Lucy

[slappy]

Zatím poslední pokus dovytáhnout solární panel proběhl 13. prosince s minimálním efektem, a tak bylo rozhodnuto tyto snahy pozastavit minimálně do února příštího roku, kdy proběhne první motorický manévr sondy. Pak bude situace opět přezkoumána..

Takže evidentně plán se změnil, když najednou mluví o manévrech už na letošní květen..
On se tenhle nenadálý průlet bude hodit právě i k vyzkoušení, jak na to všechno bude ten solární panel reagovat.

[slappy]

V noci na dnešek došlo k poměrně dosti výhodné okultaci trojanem Polymele. Stín planetky putoval napříč Spojenými státy a pak přes oceán a skrz Španělsko, kde byla rozmístěná hustá síť téměř 100 dalekohledů, aby se povedlo zachytit i stín Polymele-ina měsíčku (zatím bez oficiálního jména s přezdívkou Shaun), což pomůže značně upřesnit parametry systému těchto dvou těles, případně objevit další členy..


Tak jsem zvědav, co z toho vyleze : ) Baví mě, kolik na první pohled neviditelné aktivity kolem těchto objevitelských misí probíhá... a kolik pozorovacích kampaní a popularizačních činností se sondou Lucy souvisí. Je to projekt, který zaměstnává lidi různých oborů po celém světě.

[Geo]

Po sérii květnových manévrů již Lucy "čeká" na první, zřejmě testovací návštěvu u 152830 Dinkinesh asteroidu v hlavním pásu s předběžným označením 1999 VD57, a velikostí větší než Bennu tedy asi 700m. Zatím se nacházejí 101 tis.km od sebe. K největšímu přiblížení dojde 1.listopadu 2023 večer či spíše pro nás 2.listopadu ráno a to na pouhých 450km
Další asteroid hlavního pásu 52246 Donaldjohanson poté navštíví 20.4.2025 a přiblížení proběhne ve vzdálenosti 922km, hlavní kampaň tedy první trójan poblíže bodu L4, začne 12. srpna 2027 u Eurybatu a zatím poslední naplánované přiblížení je poblíž bodu L5 tedy řek Patroclus 2.března 2033.
Podrobnosti o Lucy a jejích objektech zájmu zde: https://whereislucy.space/

[slappy]

Planetkový podzim vyvrcholí tím, co mám na kosmonautice nejraději:
Prvním detailním pohledem na dosud nespatřený objekt..

Asteroid (152830) Dinkinesh / 1999 VD₅₇ bude*:

• 68. objektem Sluneční soustavy, na který se podíváme zblízka s uspokojivým rozlišením
• 38. objektem neplanetárního charakteru (nepravidelná/nekulatá tělesa)
• 17. pěkně zblízka vyfocenou planetkou
  (dosud: Ceres, Vesta, Lutetia, Mathilde, Ida+Dactyl, Arrokoth, Gaspra, Šteins, Eros, Toutatis, Ryugu, Didymos+Dimorphos, Bennu, Itokawa)
• 9. navštíveným objektem Hlavního pásu
• 6. sub-kilometrovým tělesem

* K těm číslům se dá pár jednotek přidat, pokud byste chtěli počítat i mizerné snímky typu Nereid, Amalthea, Kerberos, Annefrank atd..

V jeho velikostní kategorii jsme zatím nic z Hlavního pásu zblízka neviděli. Nejblíže je mu měsíček Dactyl.. I ten je však dvakrát větší než Dinkinesh, který se velikostně hodí spíš k blízkozemním hroudám suti Ryugu, Didymos a Bennu. Oproti nim ale má směšně dlouhou rotační periodu přes 52 hodin! Takže asi půjde o trošku něco jiného. Rozhodně to bude zajímavé porovnání.

V nedávné studii modelovali parametry asteroidu Dinkinesh na základě dat z družice WISE:
Size and Albedo Constraints for (152830) Dinkinesh Using WISE Data

• rozměry zhruba 960×670 m, případně o pár desítek metrů méně použije-li se k výpočtu jiný termofyzikální model
• rotační perioda zmiňovaných 52,67 hodiny (!)
• albedo 0,27

Na spektrální charakteristiky Dinkineshe se zaměřily teleskopy Keck (10 m) a Gemini (8,1 m):
Keck and Gemini spectral characterization of Lucy mission fly-by target (152830) Dinkinesh

• spektrální typ S či Sq na základě silikátové absorpce na 0,9–1,0 μm

Fotometrická analýza křivek pozorovaných jeden a čtvrt metrovým španělským dalekohledem:
Characterizing asteroid Dinkinesh in preparation for the encounter with Lucy mission: a photometric study

• rotační perioda 52,67 h
• ekvivalentní průměr mezi 660 a 1360 metry
• poměr největšího a nejmenšího rozměru a/b ≳ 1,43

A podobné parametry potvrzují i pozorování dalekohledy GTC (10,4 m), LDT (4,3 m) a IAC80 (0,82 m):
Characterisation of the new target of the NASA Lucy mission: Asteroid 152830 Dinkinesh (1999 VD57)

Jinak samotná Lucy už se na Dinkinesh poprvé podívala začátkem září:


A od té doby, jak se k němu blíží, nadále snímkuje:


Momentálně jsou od sebe necelých 7 milionů kilometrů. Informace o 101 000 km v předchozím příspěvku se mi moc nezdá.. 29.9. Lucy provedla malou změnu rychlosti o 6 cm/s, aby upřesnila parametry průletu 425 km od asteroidu. Koncem října je případně ještě prostor na dodatečný manévr. Momentálně se Lucy při pohledu ze Země nachází za Sluncem, takže máme komunikační blackout.

---

A kromě blížícího se průletu jsou tu ještě další zajímavosti..

Lucy se koncem března podívala už i na své primární cíle:


Při pozorovací kampani, co jsem zmiňoval minule, se podařilo zaznamenat stín Polymeleina měsíčku pouze jedinému ze 107 rozmístěných dalekohledů. I to ale pomůže zpřesnit jeho orbitu, byť by se hodilo více detekcí..

No a na závěr bonbónek, který jsem vyhlížel celý rok - Lucyino pozorování impaktu sondy DART na Dimorphos:

[jakubv]

Taková otázka, není už na čase uvažovat o retranslačních družicích v bodech L4 a L5 soustavy Země-Slunce?
Myslím, že těch družic, které by to využily je už celkem dost....

[slappy]

No musely by to být obří antény srovnatelné s DSN, aby to mělo smysl..
Téměř jistě tam takové časem budou, ale podle mě je na to ještě brzo.
Ale vzhledem k tomu, jak dlouho vše v kosmonautice trvá, tak uvažovat nad nimi by se skutečně už začít mohlo : )

[slappy]

Dva roky od startu Lucy..


Plánování vědeckých pozorování při blízkých průletech

Do detailu jsou zatím vypracována dvě setkání:

Dinkinesh
Finální navádění je pro tento cíl obzvlášť náročné, protože je mnohem menší než trojáni, pro něž byl systém navržen. Přesto i částečný úspěch poskytne nepostradatelné informace o fungování naváděcího systému. Plánovaná sekvence pozorování při průletu je mnohem jednodušší než u hlavních cílů mise Lucy, ale stále poskytne data s velkou vědeckou hodnotou. Pokud vše půjde podle plánu, očekáváme získání černobílých snímků s rozlišením 2 m/pixel, barevných snímků s rozlišením 15 m/pixel, blízkého infračerveného spektra s rozlišením 24 m/pixel a teplotních měření nejmenšího asteroidu Hlavního pásu, který kdy nějaká kosmická sonda navštívila.

Polymele
• Pokrytí celé rotace při přiblížení a odletu, s černobílým snímáním celého povrchu (kromě neosvětleného pólu) s rozlišením < 0,7 km/pixel.
• Snímání úzkého pruhu povrchu při blízkém přiblížení s rozlišením až 2,5 m/pixel.
• Barevné snímání celé osvětlené polokoule při blízkém přiblížení s rozlišením 35 m/pixel.
• Spektrální mapování v oblasti 1,0 - 3,8 µm celé osvětlené polokoule při blízkém přiblížení s rozlišením 0,3 km/pixel.
• Měření teploty povrchu denní i noční polokoule.
• Snímání nedávno objeveného satelitu obíhajícího Polymele (průměr ~5 km) s rozlišením 30 m/pixel.

Orientační parametry dalších průletů:


Optimální vzdálenost blízkého přiblížení pro každý cíl představuje vyvážený kompromis mezi několika faktory. Prostorové rozlišení, měření teploty na noční straně a stanovení hmotnosti se zlepšují tím, čím blíže jdeme, zatímco pokrytí plochy a fázový úhel se zlepšují na větších vzdálenostech. Schopnosti kosmické sondy, jako jsou maximální rychlosti otáčení, také omezují, jak blízko můžeme jít. Nominální vzdálenost blízkého přiblížení (zatím nestanovena pevně) je přibližně 1000 km pro všechny trójské cíle s výjimkou Polymele, jejíž malá velikost vyžaduje bližší průlet při 434 km, aby byly splněny požadavky na stanovení hmotnosti a měření teploty na noční straně, a binární systém Patroclus/Menoetius, kde jsou vyžadovány větší vzdálenosti k efektivnímu zobrazení obou cílů.

[slappy]

Aktuální vzdálenost Lucy-Dinkinesh ~5 mil. km | upoutávka k průletu:

[slappy]

Do průletu u asteroidu Dinkinesh zbývá 6 dní a 2,5 mil. km | Lucy's Journey, Ep. 8:

[slappy]

ድንቅነሽ - Dinkinesh, v etiopské amharštině znamená „jsi úžasná“. Jak asi bude Dinky vypadat?