forum.kosmonautix.cz

Netušil jsem, že 10^9 je "trillion". Nemluvě na to, že ty americké domácnosti musejí mít obrovskou spotřebu.

"Sluneční růže". Rudý filtr a barevným invertem. Aktivní oblast 2177 ze září 2014

Slunce má opět zvýšenou aktivitu, první výron koronálního materiálu se odehrál včera (v neděli 21/05 v 01:42 světového času). Za erupci může okolí skvrny AR2371. Když materiál dosáhne Země, očekáváme geomagnetické bouře kategorie G3 - a to 23. a 24. června.





http://www.swpc.noaa.gov/news/strike-3- ... el-22-june



Slun. skvrna AR2371 Autor: Will Gater 19. června 2015 @ Somerset, UK

Raz ma na hodine fyziky napadlo, že ked je magnetické pole schopné nejako ovládat alebo manipulovat s plazmou, prečo nepostavit sondu ktorej ciel by bol velmi skromný - vletiet do slnka. Od plazmy bi ju chránilo mag. pole z jej palubného elektromagnetu a pred pálavou slnka nejaký pokročilý svetelný štít, napr. uhlíkové nanotrubičky s istou teplotou nabité istým el. prúdom sú schopné priam zázračne ohýbat svetlo,niečo ako plášt neviditelnosti, myslím že to je už aj na internete, ked som ich po prvý raz videl, myslel som že si to požičali z natáčania HARRYho POTHERa

Tak si počkej nějakých sto let, až bude technika na takové úrovni, aby to zvládla. Zatím zůstaň nohama na Zemi a těš se na sondy, které se ke Slunci mimořádně přiblíží - třeba americká Solar Probe+, která se ke Slunci přiblíží na 6,4 milionu kilometrů, nebo evropská Solar Orbiter - vzdálenost 42 milionů km. V obou případech jde o mimořádně pokročilé technologie, které budou muset odolávat silnému žáru. To, o čem píšeš ty, je za současné úrovně sci-fi.

Přemýšlím, jestli by nestačilo sodíkové zrcadlo. Jeho bod varu je nad 1100 K (nevím ovšem, kolik je to ve vakuu) a odrazivost čistého sodíkového povrchu by měla být velmi dobrá, takže by taková plocha mohla odolat značnému světelnému toku. (Pokud by z nějakého důvodu nezačalo tmavnout, ale žádný mě nenapadá.)

povrchová TS: 5 780 K (5 500 C)

Ajaj, já přehlédl to "vletět do Slunce"... Mně šlo spíš o blízké přiblížení, kde by to zrcadlo mohlo zůstat v zářivé rovnováze pod bodem varu sodíku i velice blízko Slunci. Ale vletět s tím do masy horkého vodíku by samozřejmě nešlo.

Malá doba ledová přijde kolem roku 2030, tvrdí vědci.
zdroj: http://www.ras.org.uk/news-and-press/26 ... ble-dynamo

Vědci jsou si téměř jisti, že se pomalu blíží malá doba ledová. První ochlazení má nastat v roce 2022 a druhé mezi lety 2030 až 2040.Poslední výraznější ochlazení, tzv. Maunderovo minimum, se objevilo v letech 1645 a trvalo až do roku 1715. V roce 1843 se vědcům poprvé podařilo zjistit, že sluneční aktivita kolísá v 10– až 12letých cyklech a změny jsou vyvolány pohybem plazmy hluboko uvnitř Slunce, přičemž mezi severní a jižní polokoulí nastává magnetické vlnění ve dvou různých vrstvách.Poslední malá doba ledová skončila před 300 lety a další má nastat již v roce 2030, tvrdí vědci na základě analýzy slunečních cyklů.

„Díky novému modelu jsme schopni předvídat sluneční cykly s mnohem větší přesností než kdykoliv předtím. Podle zjištěných výsledků klesne sluneční aktivita mezi lety 2030 a 2040 o 60 procent a způsobí mírnou dobu ledovou,“ vysvětlila profesorka Valentina Zharkova na národním astronomickém kongresu v městě Llandudno pro The Independent.„Kombinací vln a porovnáváním údajů s aktuálním slunečním cyklem jsme si jisti, že naše předpověď je na 97 procent přesná,“ řekla profesorka Zharkova.

Takže bychom měli začít pořádně globálně oteplovat planetu, abychom tento efekt eliminovali.