forum.kosmonautix.cz

slappy píše: 28.8.2021 2:46 ... Robotické průzkumné ponorky Hercules a Argus (součást projektu Nautilus) se z neznámého důvodu utrhly z kabelu spojujícího je s mateřskou lodí. ...

Obě oceánské sondy byly úspěšně vyloveny. Video shrnující záchranné operace:

Visions of the Future

Moc pekny obrazok N-1

V současnosti je ve výstavbě zkušební centrifuga a v minulém a předminulém roce si společnost zaregistrovala dva patenty.
Článek: https://www.wired.com/story/inside-spin ... pt-secret/

Tak společnost má za sebou první suborbitální test, ze Spaceport America v Novém Mexiku. K testu došlo v tajnosti už minulý měsíc. Šlo o test zmenšené makety skutečného nosiče. Nebo spíše projektil. Společnost vyvíjí odpalovací systém, který využívá kinetickou energii jako svůj primární způsob vzletu ze země – s vakuově uzavřenou odstředivkou, která před vypuštěním roztáčí raketu několikanásobkem rychlosti zvuku. Úspěšný test společnosti SpinLaunch dne 22. října na Spaceport America v Novém Mexiku představuje významný milník v pokroku společnosti. SpinLaunch k dnešnímu dni získal 110 milionů dolarů od investorů jako Kleiner Perkins, Google Ventures, Airbus Ventures, Catapult Ventures, Lauder Partners a McKinley Capital.
Během prvního testu zařízení využilo 20 % kapacity urychlovače. Co je však ještě zajímavější je, fakt, že společnost plánuje znuvupoužitelnost. Prý zkušební projektil byl zachráněn a je schopen opětovného letu. Dosáhl výšky desítek tisíc stop. Možná okolo 2500 km! Přesnou výšku neznám. V budoucnu chce společnost přidat do projektilu také motor. Bude schopný vynést asi 200 kg na LEO. Orbitální lety se pak uskuteční odjinud a společnost prý už o tom jedná z partnery. Zájem je, společnost už má smlouvu na orbitální lety od Pentagon’s Defense Innovation Unit od roku 2019.

Ještě dodám, že onen odpalovač není nic malého. Stačí se podívat na vozy poblíž na fotce. Tady ještě video z akce. Přetížení možná až 600 g.

Meybe píše: 10.11.2021 14:16 ...Prý zkušební projektil byl zachráněn a je schopen opětovného letu. Dosáhl výšky desítek tisíc stop. Možná okolo 2500 km! Přesnou výšku neznám.

3 stopy jsou cca 1 metr. Tedy desitky tisic stop je hranice cca 3 a vice km...

Maybe - asi ťa sklamem, ale tie vozy sú zrejme manitou - a to pre velký manitou znamená rázvor len okolo štyroch metrov. Takže udelátor má priemer tak okolo 30 metrov, nech 35.

počítanie s nepresnými číslami:
Podľa videa a chovania folie je projektil "sotva zvukový"... Pri počiatočnej rýchlosti 330m/s (Mach 1) je dostup zhruba 5550 metrov (vo vakuu), teda ~18 500 stôp (a v atmosfére -15 až -25% - 4100-4700m, teda 13 500 - 15 500 stôp).
Pokiaľ má komora vonkajší polomer 17,5 m (a viac nemá), tak rameno v nej nech má okolo 16 metrov a dráha nákladu nech je 100 metrov. Pre Mach 1 by to znamenalo 3,3 otáčky za sekundu a odstredivé zrýchlenia bude 6000-7000ms^-2, teda 600-700G. Blbé je, že odstredivé zrýchlenie rastie s druhou mocninou otáčok alebo obvodovej rýchlosti (a teda "štartovacej" rýchlosti)

cca 45 metrov rameno, 7,5 otačky za sekundu = 2120 ms^-1 obvodová rýchlosť, odstredivé zrýchlenie 99929ms^-2 ~10 000G. Ten teoretický dostup ~75km a horizontálna rýchlosť 1736ms^-1 zodpovedá...

Lenže aerodynamický odpor nezrušíš rozhodnutím vlády, úradu či komisie...
Dobre tvarované a ťažké šípové podkalibrové strely tankových kanonov (v₀~1400-1800ms^-1) strácajú v spodnej troposfere 5-8% rýchlosti na každú sekundu letu. Čiže aj so zahrnutím klesajúceho odporu s rastúcou výškou možno odhadnúť, že len prieletom troposferou (dráha dlhá ~30km) stratí strela najmenej tretinu, skôr až polovicu počiatočnej rýchlosti. A je vo výške 15-17km s rýchlostou 1000-1500m/s... a nastúpa tak do 35km, maximálne do 55km... Málo...

Navyše - čiste technické problémy s ramenom v komore:

• V atmosfere je pravdepodobne nemožné dosiahnuť tak vysokú obvodovú rýchlosť, prúdenie okolo pohybujúceho sa ramena by robilo šialené veci - veľmi intenzívne rázové vlny a ich nárazy a odrazy do a od stien komory... pretože rýchlosť pohybu by bola dosť cez Mach šesť - teda jasne hypersonický pohyb.
• Vyrobiť zasa takto veľkú vakuovú komoru bude tiež celkom problém - najväčšia, ktorú prevádzkuje NASA, má priemer zhruba 30 metrov a 37 metrov výšku - tu sa požaduje priemer najmenej tri krát väčší a bez možnosti obrovské veko a dno proti sebe rozumne vzoprieť, takže tlak vzduchu na dno a veko sa musia zachytiť do nejakej konštrukcie "mimo komoru". A vpustenie vzduchu do vakua po vypustení nákladu bude tiež "zaujímavý jav"...
• Záves ramena musí zachytiť nielen sily od nákladu pri preťažení 10 tisíc G, ale aj odstredivé sily od hmoty samotného ramena...
• Systém zavesenia nákladu na rameno - to bude technická chuťovka sama o sebe. Na jednej strane musí zachytiť a udržať obrovské sily od preťaženia, a na druhej strane musí náklad uvolniť s lepšou ako milisekundovou presnosťou, doslova, pretože za milisekundu sa rameno pootočí o 2,7 stupňa

Na výškové a suborbitálne lietanie a experimenty by o nemuselo byť celkom márne, ale na orbitu sa takto nestanú ani s kubesatom.

Suborbitální urychlovač použitý v prvním testu SpinLaunch je verze v měřítku jedné třetiny plánovaného finálního hardwaru, ale stále je vysoký 300 stop.

Suborbitální projektil použitý v počátečním testu byl asi 10 stop dlouhý a byl urychlen na „mnoho tisíc mil za hodinu“ s využitím přibližně 20 procent kapacity urychlovače.
https://vimeo.com/573120364/1b4ef669e0