forum.kosmonautix.cz

Ano, šlo o nejtěžší náklad, jaký kdy Falcon vynášel. Bylo to 9600 kg - každý satelit váží 860 kg, bylo jich deset + tunový vypouštěč.

MaG píše:Byla tu zmínka o hmotnosti nákladu. Mohu poprosit potvrdzení či vyvrácení informace, že šlo o nejtěžší náklad naložený na Falcon 9? Pokud vím, tak u Thaicom to bylo nejvíce na GTO. V tomto případě šlo tedy o nejtěžší na střední orbitu?

Jeden satelit má hmotnost 860 kg, viz https://www.orbitalatk.com/space-system ... umNEXT.pdf
10 x 860 = 8600 kg + ~1000 kg (dispenser) = 9600 kg, což je na LEO zatím nejvíc.

MaG píše:Byla tu zmínka o hmotnosti nákladu. Mohu poprosit potvrdzení či vyvrácení informace, že šlo o nejtěžší náklad naložený na Falcon 9? Pokud vím, tak u Thaicom to bylo nejvíce na GTO. V tomto případě šlo tedy o nejtěžší na střední orbitu?

Myslím,že šlo o nejtěžší náklad pro Falcon 9 asi 9.5t. Nevím o žádném jiném nákladu, který by byl přes toto číslo. Pokud se mýlím tak mne opravte. A nejtěžší na GTO byl myslím náklad mise SES-9.

Objavili sa špekulácie o tom, či sa podaril plánovaný deorbit 2. stupňa. Na orbite totiž JSpOC eviduje z tohto štartu okrem 10 satelitov Iridium ešte jeden veľký objekt a zatiaľ nie je jasné, čo to je.

Na wiki je napsán údaj 22tun na LEO. Jak je vlastně maximum vyneseného nákladu, stále ještě se záchranou prvního stupně?

Je nějaký velký rozdíl v maximu na polární a na běžnou dráhu?

sup píše:Na wiki je napsán údaj 22tun na LEO. Jak je vlastně maximum vyneseného nákladu, stále ještě se záchranou prvního stupně?

Tuším že okolo 15t

Meybe píše:

Pospíšil píše:Raul byl rychlejší a samozřejmě má pravdu. Jen je trochu zvláštní, že se obě lodě už nekolik hodin pohybují na jihovýchod, místo aby pluly severovýchodním směrem k LA.

Pujde také o čekání na povolení pro vjezd do přístavu např. kvůli provozu. Manévrování s celou sestavou není určitě nic jednoduchého. Má svou délku a potřebuje svůj prostor.

Z důvodu silnějšího severozápadního větru bylo spíš nutno postavit JRtI po větru, aby se minimalizovalo houpání na vlnách, než se stupeň dostatečně na palubě zajistí hevery a řetězy napnutými k přivařeným patkám.

Na povolení vjezdu po přístavu se obvykle čeká v pobřežních vodách, ne na širém moři.

Jsem moc rád, že se opět létá, nevíte, jestli je těch 9600 kg na polární dráhu už mimo nosnost F9 při RTLS, nebo bylo přistání na plovoucí plošinu zvoleno z jiných důvodů?

Myslím, že při tomhle letovém profilu a zátěži se první stupeň nad pevninu vrátit nemůže.

Je vůbec přistání na pevnině v Kalifornii (Vandenberg AFB) už nyní možné? Tedy je už dokončená přistávací plocha na SLC-4W? Nikde jsem tu informaci nezaregistroval, ale možná mi to uniklo.