forum.kosmonautix.cz

fretka323 píše:

Gubarev píše: se vymyká standardnímu modelu částicové fyziky!!

To se bude líbit Sheldonovi
Já se omlouvám, já musel Abych nebyl úplně OT - znamená to, že standardní model je chybná teorie?

Volil bych termín neuplná ...

fretka323

znamená to, že standardní model je chybná teorie?

Vůbec ne, jen je kapku děravý...

Super zpráva. Díky za info.

Tahle zpráva si taky zaslouží záznam, i když je zde trochu odjinud.
Dnešní laureáti Nobelovy ceny za fyziku oceněni za prokázání oscilace neutrin, která dokazuje, že musí mít určitou nenulovou hmotnost.
http://www.npr.org/sections/thetwo-way/ ... amorphosis
http://technet.idnes.cz/nobelova-cena-f ... 0_veda_mla

Takaaki Kajita,
japonský detektor neutrin Super-Kamiokande
Univerzita v Tokyu

Arthur B. McDonald,
SNOC
Královská univerzita v kanadském Kingstonu

Tak to s tým štantartným modelom je aj pre mňa úplná novina.
Gubarev: Chcel by som sa spýtať - ak sa leptóny nesprávajú podľa štantartného modelu, ich chovanie je v súlade so supersymetriou alebo je to aj mimo tejto teórie?

Gubarev píše:
Ted se musim zastat Kila - nejde jen o udaje, uvadene na wiki, ale o jednu z aproximaci velikosti
naseho casticoveho horizontu po zapocteni vsech dalsich pozorovanych jevu ohledne rozpinani
samotneho - bohuzel, nejen asi zatizeno chybou, ale (zas uz jsme u toho) lisicich se
od zdroje ke zdroji, i casovy prubeh zmeny rozpinani vesmiru uz muzeme pozorovat,
zatim ovsem s efektem, jako kdyz se divas na Slunce pres list papiru.. Bez zabihani do podrobnosti
se tento horizont pohybuje (u aspon trochu verohodnych zdroju) od 65 do cca 160 mld sv.l.
Odpoved jsem uvedl hned z pocatku -
Expanduje prostor SAM, takze uz se nemuzeme jen drzet rychlosti svetla, na velkych meritcich
muze mit vzdalovani "2 vytycenych bodu" v casoprostoru i tisicinasobnou rychlost svetla. Nebo
dokonce NEKONECNE - nasobnou rychlost svetla v pripade, ze je vesmir nekonecny. Tohle
zatim bohuzel nevime.

Náš pozorovateľný vesmír je starý cca 13,7 mld rokov. Z toho vyplýva jeho veľkosť cca 27,4 mld svetelných rokov. Nie je mi jasné na základe čoho by bolo možné určiť veľkosť vesmíru ktorý už nemôžme z pricípu pozorovať. Samozrejme že je úplne nepodstatné že to mne nie je jasné, len by som sa o tom rád niečo dozvedel.
A čo znamená výraz "časticový horizont"?

ptpc píše: Náš pozorovateľný vesmír je starý cca 13,7 mld rokov. Z toho vyplýva jeho veľkosť cca 27,4 mld svetelných rokov. Nie je mi jasné na základe čoho by bolo možné určiť veľkosť vesmíru ktorý už nemôžme z pricípu pozorovať. Samozrejme že je úplne nepodstatné že to mne nie je jasné, len by som sa o tom rád niečo dozvedel.
A čo znamená výraz "časticový horizont"?

Ze stáří našeho vesmíru nevyplývá jeho prostorová velikost, protože časoprostor samotný expanduje/roztahuje se, a to dokonce nejen lineárně, ale zhruba od poloviny jeho stáří se tato expanze začíná zvětšovat/zrychlovat.

Tvé tvrzení "jeho veľkosť cca 27,4 mld svetelných rokov" by platilo poze pro vesmír statický, ale takový vesmír s největší pravděpodobností není (pokud nedochází v našich měřeních k nějaké dosud nevysvětlené chybě na velkých škálách. Ta by ale musela zahrnovat nejen třeba pozorování nejvzdálenějších galaxií, ale i dnes už podrobný výzkum reliktního pozadí).

V současnosti se odhadje poloměr částicového horizontu (to co ještě můžeme vidět/pozorovat) na nějakých 40 - 50 miliard světelných let na všechny strany od nás (respektive my jako pozorovatelé jsme ve středu této pomyslné koule=částicového horizontu. Právě kvůli expanzi časoprostoru.

"Nie je mi jasné na základe čoho by bolo možné určiť veľkosť vesmíru ktorý už nemôžme z pricípu pozorovať"
Je to dost komplexní problém, bud se snažit odpovědět co nejjednodušeji, kdyžtak si pak věci můžeš dohledat.

Můžeme určit velikost vesmíru i "tam kam nedohlédneme", všechno závisí na co nejpřesnějším změření Hubbleovy konstanty, která nám říká o kolik se zvyšuje rychlost expanze na určitou délkovou jednotku. Na přesném určení rovněž pracujeme už desítky let.

Dalším obřím pomocníkem v tomto nelehkém úkolu bude zachycení/detekce a určení gravitačních vln - tedy pokud je obecná teorie relativity správně (čí spíše bych měl napsat "kompletní"). Na gravitační vlny se neuplatňuje rudý posuv, takže gr. vlny nemají problém elektromagn. záření (když pozorujeme ty nejvzdál. části vesmíru, dochází k exponenc. nárůstu rudého posuvu=ten nám znemožní koukat "dál".
Kdybychom byli schopni gr. vlny měřit, mohli bychom zjistit jak je náš vesmír sktečně velký.

EDIT: ptpc - omlouvám se, někdy mi nepíše (nedomačkává) klávesa "u" a "y". Už to po sobě procházím, pokud jsem někde písmeno přehlédl, snad to nebude matoucí...

Gubarev píše:
Ze stáří našeho vesmíru nevyplývá jeho prostorová velikost, protože časoprostor samotný expanduje/roztahuje se, a to dokonce nejen lineárně, ale zhruba od poloviny jeho stáří se tato expanze začíná zvětšovat/zrychlovat.

Tvé tvrzení "jeho veľkosť cca 27,4 mld svetelných rokov" by platilo poze pro vesmír statický, ale takový vesmír s největší pravděpodobností není (pokud nedochází v našich měřeních k nějaké dosud nevysvětlené chybě na velkých škálách. Ta by ale musela zahrnovat nejen třeba pozorování nejvzdálenějších galaxií, ale i dnes už podrobný výzkum reliktního pozadí).

V současnosti se odhadje poloměr částicového horizontu (to co ještě můžeme vidět/pozorovat) na nějakých 40 - 50 miliard světelných let na všechny strany od nás (respektive my jako pozorovatelé jsme ve středu této pomyslné koule=částicového horizontu. Právě kvůli expanzi časoprostoru.

Je to dost komplexní problém, bud se snažit odpovědět co nejjednodušeji, kdyžtak si pak věci můžeš dohledat.

Můžeme určit velikost vesmíru i "tam kam nedohlédneme", všechno závisí na co nejpřesnějším změření Hubbleovy konstanty, která nám říká o kolik se zvyšuje rychlost expanze na určitou délkovou jednotku. Na přesném určení rovněž pracujeme už desítky let.

Dalším obřím pomocníkem v tomto nelehkém úkolu bude zachycení/detekce a určení gravitačních vln - tedy pokud je obecná teorie relativity správně (čí spíše bych měl napsat "kompletní"). Na gravitační vlny se neuplatňuje rudý posuv, takže gr. vlny nemají problém elektromagn. záření (když pozorujeme ty nejvzdál. části vesmíru, dochází k exponenc. nárůstu rudého posuvu=ten nám znemožní koukat "dál".
Kdybychom byli schopni gr. vlny měřit, mohli bychom zjistit jak je náš vesmír sktečně velký.

Práve toto mi nie je jasné. Výsledky sondy Planck ktorá zatiaľ najpodrobnejšie skúmala reliktné žiarenie ukazujú, že náš pozorovateľný vesmír je starý cca 13,8 mld rokov. Z tohoto merania ďalej vyplýva aj Hubbleova konšt., ktorá sa rovná 67 km.s-1.Mp-1. A tá je práve v zhode s vekom vesmíru 13,8 mld rokov.
Model Bing Bangu mal zo začiatku veľký problém s tým, že vek vesmíru vychádzal na 1.8 mld rokov a už v tej dobe bolo jasné že samotná Zem je stará cca 4 mld rokov. Čo je evidentne nezmysel. Táto chyba vyplývala z veľkosti Hubbleovej konšt., ktorej veľkosť určil samotný Hubble na hodnotu okolo 500 km.s-1.Mp-1(aj keď v tej dobe sa samozrejme ešte nenazývala jeho menom). Táto hodnota bola chybná a postupne sa upresňovala až do súčasnosti.
Prosím ťa, mohol by si uviesť nejaký zdroj odkiaľ pochádza tá veľkosť vesmíru na 50 mld. svetelných rokov?

P.S.: S porozumením som nemal absolutne žiadny problém.

ptpc: je to už i na wiki: https://en.wikipedia.org/wiki/Observable_universe

According to calculations, the comoving distance (current proper distance) to particles from the CMBR, which represent the radius of the visible universe, is about 14.0 billion parsecs (about 45.7 billion light years), while the comoving distance to the edge of the observable universe is about 14.3 billion parsecs (about 46.6 billion light years),[7] about 2% larger.

U různých autorů se sice hodnota +/- různí, ale to není až tak důležité.

S porozumením som nemal absolutne žiadny problém
Já se snažil vyzobat všechna "u" a "y", ale je to hroznej opruz...