forum.kosmonautix.cz

HST zaměřil svůj COS spektrograf na dvojici bílých trpaslíků v otevřené hvězdokupě Hyády
(asi 150 ly od Slunce) a zaregistroval přítomnost kamenných planet, zřejmě obíhajících kolem
této dvojice vyhaslých (zhroucených) hvězd. Velké množství asteroidů dopadá na tyto hvězdy -
a ty by se měly skládat že stejného materiálu, z jakého se formují kamenné (terrestrické) planety.
Analýza spektrografu prokázala přítomnost křemíku a malé množství uhlíku v atmosféře bílých
trpaslíků. zdroj: http://hubblesite.org/newscenter/archiv ... s/2013/18/

Systém v představách výtvarníka:

Zajimavy kompozitni snimek, ktery byl porizen pomoci HST loni, ale oficialne publikovan predevcirem.
Zachycuje gravitacni kolizi dvou galaxii NGC 2936 a NGC 2937 (ta mensi vlevo dole), uvadenych pod
spolecnym katalog. oznacenim Arp 142. Snimek byl porizen sirokospektralni kamerou WFC3 za pouziti
tri filtru - modrozeleneho, cervenozluteho a blizkeho infracerveneho spektra.
Galxie se nachazeji 326 milionu LY od nas smerem v souhvezdi Hydry.

V horni casti obrazku je videt modra galaxie UGC 5130, ktera je pouze v zornem poli a neni s obema
galaxiemi gravitacne vazana, nachazi se mnohem bliz - asi 230 MLY.

Foto dvojite hvezdokupy NGC 1850, ktera lezi ve Velkem Magellanove oblaku.
Tvori ho dvojice hvezdnych klastru - vetsi je asi 50 mil. let stary, mladsi (vpravo dole)
jen asi 4 mil. let. Kupu obklopuji oblaka hvezdneho plynu, zrejme pochazejici z exploze
obri hvezdy.
http://hubblesite.org/newscenter/archiv ... large_web/

A je to opet tu!
Posledni planeta naseho slunecniho systemu ma dalsi "novy" - cili
uz 14. mesic. Objevil jej astronom SETI institutu Mark Showalter
pri analyze 150 archivnich snimku HST z rozmezi let 2004 - 2009.

Nachazi se pres 100 000 km od Neptunu (mezi orbity Larissy a Protea).
Objekt je zhruba milionkrat slabsi, nez hvezda 6. magnitudy (jeste
viditelna pouhym okem), proto jej nebyla schopna zachytit legendarni
sonda Voyager 2, kdyz planetu a okoli snimkovala pri svem pruletu
v roce 1989. Mesic, pojmenovany zatim jako S/2004 N 1
obehne Neptun jednou za 23 hodin.

zdroj: http://hubblesite.org/newscenter/archiv ... 3/30/full/

Dalsi dva zajimave prizpevky HST, tento starsi:
Mala galaxie pozorovana v dobe 420 milionu let po velkem tresku
Kompozitni foto primordialni galaxie, oznacene MACS0647-JD, pred rokem nejvzdalenejsim
utvarem zachycenym ve vesmiru (je zajimave, jak za posledni leta prekonaly "vzdalenostni/
casove" rekordy kvasaru male prvotni galaxie - povetsinou dik HDF a HUDF 1 a 2). Ma
"pouhych" 600 ly v prumeru, cili je malinka i v porovnani treba s Velkym Magellanovym oblakem.
Spolu s HST se na pozorovani podilel i Herschel. Obraz je slozen expozici kamery Hubble’s Wide
Field Camera 3 (WFC 3) a Advanced Camera for Surveys ( ACS)

http://www.nasa.gov/mission_pages/hubbl ... ecord.html

HST nasel dukaz vicenasobnych hvezdnych konstelaci v hvezdokupe 47 Tucanae v souhvezdi
Tukana, bohuzel viditelneho jen na jizni obloze. (Puvodni snimek z r. 2010)
Na leve pulce je velkorozmerovy zaber hvezdokupy o celkovem prumeru 120 ly, ktery se
nachazi - jako vetsina kulovych, ci smisenych hvezdokup - bliz centra nasi Galaxie, asi
16 700 svetelnych let od nas. V prave casti vidime detail kupy, nejjasnejsi hvezy jsou cerveni
obri v pozdnich stadiich vyvoje. Pomoci zaberu HST zkoumaji astronomove pohyby asi 30 tisic
hvezd vazanych v tomto utvaru (zahrnujicim 2 populace hvezd).
http://www.spacetelescope.org/images/opo1325a/

Jedna starsi, ale krasna prehlidka HST DSO:

HST opet provedl obri kus prace.
Astronomove vyuzili dat z dlouhodobeho programu pozorovani "standartnich svicek" dalekych galaxii,
v rozmezi az 80% trvani naseho vesmiru, k samotnemu zkoumani tvaru, hmotnosti a jasnosti techto
starych galaxii a jejich vyvoje v urcitych periodach stari vesmiru. Zjistili, ze puvodni rozdeleni galaxii
Edwina Hubblea - zde uz drive zminovana tzv. Hubbleova ladicka - uz v podstate fungovala 11 miliard
let pred soucasnosti! Uz tehdy se galaxie (velmi zjednodusene receno) delily na elipticke, spiralni
a tzv. cockovite (lentikularni), coz je takovy zvlastni klon dvou prvnich (hlavnich) typu galaxii.
Zkoumani vyvoje starych galaxii tak dostalo malou trhlinu, ale uprimne - kolikrat tuto vetu jeste budeme
psat i cist, vyvoj nejstarsich hvezdnych systemu a formovani prvnich galaxii je ted jedno z nejdynamicteji
se vyvijejicich odvetvi astronomie a kosmologie.
Proto mi jeste dovolte znovu zminit, to, co uz jsem psal: Potrebujeme infracervenou astronomii a
potrebujeme JWST!
zdroj: http://www.spacetelescope.org/news/heic1315/

schema H. ladicky ve trech fazich vyvoje vesmiru:

Zajimavy (a tak casty) priklad optickeho klamu, kdy sledujeme vesmir z nasi perspektivy a jednotlive
objekty nam muzou pripadat podobne vzdalene, az interferometrie nam poskytne pravdivy obraz. Na
snimku HST vidime dve kolidujici spiralni galaxie, obklopene chaotickymi mracny modrych a cervenych
hvezd... Opravdu dochazi ke galaktickemu splynuti, ktere se ovsem deje miliony svetelnych let od mracna
hvezd - ten oblak hvezd je ale trpaslici galaxie ESO 489-056, lezici asi 16 milionu ly od nas a ty jasne
hvezdy kolem jsou soucasti nasi Galaxie.
zdroj: http://www.spacetelescope.org/images/potw1332a/

Zvlastni galaxie Mrk 273 na snimku HST s podivnym tvarem, jasnym jadrem v infracervene oblasti
a dlouhym "ohonem", ktery dosahuje delky az 130 tisic svetelnych let (nase Galaxie ma prumer
100 000l y) naznacuje, ze jde o splynuti dvou galaxii. Pozorovani HST byla sprazena se sledovanim
z Keckovy observatore na Hawai. V jadrech obou galaxii se nachazi supermasivni cerne diry, vuci
kterym je cerna dira v jadru nasi Galaxie docela klidny, necinny cvalik. Tim se zasadni pozorovaci
projekty presunuly do oblasti vyzkumu aktivnich galaktickych jader, ve kterych, uprimne receno
mame vic otazek, nez odpovedi. Za jakych podminek se tyto regiony probouzeji a jak reaguji v
pripade galaktickych splynuti? Kdy se dve centralni cerne diry slouci do binarniho, gravitacne
vazaneho systemu? Jak cely proces vlastne probiha?
Dvojice galaxii se nachazi smerem ve Velke medvedici a lezi asi 500 milionu ly od nas.
zdroje: http://arxiv.org/pdf/1307.8440v1.pdf
http://hubblesite.org/newscenter/archiv ... /image/bn/
http://www.universetoday.com/104255/whe ... y-mrk-273/