IC 4041 (vlevo nahoře), IC 4042 (uprostřed) a GP 236 v pravé části fotografie.
http://www.spacetelescope.org/images/potw1402a/

I když to zní jako špatný vtip, jde o projekt, na kterém teď pracují desítky lidí z oborů vizualizace a 3D materiálového zpracování. Cílem je vytvořit prostorové snímky, které by mohly umožnit nevidomým alespoň částečně poznat krásy Hubbleových snímků. Samozřejmě efekt nemůže být nikdy tak ucelený a působivý jako u zrakového vnímání, ale fantazie mnohdy udělá své. A u nevidomých to zřejmě platí dvojnásob.

Prvním takto zpracovaným vesmírným objektem byla hvězdná kupa NGC 602 v Malém Magellanově oblaku, naší sousední galaxii. Na základě měření velikosti, jasnosti a vzdálenosti hvězd jsou pak softwarově zadány základní parametry snímku, který poté vyhotoví 3D tiskárna.

http://www.space.com/24233-3d-printed-h ... as223.html