Wagner píše:TO: Pospíšil
Několik údajů je pozoruhodných ! Na videu BFR vynese na dráhu loď se 100 lidmi, vrací se na rampu a startuje s tankovacím MCT. To nemusí do haly na kompletní prohlídku a diagnostiku ?? Rovnou znovu ostře startuje ?? Gigantický stupeň jaký svět dosud neviděl a bez prohlídky znovu na start ?? A takto možná 5 krát za sebou než dotankuje marsovský MCT ?? Pokud vím, tak znovupoužitelný Shuttle byl připravován na nový let několik měsíců ! A 1000 startů BFR ? Třeba 50 startovních oken po 20 startech = 108 let starý BFR ??? Nebo zvládne za jedno startovní okno 100 startů jako stará Babeta právě vytlačená z garáže ?? Ale BFR přeci není Babeta !! Necítil bych se dobře v MCT, kdyby mne měli ne LEO 5 krát !! dotankovávat nějakými hadicemi. To bych si rovnou mohl podepsat testament ! Výbuch skoro jistý !
Nač chodit pro srovnání rapidní znovupoužitelnosti budoucí techniky za americkým raketoplánem, vyvinutým před čtyřiceti lety pro úplně jiný úkol za úplně jiných podmínek? Mnohem relevantnější je srovnávat BFR s aktuálním prvním stupněm Falcona 9, jehož jeden již použitý exemplář bez jakýchkoli oprav prodělal na dnešní den až sedm plnocenných zážehů na testovacím standu (
http://forum.kosmonautix.cz/forum/viewt ... 440#p69439). To samozřejmě neznamená, že se po přistání neudělají zběžné prohlídky a diagnostiky (takříkajíc střílet na slepo jistě nebudou), pouze tím naznačuji, že technologie navržená pro BFR se nachází v mezích reálnosti už dnes a v době prvního letu ITS bude jistě již doladěná natolik, že riziko plynoucí z absence rozsáhlejších fyzických prohlídek bude minimální (F9 je svým způsobem zmenšený prototyp BFR). Jinak viz Samo.
Designových 1000 startů BFR může být za větší kadence rozloženo do menšího počtu oken jak jste zmínil, 108 let se opravdu asi používat nebude. Ve chvíli kdy vzletí první BFR bude už jen otázkou času, kdy se takového přístupu dočkáme.
Tankování mezi objekty na oběžné dráze je zavedená praxe. Příkladem budiž zásobovací loď ATV, která na palubě byla schopná nést až 5 tun pohonných hmot, část z nich určenou k dotankování nádrží ISS -- tam byla palivem hypergolická směs asymetrického dimethylhydrazinu a dimeru oxidu dusičitého, která se chová možná ještě o něco ošemetněji než metan a kyslík.
