forum.kosmonautix.cz

Áno ale wifi pracuje s podstatne nižším výkonom Alebo ni chceš naznačiť že loď vystrelíš mimo atmosféru s wifi routerom ?

Tak to určitě ne Ono je nejlepší na výzkumu to, že většinou se dějou změny skokově... takže třeba za 15-20 let budou uplně jiné typy pohonů než o kterých uvažujeme teď. Já osobně do budoucna hodně fandím pohonu VASIMR. To by zkratilo let k Marsu na cca +/- 40 dni.

george118 píše:Tak to určitě ne Ono je nejlepší na výzkumu to, že většinou se dějou změny skokově... takže třeba za 15-20 let budou uplně jiné typy pohonů než o kterých uvažujeme teď. Já osobně do budoucna hodně fandím pohonu VASIMR. To by zkratilo let k Marsu na cca +/- 40 dni.

Tady je o něm krátká prezentace. Hodně zajímavé...

Osobne si myslím ze VASIMR sa pri ceste človeka na mars takmer určite použije chýba vlastne len 1MW zdroj

Samo píše:Osobne si myslím ze VASIMR sa pri ceste človeka na mars takmer určite použije chýba vlastne len 1MW zdroj

JJ, taky si to myslim... protoze by to usetrilo obrovske mnozstvi potrebnych zasob pro preziti posadky = penez. A zaroven to snizi riziko vaznejsiho ozareni v kosmickem prostoru (i kdyz budou samozrejme nejak chraneni).

Díky za video, pěkný

Jaké přetížení by, při tak "rychlé" cestě na Mars, působilo na posádku? Když by bylo dostatečné, tak by se tím zabránilo i řídnutí kostí atd...

Pri tak krátkom čase letu by si ani to preťaženie nepotreboval astronauti na ISS sú bez gravitácie väčšinou pol roka a skoro nič im není

To máš sice pravdu, ale kdo říká, že by se při takto rychlém cestování létalo "pouze" k Marsu?
Stejně by mě ta hodnota zajímala. Jde o to jestli by to stačilo k vytvoření dostatečného přetížení pro běžné věci jako pití ze sklenice, sprcha, WC atd.

Zkusil jsem to velmi zhruba přepočítat a vychází mi, že aby se stihlo doletět od Země k Marsu za 39 dní, taky by "přetížení" muselo být cca 0,02 až 0,03 m/s (2 až 3 cm/s). To je řádově 50x méně než gravitace na Měsíci a 300x méně než na Zemi. Proti řídnutí kostí by to asi nepomohlo, ale přirozenost pohybu v interiéru by to asi trochu zlepšilo.

Vycházel jsem z toho, že potřebné delta-v by muselo být cca 70 km/s (35 km/s zrychlování [20 dní] a 35km/s zpomalování [opět 20 dní]). To pak dává zrychlení těch cca 0,02 m/s a uletěnou vzdálenost cca 60 milionů km (což by ale asi stačilo jen tak tak). S mírnou rezervou proto spíš počítám s nutností zrychlovat na úrovni 0,03 m/s, takže uletěná vzdálenost by byla cca 90 milionů km a celkové potřebné delta-v by vzrostlo na více než 100 km/s.

Takto krátký čas přeletu by ale vyžadoval extrémní výkon zdroje pro VASIMR a také značnou spotřebu paliva. Pro "loď" o celkové hmotnosti cca 100 tun (včetně paliva) by byl potřebný tah cca 2000 Newtonů a z toho mi pak při potřebném Isp VASIMRu cca 60000 Ns/kg vychází potřebný příkon cca 100 MW. Je to ale spíš minimální odhad. Realističtější bude potřeba zdroje 200 MW a více. Odpovídá to i informacím, které jsem našel na internetu, např. http://www.fromquarkstoquasars.com/vasi ... se-engine/ .

Je tedy zřejmé, že zdroj 1 MW (který tu někdo zmiňoval dříve) nemá šanci urychlit pilotovanou misi na Mars. Dokonce i sama společnost AdAstra (výrobce VASIMRu) uvádí, že jen pro snížení doby přeletu k Marsu pod 3 měsíce bude třeba zdroj o výkonu 10 - 30 MW, který navíc musí být velmi lehký (pod 10 kg/kW).

Další zdroje informaci:
http://www.adastrarocket.com/Andrew-SPESIF-2011.pdf
http://www.adastrarocket.com/NETS2013.pdf