forum.kosmonautix.cz

Tak to vyřešit neumím, končím.

Ahoj, nevzdávaj to. Skús napríklad: https://sk.imgbb.com/

Já to třeba nahrával na Pinterest a dával jako odkaz a neměl jsem s tím problém.

ČÍNSKÁ POZEMNÍ INFRASTRUKTURA

Čínská lidová republika má velmi bohatou pozemní infrastrukturu. Ta zahrnuje tři vnitrozemské a jeden (nebo dva) pobřežní kosmodromy. Hlavní řídící středisko je v Xianu. Podléhají mu tři vnitrozemské kosmodromy a síť asi 9 velkých domácích telemetrických stanic. Další stanice jsou zařazeny přímo pod kosmodromy. Čína se snaží o vybudování celosvětové sítě, ale naráží na politické problémy, hlavně kvůli možnosti využití jejích antén pro vojenské účely. Přesto má různou míru přístupu k asi 24 mimočínským stanicím. Nepokryté území může doplnit flotila 5 sledovacích lodí. Druhé řídící středisko v Pekingu má na starosti hlavně pilotované lety, Měsíc a Mars. V Pekingu sídlí i středisko sítě pozemních stanic pro dálkový průzkum Země, tvořené pěti velkými stanicemi pro příjem, zpracování a archivaci dat z více než 50 čínských a zahraničních satelitů. Čína má vybudovanou i síť stanic „deep space“ pro spojení se vzdálenými objekty. Je tvořena několika čínskými a jednou zahraniční (Argentina) stanicí a může být pro příjem dat doplněna astronomickými radioteleskopy. Celá tato infrastruktura je nepochybně pod kontrolou armády (i když formálně většinou civilní) a může být doplněna i armádními radary a optickými stanicemi.

Tak to zkusím znovu, třeba to nebude mizet

KOSMICKÁ INFRASTRUKTURA NA OSTROVĚ HAINAN

Nejjižnější částí ČLR je ostrov Hainan. S koncem studené války a zlepšením vztahů se sousedními zeměmi v jihovýchodní Asii se objevila myšlenka vybudování kosmodromu na ostrově Hainan. Výhodou byla blízkost rovníku (19° severní šířky), která dává nosné raketě vyšší výkon získaný z rychlosti rotace Země. Dalším plusem je střelecký sektor nad oceánem, který umožňuje bezpečný dopad raketových zbytků do neobydlených oblastí (což je Achillova pata všech čínských vnitrozemských kosmodromů). Pobřežní umístění odpalovacího komplexu navíc umožňuje přepravu mnohem větších segmentů raketových nosičů lodní dopravou než rozměrově omezenou železnicí jako u vnitrozemských kosmodromů.
Kosmodrom byl postaven s podporou místní vlády provincie Hainan. Otevřen byl prvním startem roku 2016. Má dvě rampy: LC 101 (pro raketu CZ-5) a LC 201 (pro raketu CZ-7). V jeho těsné blízkosti později vznikl soukromý komerční kosmodrom s dalšími dvěma startovacími rampami.
Starty z kosmodromu jsou sledovány a podporovány dvěma telemetrickými stanicemi (TTC). První se nachází východně od kosmodromu v lokalitě Tonggulin, druhá je na Paracelských ostrovech (čínsky Xishu), konkrétně na ostrůvku Duncan.
Kromě toho se na ostrově Hainan nachází TTC stanice Lingshui, která patří ale do celostátní sítě. V nejjižnějším cípu ostrova byla vybudována velká stanice Sanya pro satelitní dálkový průzkum Země. Je vybavena 5 dvanáctimetrovými parabolickými anténami.

POZEMNÍ STANICE VE VLKOŠI U KYJOVA

Velmi málo se ví o tom, že jednu pozemní stanici měla Čína i na Moravě. Brněnská firma Pekasat v obci Vlkoš u Kyjova na jižní Moravě buduje pozemní satelitní stanici. Na pozemku o rozloze 36 000 m má vyrůst 5 satelitních antén. Firma nabízela jejich pronájem. Prvním zájemcem byla společnost Emposat, která si pronajala prostor, na němž si postavila anténu o průměru 7,3 metru. Emposat je čínská firma, jež má úzké vazby na státní Čínskou akademii věd. V březnu 2025 vláda Petra Fialy v utajeném režimu schválila usnesení, kterým pekingské firmě Emposat ve Vlkoši zakázala provozovat pozemní družicovou stanici. Zdroje blízké vládě novinářům potvrdily, že důvodem byla varování kontrarozvědky BIS, že zařízení může sloužit ke špionáži dění na orbitu Země. Vůbec poprvé od doby, co v roce 2021 začal platit zákon o prověřování zahraničních investic, tak řízení skončilo tím, že vláda nějaké firmě vynaložení peněz na projekt v Česku zakázala. Firma Emposat anténu musela demontovat.





Pozemní stanice ale funguje dále. Firma Pekasat nabízí na webu služby svých tří antén.



Ještě v roce 2024 si zde pronajala prostor pro dva své anténními systémy společnost Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ). Jeden slouží pro obousměrnou komunikaci v pásmu UHF (ultra-high frequency), druhý pro komunikaci v pásmech S a X. Tyto anténní systémy ovládají dálkově operátoři v řídícím středisku, zřízeném v sídle VZLÚ v pražských Letňanech. V tomto středisku jsou místa až pro pět operátorů, kteří řídí komunikaci s družicemi, sledují jejich pozice na oběžné dráze, kontrolují potřebné parametry a analyzují data. Operátoři také družicím zadávají úkoly, které mají splnit v době, kdy nejsou v přímém kontaktu s řídícím střediskem.

SLEDOVACÍ STANICE SWAKOPMUND A WINDHOEK V NAMIBII

Čínská vesmírná sledovací stanice stojí ve Swakopmundu v Namibii v jihozápadní Africe. Dokončena byla v červenci 2001 na základě dohody podepsané v říjnu 2000 mezi vládami Číny a Namibie v Pekingu. Používá se hlavně pro čínský program pilotovaných kosmických letů letů, protože dráhy sestupujících lodí procházejí nad stanicí na cestě k místu přistání ve Vnitřním Mongolsku. Lokalitu spravuje Centrum pro řízení satelitů v Xianu a je tedy přímou součástí čínské sítě. Původně zde byly postaveny dvě satelitní paraboly – o průměru 5 m a 9 m, přičemž druhá dosahuje výšky 16 m. Nedávno ale byla rozšířena na celkem 7 antén.



Mnohem méně známá je ale druhá novější stanice. Dne 28. listopadu 2025 Čína oficiálně předala novou stanici pro příjem a zpracování satelitních pozemních dat na pozemní stanici společnosti Telecom Namibia ve Windhoeku, kterou Čína postavila a financovala na základě dvoustranné dohody o sdílení technologií . Podobně jako v Etiopii (kde Čína také postavila pozemní stanici) byla 7,8metrová satelitní anténa a komunikační věž nové stanice instalovány v oddělené oblasti od hlavního zařízení. Součástí dohody je, že čínští inženýři zaškolí namibijský personál, aby systém nakonec obsluhoval a udržoval samostatně. Podle zpráv z médií bude zařízení sloužit k příjmu a zpracování dat dálkového průzkumu Země pro aplikace v oblasti environmentálního managementu, zemědělství a reakce na katastrofy. Čína si ale nepochybně zachová jistou míru přístupu i k této druhé stanici.

ČÍNSKÉ STANICE V ARGENTINĚ

Deep Space station v Neuquén (Estación de Espacio Lejano)
Uprostřed finanční krize v roce 2009 zahájila Čína jednání o stavbě pozemní stanice v Argentině. Dohoda byla podepsána koncem roku 2012, projekt byl schválen o dva roky později. Stanice v provincii Neuquén byla uvedena do provozu v říjnu 2017. Byla zde vystavěna nejmodernější parabolická anténa o průměru 35 metrů, která byla zařazena do čínské sítě Deep Space jako třetí hlavní stanice (a jediná v zahraničí). Tím čínská síť dosáhla prakticky plného pokrytí pro meziplanetární průzkumné mise. Čína zde kromě technického zázemí vybudovala nedávno i druhou anténu o průměru 13,5 metru. Pozemek byl Číně pronajat zdarma na 50 let, s tím, že Argentina dostane zdarma 10% doby využití antény pro svůj výzkum. Technický personál je ale čínský.





TTC stanice Rio Gallegos
Tato druhá stanice je málo známá. Informace o ní prosákly až v roce 2021. Má se jednat o komerční zařízení vyvinuté argentinskou firmou Ascentio Technologies SA a čínskou firmou Emposat (známou z našeho Vlkoše). Má stahovat data z komerčních satelitů na polárních drahách. Zatím je vybavena jednou sedmimetrovou anténou pro operace v pásmech X a C.



Obě stanice vyvolávají velké obavy a protesty USA kvůli možnému vojenskému využití.

POZEMNÍ STANICE V BOLÍVII A ČÍNSKÝ VLIV

V Bolívii se spolupráce ČLR v oblasti vesmíru soustředí na program v hodnotě 300 milionů dolarů, financovaný převážně z čínské půjčky ve výši 250 milionů dolarů , na výstavbu a vypuštění komunikačního satelitu Tupac Katari. Čína vyrobila družici a vynesla ji vlastní raketou. ČLR vyškolila nejméně 64 bolivijských kosmických pracovníků a čínská společnost GWIC postavila v Bolívii dvě pozemní zařízení: primární řídicí stanoviště v Amachumě poblíž La Paz a sekundární zařízení v La Guardia v departmentu Santa Cruz. Obě stanice byly uvedeny do provozu roku 2013. Nakonec se očekávané přínosy družice Tupac Katari v podobě generování příjmů a posílení vlastních vesmírných kapacit Bolívie nenaplnily (využití satelitu místo očekávaných nejméně 85 % je jen asi 60). Plány na vypuštění druhé družice pro pozorování Země, Bartolina Sisa, v roce 2017 byly odloženy a nakonec zrušeny. Bolívijská vláda v současné době pronajímá nevyužitý volný čas na obou stanicích Číně pro její účely kontroly vesmíru, což jí umožňuje pravidelnou přítomnost v této oblasti.