forum.kosmonautix.cz

Diky, nepostrehl jsem to...

Pospíšil píše:Podle studie EIA má být hlukové (vibrační) zatížení od Raptorů dokonce nižší, než od 27 Merlinů Falconu Heavy.

Nic takového jsem v EIA zprávě nenašel (jen zmínky o úrovni až 140 dB bez srovnání s FH). Jediné konkrétní údaje jsem viděl v EIA pro Boca Chica, ale tam se to týkalo jen testovacích skoků prototypů Starship se třemi Raptory. Není divu, že tři Raptory mají menší hluk dokonce i než F9, protože 3 Raptory mají prostě menší celkový tah, než 9 Merlinů v F9.

Kde přesně je to srovnání hluku startu Super Heavy s Falconem Heavy?

AlesH píše:

Pospíšil píše:Podle studie EIA má být hlukové (vibrační) zatížení od Raptorů dokonce nižší, než od 27 Merlinů Falconu Heavy.

Nic takového jsem v EIA zprávě nenašel (jen zmínky o úrovni až 140 dB bez srovnání s FH). Jediné konkrétní údaje jsem viděl v EIA pro Boca Chica, ale tam se to týkalo jen testovacích skoků prototypů Starship se třemi Raptory. Není divu, že tři Raptory mají menší hluk dokonce i než F9, protože 3 Raptory mají prostě menší celkový tah, než 9 Merlinů v F9.
Kde přesně je to srovnání hluku startu Super Heavy s Falconem Heavy?

Aleši, to srovnání si každý, koho to zajímá, musí udělat samozřejmě sám. V EIA dokumentu k jednomu nosiči nemůžeš očekávat, že budou uvádět hodnoty pro i pro jiné nosiče, i když v některých to občas bývá (zrovna v tom pro F9/FH porovnávají hlukovou zátěž s Titanem IV).

EIA pro StarShip/SuperHeavy : https://netspublic.grc.nasa.gov/main/20 ... arship.pdf

EIA pro Falcon9 / Falcon Heavy : https://apps.dtic.mil/dtic/tr/fulltext/u2/a612280.pdf

Zřejmě z toho důvodu, že oba dokumenty od sebe dělí 8 let, nejsou v nich zcela srovnatelné tabulky, nebo grafická vyjádření hlukové zátěže. Když se ale chce oba nosiče srovnat, tak se požadované údaje najít dají a porovnat to lze. Vychází mi z nich, že FH je hlučnější, než by měl být SH, i když bude výkonnějším nosičem.

Falcon Heavy


SuperHeavy

Napadlo mě, jak přidat do skládačky starship další díl (v podstatě další stupeň) umožňující velké zvýšení delta v za poměrně přijatelné náklady (ve srovnání se SLS určitě ) Jednalo by se o válec vysoký např. 68 m jako super heavy a o průměru 9 m, který by vzadu měl tři vakuové raptory a šel by připevnit svým zadním koncem k super heavy a předním k starshipu.

Fungovalo by to takto: Tento díl by se na startu umístil na SH místo SS a natankovalo by se do něj takové množství paliva, aby se společně se SH odlepil od země, ale aby se současně dostal na oběžnou dráhu. Na špici by měl aerodynamický kryt, který by se po dosažení dostatečné výšky odhodil. Tam by se připojil k dotankovanému SS, a pak by se pomocí tankeru dotankoval i tento díl. Tímto způsobem by na oběžné dráze byla k dispozici plně dotankovaná sestava velká jako kombinace SH/SS, ale místo SH by tam byl jednorázově použitelný díl optimalizovaný pro práci ve vakuu - menší počet raptorů, ale zato VAC verze, a asi by nepotřeboval tolik tepelné ochrany a řídících prvků.

Vývoj by neměl být drahý, protože by šlo o skládačku dílů už používaných na SH a SS. Co vás napadá za využití? Mě např. nějaká velká sonda do vnějších oblastí sluneční soustavy vyslaná po přímé trajektorii.

mnauprsk píše:... ale místo SH by tam byl jednorázově použitelný díl optimalizovaný pro práci ve vakuu.

SpX/Elon říká NE. Podmínkou zlevnění dopravy velkého množství nákladu do kosmu je plná a rychlá znovupoužitelnost, ne nesmyslné zvyšování nosnosti za každou cenu.

mnauprsk píše:Co vás napadá za využití? Mě např. nějaká velká sonda do vnějších oblastí sluneční soustavy vyslaná po přímé trajektorii.

To zvládne dotankovaný StarShip taky a ještě se vrátí.

Pospíšil píše:Aleši, to srovnání si každý, koho to zajímá, musí udělat samozřejmě sám.
EIA pro StarShip/SuperHeavy : https://netspublic.grc.nasa.gov/main/20 ... arship.pdf
EIA pro Falcon9 / Falcon Heavy : https://apps.dtic.mil/dtic/tr/fulltext/u2/a612280.pdf
Když se chce oba nosiče srovnat, tak se požadované údaje najít dají a porovnat to lze. Vychází mi z nich, že FH je hlučnější, než by měl být SH, i když bude výkonnějším nosičem.

Díky za objasnění způsobu porovnání. Ovšem mě z těch obrázků a tabulek přesto vychází, že Super Heavy (SH) bude výrazně hlučnější, než Falcon Heavy (FH). Například ve vzdálenosti 1 míle od rampy je podle tabulky pro FH (12. řádek tabulky) "A-weighted" číslo hodně pod 120 dB (přesně 117,4 dB), zatímco podle obrázku pro SH je to jen těsně pod 130 dB (odhadem). Dívám se na to správně?

StarShip má nově svou oficiální webovou stránku: https://www.spacex.com/starship

Informace, že po změně materiálu stačí k vývoji SH/SS už jen cca 2 - 3 milardy USD pustil EM aby naštval NASA. Boeing, NG, ULA a spol. ne?
Vemte si jaké jsou zatím celkové náklady na SLS, včetně zrušeného programu Ares z něhož SLS nouzově vychází. S tím, že je to jednorázová loď.
Pokud se mu s tímto typem lodi za takové finance, byť i se započtením již vyráběných motorů apod. (předchozí vývoj), podaří alespoň v základech startů a provozování SS kolem Země a Měsíce dosáhnout prezentované i kdyby až do 6-8 let, tak to nebude facka, ale pořádná rána pěstí.
Tedy, že za cenu velmi zhruba 2 - 5 starů SLS (dle toho co do toho budeme počítat) dokončí SH/SS?

NASA a jeji dodavatele ti vysvetli ze Starship je mozna lepsi ale ma mnohem mene certifikatu takze je urcite horsi

A navic - SLS je politicky projekt jehoz cilem je udrzet zamestnanost v (primarne) Alabame za penize ktere Kongres zkousne a nikoliv vymejslet nejake inovativni reseni.

Ostatne podobny duvod (lepsi zkusenosti, papirova stopa atd...) byl uvaden i jako duvod proc Boeing dostal o miliardu vic na commercial crew.

Jen mne napadlo
Budu považovat starty a přistání na Zemi za vyřešené, stejně tak i drožkování na oběžnou dráhu Země a Měsíce.
Ale jak si představují po přistání na Měsíci třeba vyjmutí nákladu a spuštění na zem ?
Jak budou vystupovat lidé ? Určitě ne jeřábem z cca 40m venkem, to je na zabití případný pád. Raketa určitě nebude stát zcela rovně.
Napadá mne že využijí jeden ze tří trunků/kontejnerů pro skladování a sestup ale jak projdou okolo nádrží? Museli by je upravit a osadit výtahem.
První mise na Marsu , jak vyjmou výrobní zařízení , sestaví bez lidí. Napadá mne , že první linka na metan bude vlastně kompletní SS určená pro výrobu metanu a skladování v nádržích, přečerpání následně je již relativně jednoduché. Další SS budou muset být vybaveny samojízdnými podvozky (elektromobilita bude nutná) aby mohly náklad rozvést po blízkém okolí případně sestavit a zajistit pro první osadníky podmínky k životu. To je milion různých problémů a případný nezdar je odklad o dva roky...
Jak se zajistí odstínění od kosmického záření pro první posádku ? Jak se bude pracovat s fyzičnem posádky ? Svaly nejsou takový problém, ale ani lidé pobývající na ISS se nevracejí v plné síle Lineker po 5 měsíčním pobytu zvedl činky o hmotnosti 1/3 oproti těm před startem !!! Posádka ale bude muset na Marsu pracovat ! To znamená osazení kabiny různými trapiči jako běhací pásy, veslovací trenažery a podobně, aby se lidé udrželi v odpovídající kondici.
Mnohem větší problém jsou kosti, běžně se uvádí ztráta kostní hmoty jako 1% za měsíc pobytu ve vesmíru tj. 8,5 % cesta tam marsovský pobyt jako lázeňský pobyt z hlediska organismu a 8,5 % úbytek zpět. Takže se nám vrátí lidé s kostrou ve stavu našich skoro 100 letých babiček co potkáváme okolo ? To je dle mne naprosto zásadní problém, proto se většinou řeší varianta bez návratu.
Ale co zdravotní zabezpečení na Marsu ? Takže doktory a spousta zařízení v prvním letu s lidmi. O dopadech na spoustu aspektů včetně DNA , RNA víme kulové ...
Aby jsem netapetoval, určitě bude důležitá základna na Měsíci a relativně nedaleko otestovat potřebné, nějaký brzký let na Mars mimo robotické mise mi přijde zatím jako sebevražedný.