forum.kosmonautix.cz

Případná pomoc by se týkala, respektive už se týká využití sledovacích stanic ESA v Evropě, Jižní Americe a Austrálii.

tomas

Díky za info.

Jinak je jistě škoda, že žádná organizace zapojená do kosmického programu nedisponuje "nějakým záchraným prostředkem", který by byl schopný v případěpotřeby - nouze např. dostat kosmonauty z oběžné dráhy, vyslat servisní team na orbit aj.

Zdravím,

díky za přivítaní a tykat...

Třeba se těch technologií, které zmiňuješ dočkáme. NASA plánuje vývoj systémů pro tankování, nebo opravy satelitů na oběžné dráze. Věřím tomu, že se to bude časem rozšiřovat.

Klasický případ, kdy se vyplatily servisní mise, byl Hubblův teleskop, kde by bez nich teleskop ani nefungoval.
U Fobos-Grunt by i servisní systém, který připravuje NASA, nepomohl. Jednak je záchrana sondy souboj s časem, kvůli klesání sondy a jednak by byl problém k sondě doletět, kvůli její abnormální dráze. Předpokládám, že servisní roboti by využívali iontový pohon nebo některou jeho budoucí modifikaci.

Okno pro odlet sondy Fobos-Grunt k Marsu se zavřelo. I ruská kosmická agentura sondu patrně odepsala. Teď se vedoucí pracovníci soustředí na dvě věci.

Za prvé zjistit, co způsobilo selhání sondy. Variant je několik, ale všechny doposud nastolené předpokládají více než jednu chybu. Tak se zkoumá, zda by mohla tyto události způsobit i jedna chyba, protože kombinace několika poruch se jeví jako nepravděpodobná.

Za druhé se řeší, co dál. Zatím nepadlo žádné rozhodnutí ohledně dalších misí, které jako technický základ měly využít know-how Fobos-Gruntu.
Ovšem ohledně dobývání Marsu se část managementu přiklání k zodpovědnějšímu opakování mise Fobos-Grunt v roce 2016, ale navrch začíná získávat skupina, která prosazuje větší angažování v misi Exo-Mars společně s ESA.
Takže by Roskosmos poskytl nejen nosič Proton, ale mohl by zkusit i přibalit k Exo-Marsu i další lander nebo landery (každý trochu jinak koncipovaný), čímž by se zvýšila pravděpodobnost, že alespoň některý z nich bude fungovat. Vypadá to na oprášení principu přistání z mise Mars 96. Podobně jako o pár let později americké MERy, mělo ruské vozítko dopadnout na povrch obaleno airbagy.

Podoba mise samozřejmě závisí i na stanoviscích ESA a NASA, která je i přes odmítnutí poskytnutí nosiče stále partnerem projektu.
zdroj:russianspaceweb.com, BBC.com

Okno k Marsu se sice zavřelo, ale Fobos Grunt má ještě poslední šanci. Pokud by se (náhodou) podařilo sondu oživit. Je možné ji poslat na nějaký blízkozemní asteroid. Ale to je prozatím hudba budoucnosti.
Větší angažování Rusů v projektu ExoMars bych určitě ocenil. Ta mise je dobře naplánovaná. V současné době ale leží takřka veškerá zátěž na Evropě, která usilovně hledá partnera. Pokud by se připojili Rusové, určitě by to ESA hodně pomohlo.

Je to škoda tak nadějné mise. Neúspěch Fobos-Grunt hodně zasáhlo ruský kosmický program. Tenhle rok je pro RKA dost smolný, bo během 11 měsíců ztratily raketu Proton s třemi navigačními satelity GLONASS, dále navigační satelit Express AM-4 se dostal na jinou dráhu než měl, ztráta vojenského satelitu, havarie Progressu a teď neúspěch Fobosu-Grunt.
Tohle zase ochromí ruský planetární výzkum na dalších par let.

Přesně tak. A když si ještě člověk uvědomí, že FObos-Grunt byla mise, která měla určitě další směřování ruské kosmonautiky v dalších letech, je to hodně smutné. Konstrukce sondy měla být upravována pro různé účely přistání na různých tělesech. Ale když se ani pořádně neví, kde došlo k chybě - můžeme si dovolit tento systém dál využívat?

Z neodhalení příčiny mají Rusové asi největší obavy. Kdyby opravdu klapnul ten ExoMars, tak by ESA mohla do zaběhlých šlendriánů vnést trochu pořádku a zodpovědnosti.

Ohledně propagace mise Rusům moc nevytýkám (samozřejmě do oné osudné chyby), tam je vidět, že se poučili, protože informací bylo docela dost. Jako NASA to sice není, ale na ruské finanční možnosti to nebylo špatné.