Poskytujeme počáteční základní hodnoty z optických spektroskopických pozorování získaných pouhé dva dny po objevu a to pomocí přístroje MUSE na VLT 3. července 2025, kdy se 3I nacházela ve vzdálenosti 4,47 AU od Slunce a 3,46 AU od Země. Tato pozorování potvrzují kometární povahu 3I a odhalují červenou komu se spektrálním sklonem (18 ±4) %/1000 Å, červenější než většina komet Sluneční soustavy, ale podobnou povrchové barvě některých transneptunských objektů nebo kentaurů. Hledali jsme, ale nedetekovali jsme, emise plynů C2, NH2, CN a [OI], což je v souladu s nedetekcí těchto těkavých látek u komet Sluneční soustavy v této heliocentrické vzdálenosti. V současné době se koma jeví jako zcela prachová.
Vzhledem ke včasnému objevu 3I na příletové dráze, můžeme očekávat výrazné změny.. Pro 2I/Borisov se intenzita ozáření Sluncem od jejího objevu do průletu perihelem zvýšila pouze 2,3×, zatímco pro 3I/ATLAS to bude 11× a její perihel navíc bude o 0,65 AU blíže ke Slunci, než měla 2I.
A jedna nerdovská: V záložkách jsem měl od konce loňského roku připravenou složku „3I/...“.
Tak jsem rád, že nezůstala prázdná dlouho : ) A vůbec bych se nedivil, kdyby do konce roku byla potřeba další...
Trochu serióznější, i když stále sci-fi, je uvažování o vyslání sondy, která by 3I dohnala.. Na přímou trajektorii už bylo včera pozdě, Oberthův manévr u Jupiteru by pořád potřeboval nehorázně moc paliva a nejbližší Oberthův manévr u Slunce už bychom teď nestihli.. Takže nejdříve v roce 2038 s dohnáním 3I o dalších skoro dvacet let později. Missions to 3I/ATLAS
slappy píše: 11.7.2025 20:26 Brady mimojiné vtipkuje, že po třetí návštěvě jsou mezihvězdňáci už nuda, a ptá se, kdy uvidíme prolétat první mezigalaktický objekt
...
Príznakom medzigalaktického pôvodu by mala byť rýchlosť objektu - na útek z našej galaxie potrebuje objekt dosiahnuť rýchlosť okolo tisíc kilometrov za sekundu.
Je vôbec dnešná astronomická technika schopná taký rýchly objekt zaregistrovať?
A môže taký objekt, povedzme veľkosti Zeme, prežiť miliony rokov trvajúcu cestu medzi galaxiami? Nezničí ho erozia v medzigalaktickom a medzihviezdnom galaktickom prostredí?
Re: Pozorování komet
Napsal: 12.7.2025 23:36
od milantos
Pokud počítám v tuhle dobu dobře , tak při rychlosti 1000km/s se dostaneme k nejbližší galaxii za doibu v řádu několika miliard roků
Takže asi ne.
Re: Pozorování komet
Napsal: 13.7.2025 7:23
od Alchymista
Za miliardu rokov zhruba jeden megaparsek - v okruhu jeden megaparsec má byť zhruba 30 rôznych galaxií...
Tá v Andromede je z nich najväčšia a najznámejšia. Niekto si možno ešte spomenie na Veľký a Malý Magellanov oblak - a zvyšok je už len pre skutočných odborníkov.
Takže medzigalaktické objekty najskôr existujú - ale sú mimoriadne vzácne... Lenže to sme do nedávna predpokladali aj o medzihviezdnych pútnikoch - a behom posledného desaťročia boli objavené už tri...
Re: Pozorování komet .. 3I/ATLAS
Napsal: 13.7.2025 11:36
od slappy
Toto je zajímavé.. Mám tady rozhovor s B. T. Bolinem, hlavním autorem té jedné vybočující práce ohledně spektra a barvy 3I (viz předchozí příspěvek):
Ukazuje evidentně aktualizovanou/opravenou verzi práce, o barvě komety hovoří jako o červené a na tom grafu g-r/r-i má najednou kometu úplně na opačném konci. Takže předpokládám nějakou chybu při původním zpracovávání dat nebo něco takového a v pondělí očekávám aktualizovanou verzi práce na arXivu.
Alchymista píše: 12.7.2025 15:43Príznakom medzigalaktického pôvodu by mala byť rýchlosť objektu - na útek z našej galaxie potrebuje objekt dosiahnuť rýchlosť okolo tisíc kilometrov za sekundu.
Je vôbec dnešná astronomická technika schopná taký rýchly objekt zaregistrovať?
A môže taký objekt, povedzme veľkosti Zeme, prežiť miliony rokov trvajúcu cestu medzi galaxiami? Nezničí ho erozia v medzigalaktickom a medzihviezdnom galaktickom prostredí?
To jsem si přesně taky říkal, že takto rychlý objekt by možná veškerým automatizovaným přehlídkám unikl. Uvidíme, co na to LSST : )
A ohledně té eroze v mezigalaktickém prostoru.. Pro alespoň kilometrová tělesa už by to neměl být problém, ale počty těch menších asi eroze redukovat bude. Neměla by ale v řidším mezigalaktickém prostředí být pomalejší?
Tahle čísla mi vygenerovala Perplexity:
Klíčové studie zabývající se erozí mezihvězdných objektů
Erosion of Icy Interstellar Objects by Cosmic Rays (Phan et al., 2021) - Klíčová studie analyzující destrukci ledových mezihvězdných objektů kosmickým zářením. Autoři zkoumali různé typy ledů (N₂, CO, CO₂, CH₄) a jejich odolnost vůči kosmickému záření v mezihvězdném prostředí.
Dust bombardment can explain the extremely elongated shape of 1I/'Oumuamua (Vavilov & Medvedev, 2018) - Studie dokumentující erozi asteroidů bombardováním mezihvězdným prachem a její vliv na tvar těles během mezihvězdné cesty.
Space erosion of meteorites and the secular variation of cosmic rays (Schultz, 1981) - Fundamentální práce stanovující rychlosti eroze kamenných meteoritů (650 μm/milion let) a železných meteoritů (22 μm/milion let) v kosmickém prostoru.
Cosmic Ray Exposure Ages of Stony Meteorites (Rubincam, 2014) - Analýza erozních limitů pro kamenné meteoroidy na základě bombardování mezihvězdným prachem, s odhady přežití ~176 milionů let pro objekty v hlavním pásu asteroidů.
Doba přežití objektů různých velikostí
100 metrů
Kamenná tělesa: ~176 milionů let v mezihvězdném prostoru na základě kosmického záření a prachu
Ledová tělesa: Závisí na složení:
N₂ led: ~500 milionů let
CO led: ~200 milionů let
CO₂ led: ~100 milionů let
CH₄ led: ~80 milionů let
Bombardování prachem: Pouze ~30 milionů let v galaktickém disku před úplnou destrukcí
1 kilometr
Kamenná tělesa: ~1,76 miliardy let při extrapolaci z menších objektů
Ledová tělesa:
N₂ led: ~2 miliardy let
CO led: ~800 milionů let
CO₂ led: ~400 milionů let
CH₄ led: ~320 milionů let
Bombardování prachem: ~1 miliarda let v galaktickém disku
10 kilometrů
Kamenná tělesa: ~17,6 miliardy let při extrapolaci
Ledová tělesa:
N₂ led: ~8 miliard let
CO led: ~3,2 miliardy let
CO₂ led: ~1,6 miliardy let
CH₄ led: ~1,28 miliardy let
Bombardování prachem: ~10 miliard let v galaktickém disku
Faktory ovlivňující erozi
Kosmické záření: Hlavní destrukční mechanismus pro ledová tělesa, s intenzitou závislou na galaktické poloze (faktor ξCR = 1-5). Kosmické záření vytváří horké stopy v ledu, které vedou k okamžité sublimaci molekul.
Bombardování prachem: Dominuje u rychle se pohybujících objektů. Prach má obvykle velikost 0,1-0,5 μm a při vysokých rychlostech způsobuje významnou abrazi povrchu.
Kolize s plynem: Významné v hustších oblastech mezihvězdného prostoru nebo při vysokých rychlostech objektů.
Sputtering: Proces, kdy energetické částice vyráží atomy z povrchu. Rychlost sputteringu pro silikáty je ~6,3 × 10⁻² částic cm⁻² s⁻¹ při energiích kosmického záření 0,46 MeV/u.
Implikace pro mezigalaktické objekty
Minimální velikost pro přežití: Objekty musí mít nejméně 0,5-1 km v průměru, aby přežily cestu trvající 0,5 miliardy let.
Skladba: Kamenné objekty mají větší šanci na přežití než ledové, zvláště ty složené z volatilních látek.
Modifikace struktury: Dokonce i přeživší objekty budou mít kompletně změněnou strukturu povrchu v důsledku dlouhodobé expozice kosmickému záření.
Re: Pozorování komet
Napsal: 13.7.2025 19:12
od Alchymista
Čakal by som, že erozia objektu bude oveľa rýchlejšia - rýchlosť dopadu "čohokoľvek" je okolo 1000km/s, takže prakticky všetok uvoľnený materiál získa únikovú rýchlosť...
Re: Pozorování komet .. 3I/ATLAS
Napsal: 22.7.2025 13:14
od slappy
Souhrn studií mezihvězdné komety za uplynulý týden
Zplošťování spektrálního sklonu na větších vlnových délkách potvrzují i měření na Palomar a Apache Point observatořích.. Jednoznačně viditelná kometární aktivita, ale opět nulová detekce jakýchkoli emisních čar ponechávají zdroj této aktivity poněkud záhadný.
¤ Palomar and Apache Point Spectrophotometry of Interstellar Comet 3I/ATLAS
Z Kanárských ostrovů se na kometu podíval nejen dříve zmiňovaný nový dvoumetr, ale i obří 10,4 metrový GTC.. Pozorování jsou ve shodě s ostatními: Jednoznačná aktivita, červené spektrum podobné planetkám typu D s postupně modrajícím sklonem směrem k větším vlnovým délkám, žádné detekované emise a minimální variabilita světelné křivky.
¤ Assessing interstellar comet 3I/ATLAS with the 10.4 m Gran Telescopio Canarias and the Two-meter Twin Telescope
Observatoř Very Rubinové měla objev této komety skutečně na dosah.. Zpětně se ukázalo, že v zorném poli jejích zkušebních snímků byla zachycena již 21. června a už tehdy byla nepochybně aktivní. Observatoř ale ještě nebyla v operačním provozu a detekční algoritmy programu LSST ještě nepracovaly, takže objev komety po právu náleží přehlídce ATLAS. Fascinuje mě mimojiné dlouhatánský výpis autorů téhle práce.
¤ NSF-DOE Vera C. Rubin Observatory Observations of Interstellar Comet 3I/ATLAS (C/2025 N1)
× popisné vlákno od Michele Bannister
¤ Spectroscopic Characterization of Interstellar Object 3I/ATLAS: Water Ice in the Coma
Tato interpretuje spektrální charakteristiky komety změřené pomocí Gemini-S/GMOS a IRTF/SpeX jako signaturu 20 µm velkých krystalků vodního ledu tvořících zhruba 30 % plochy komy. To je, pokud vím, první prohlášení o něčem konkrétním ve složení. .. Kromě toho v rozmezí devíti dnů (5. a 14. 7.), které dělí jejich dva datasety, nedetekovali žádné výrazné změny.
¤ The Feasibility of a Spacecraft Flyby with the Third Interstellar Object 3I/ATLAS from Earth or Mars
Tato se zabývá proveditelností průletové mise u komety.. I kdybychom okamžitě vyslali předpřipravenou sondu hned v den objevu komety, pořád by potřebovala delta-v alespoň 24 km/s. A s postupujícím časem to jen narůstá. Zato od Marsu by sondě k průletu u komety stačilo delta-v pouze okolo 5 km/s. Žádná z tamních dosluhujících sond ale asi takovou zásobu nemá, co?