forum.kosmonautix.cz

Je mi to hrozně líto... Fandil jsem jim, klukům slovanským. 15 let přestávka a stejný fiasko jak minule. Doufám, že další mezera nebude trvat dalších 15 let .

Za tohle budou bezpochyby padat hlavy. Fobos-Grunt měl startovat už před dvěma lety. Měli toho využít k tomu, bay všechno testovali. Vždyť si vezměte ten rozdíl mezi Američany a Rusy. NASA všechno několikrát testuje, zkouší a ověřuje. Rusové vyvezou raketu na startovní rampu skoro těsně před startem a pak se modlí, aby všechno klaplo. A přitom pak veškeré úsilí může zhatit chyba, na kterou by se důkladným testováním přišlo.

Samozřejmě budou sice padat hlavy, ale chyba je více systémová než personální. V článku na ruském serveru Novinky kosmonautiky (Novosti-kosmonavtiky) se rozhovořil jeden z expertů na ruský kosmický průmysl, který nechtěl být raději jmenován.

Dá se říci, že potvrdil slova Dugiho o poměrech v ruské kosmonautice. Hlavní chyby vidí expert ve špatném řízení celého odvětví, dlouhodobém podfinancování a to jak programů, tak lidí. Jako jednu z hlavních příčin neúspěchů vidí i situaci po roce 1990, kdy z kosmického průmyslu odešli špičkoví odborníci a až na pilotovaný program Sojuz vše ostatní začínalo prakticky od nuly.

Jako příklad podfinancování uvádí rozpočet Roskosmosu na vědecký program. Ten činí pouhých 7% rozpočtu na pilotovaný program Sojuz. Navíc celý rozpočet Roskosmosu činí pouze 400 milionů dolarů, což se nedá s 18,7 miliardy dolarů pro NASA vůbec srovnávat.

Dále je vidět, že se Roskosmos po haváriích z poslední doby dostatečně nepoučil. V pilotovaném programu sice vytvořil novou speciální strukturu, zlepšil kontrolu kvality, ale ostatní svoje sekce i dodavatele nechal napospas původnímu systému.

Ještě k dalšímu postupu ohledně samotné sondy Fobos-Grunt. Dokud nebude potvrzen zánik sondy, mise stále pokračuje. Až sonda definitivně shoří v atmosféře, pak teprve bude ustavena havarijní komise. Určit příčinu selhání ale pro ni nebude vůbec jednoduché. Předpokládá se, že i kdyby selhal některý ze subdodavatelů, chyba se stejně asi svede na NPO Lavočkin.
Co se týče předstartovního testování sondy, nemohlo kompletně proběhnout, kvůli zdržení, které nabrala sonda při výrobě. Pak už se startovat muselo, jinak by se zavřelo startovací okno.
Američané očekávají pád sondy okolo 26.listopadu, Rusové jsou optimističtější, sázejí na 3.prosinec.
zdroj:Novosti-kosmonavtiky

Jednu takovou drobnou informaci, která zazněla na přednášce pánů Vítka, Pacnera a Grüna.
Dopad sondy Fobos-Grunt zřejmě nebude tak časný. Podle údajů z telemetrie se sonda mírně vzdaluje od Země. Jednou ze spekulací, proč se to stalo, je možný únik paliva ze sondy, který je dostatečný na korekci dráhy.
Datum pádu sondy se tedy vzdaluje, o kolik to se v tuto chvíli nedá určit.

Jak už avizoval Dugi ve vláknu o přednáškách a seminářích z kosmonautiky, celou přednášku můžete shlédnout zde.

Poslední informace z 13.11.
Tajemné stoupání sondy se zastavilo a sonda začala opět klesat. Nyní klesá průměrně o 1,2 km na jeden oběh.
Takže nový přepočet odhadu vstupu do atmosféry je 12. ledna 2012. Tento odhad je určený z dat amerického sledovacího radaru.

Sonda se dokonce přiblížila k ISS asi na 80 km. Vzhledem k rozdílným drahám a vysoké relativní vzájemné rychlosti se kosmonautům nepodařilo sondu zahlédnout, i když se o to pokusili.
zdroj:russianspaceweb

Tady je původní plán trajektorie a zapínání motorů sondy.

červená čára - dráha za denního světla, černá čára - dráha ve stínu, tučně - zapnuté motory, zelená čísla - vzdálenost od povrchu v km.
Zelené kruhy označují tři stanice, které měly se sondou komunikovat. Zleva doprava: Šelkovo (blízko Moskvy), Bajkonur a Ussurijsk (Dálný východ).

Opravdu nechápu, proč si nedomluvili sledování například s Brazílií nebo s Venezuelou (i když pro první zážeh je dost daleko).
Na druhý zážeh by to musela být nějaká sledovací loď. To už opravdu nemají žádnou? To všechny tři původní lodě (Gagarin,Koroljov, Komarov) nenahradili ani jednou novou ?

Možná by se mohli do budoucna zamyslet, zda by nešel využít na sledování nějaký geostacionární satelit (satelity), případně na to myslet při návrhu dalších družic Glonass.
zdroj:russianspaceweb

Roskosmos se pokusí opakovaně do sondy nahrát program, který by umožnil dostat sondu na vyšší orbitu, kde by se do ní mohly nahrát další instrukce pro navedení k Marsu. Sám si dal čas do začátku prosince. Připouští ovšem, že sonda by mohla být na oběžné dráze ještě v lednu. Pokusy ustanou, jestliže dráha sondy bude nižší než 180 km nad Zemí. Zatím má smysl se o opravu pokoušet, neboť sonda se správně orientuje na Slunce a zasílá telemetrické údaje.

Z nich ovšem stále není jasné, co se vlastně stalo. Ono je obtížné je vůbec zachytit, natož se sondou navázat komunikaci, protože díky abnormální trajektorii trvá souvislé spojení pouhých 7 minut.

Sama agentura však připouští, že úspěch by se rovnal zázraku. Popřela však spekulace o tom, že za nynějšími problémy sondy stojí chyba v návrhu. Ze vstupu sondy do atmosféry Roskosmos jisté obavy má, i když tvrdí, že by sonda vstupem do atmosféry měla explodovat, čímž by se vyřešil problém s jedovatými látkami na palubě.
Pomoc při záchraně sondy nabídla i ESA.

zdroje:Roskosmos, ITAR-TASS, eQuark.sk

Bylo by to super, ale jak jsi sám řekl, tohle by se rovnalo zázraku. Jestli opravdu sonda zvyšuje oběžnou dráhu, může to znamenat proražení některé nádrže, ze které uniká palivo - vzniká jakási falešná tryska. Tím pádem by měla sonda k dispozici ještě méně paliva než se počítá. Navíc čím níž klesne, tím víc paliva bude potřebovat aby se "vydrápala" nahoru.

Zdravím,
chtěl bych se zeptat "od tomas » 16 lis 2011, 14:54" , jak by měla vypadat případná pomoc ESA?
Díky

Ahoj,
dovol, abych tě přivítal na našem diskusním fóru. Jsem rád, že máme nového uživatele. Chtěl bych se zeptat, jestli ti máme tykat, nebo vykat. Ptám se na to každého nově registrovaného.