forum.kosmonautix.cz

Aha.. děkuji. Na wikipedii jsem totiž četl, že se po startu stala nejrychleji se pohybujícím umělým kosmickým tělesem.

To je pravda, ten rekord NH opravdu měla, ale v orbitální mechanice platí, že když se tělesa vzdalují od Slunce, klesá jim rychlost. A Voyagery měly i přes nižší rychlost při startu výhodu, že je nakoply gravitační praky u velkých planet. Takže postupně nabraly vyšší rychlost, než NH, která měla sice luxusní rychlsot při startu, ale pak ji urychlil už jen Jupiter.

No, vzhledem k tomu, že údajně RTG článek je stejný s Ulysses, měla by sonda vydržet v provozu minimálně do roku 2030 - pokud uvážíme hibernaci při přeletu Jupiter-Pluto - pak min.2035. Doufám, že to prodloužení po 2021 klapne

jaramalich píše:No, vzhledem k tomu, že údajně RTG článek je stejný s Ulysses, měla by sonda vydržet v provozu minimálně do roku 2030 - pokud uvážíme hibernaci při přeletu Jupiter-Pluto - pak min.2035. Doufám, že to prodloužení po 2021 klapne

Hibernácia na polčas rozpadu plutónia nemá vplyv...

Nekde jsem tusim na Kosmo cetl, ze ted kontroluji uplnost prijatych dat a pak premazou oba palubni pameti. Tomu zcela nerozumim, co mohou kontrolovat ?? To pri prenosu uz neni jasne zda dosla vsechna data a neposkozena ?

Řeknu to jinak - zálohuješ někdy data na CD, nebo DVD? Pokud používáš program Nero, tak asi víš, že nabízí i funkci po zapsání zkontrolovat zapsaná data. Tohle je něco podobného. Je to jen pojistka proti tomu, kdyby během přenosu něco přehlédli, tak aby o to náhodou nepřišli.

Ano, obě datová pole se budou formátovat a to z jednoho prostého důvodu - data jsou již bezpečně stažena a je třeba uvolnit kapacitu pamětí pro další ukládání dat. Sondu čeká ještě dlouhá cesta k MU69 (cca 1 miliarda km), při cestě k tělesu by měla snímkovat další body sluneční soustavy, které jsou z vědeckého hlediska něčím zajímavé. Paměť se bude určitě formátovat i po odeslání dat z průletu kolem MU69 před možným zahájením ,,insterstellar mission" v druhé polovině roku 2021. A pochybuju o tom, že sonda bude kontinuálně měřit prostor, snímkovat tělesa a pak hned odesílat data - z důvodu šetření přístrojů.....i když mýlit se můžu a do palubního sw sondy nevidím. Ale pro mě by logičtější bylo, kdyby se naměřilo, nasmíkovalo nějaké množství a data pak společně odeslaly na Zemi. Navíc přenos bude čím dál pomalejší s tím, jak se bude zvětšovat vzdálenost enháčka od Země.

Ralph: Visible and infrared imager/spectrometer; provides color, composition and thermal maps.
Alice: Ultraviolet imaging spectrometer; analyzes composition and structure of Pluto's atmosphere and looks for atmospheres around Charon and Kuiper Belt Objects (KBOs).
REX: (Radio Science EXperiment) Measures atmospheric composition and temperature; passive radiometer.
LORRI: (Long Range Reconnaissance Imager) telescopic camera; obtains encounter data at long distances, maps Pluto's farside and provides high resolution geologic data.
SWAP: (Solar Wind Around Pluto) Solar wind and plasma spectrometer; measures atmospheric "escape rate" and observes Pluto's interaction with solar wind.
PEPSSI: (Pluto Energetic Particle Spectrometer Science Investigation) Energetic particle spectrometer; measures the composition and density of plasma (ions) escaping from Pluto's atmosphere.
SDC: (Student Dust Counter) Built and operated by students; measures the space dust peppering New Horizons during its voyage across the solar system.
Třeba tento popis ještě někomu udělá radost.
E

Zkusme se zamyslet nad tim, jak by NH mohl vypadat, kdyby byl konstruovan dnes, nejakych 10 nebo kolik let pozdeji nez ten puvodni. Co vse by mohlo byt lepsi ?

Hmmm zajímavá otázka. Myslím, že lepší by byly asi všechny vědecké přístroje, detektory a senzory. V době stavby byly špičkové, ale věda a technika dělají pokroky vpřed a tak bychom tam mohli mít dnes citlivější přístroje. Naopak na poli komunikace a řízení sondy by se s velkou pravděpodobností mnoho neměnilo a použil by se velmi podobný návrh. Na tomto poli totiž není vývoj tak výrazný.