Falcon 9 : Fram2 (CrewDragon)

[Andy]

Podle Chun Wanga by měli letět opravdu za chvíli. Na twitteru píše zážitky z posledních dní. Teď zrovna start -12 dní.

A podle všeho se máme na co těšit. Snad nebudou skoupí k tomu, to hned posílat ven!

[jakubv]

aktuálně start večer 31.3, to zrovna odpoledne přistávám v Tampě, tak uvidím, zda budu mít sílu se na to jet podívat

[MrG]

Uzavierky priestoru:
- start z Floridy na polarnu drahu
- pristatie stupna bude na ASDS

[Tjov]

Crew dragon dostal nový software, který rozšířil možnosti abortu. Dále bude mít tak jako na Polaris Dawn , Starlink “terminál”

Booster 1085 provede krátký boostback zážeh, tak aby bylo zajištěno přistání v mezinárodních vodách. Původně měl prvni stupeň přistávat u pobřeží Baham, ale SpaceX chce udělat ještě další enviromentální studie než bude u Baham přistávat pravidelně.

[MrG]

Oficialne informacie od SpaceX
https://www.spacex.com/launches/mission ... onId=fram2

Booster - B1085.6
CrewDragon - C207.4 - Resilience

MISSION OBJECTIVES
During their multi-day mission, Dragon and the crew will explore Earth from a polar orbit and fly over Earth’s polar regions for the first time. They will also conduct 22 research studies designed to help advance humanity’s capabilities for long-duration space exploration and understanding of human health in space. Throughout Fram2’s time on-orbit, the crew are planning to take the first x-ray in space, perform exercise studies to maintain muscle and skeletal mass, and grow mushrooms in microgravity. Additionally, after safely returning to Earth, the crew plans to exit from the Dragon spacecraft without additional medical and operational assistance, helping researchers characterize the ability of astronauts to perform unassisted functional tasks after short and long durations in space.

- posadka bude skumat Zem z polarnej orbity po prvy raz v historii pilotovanych letov
- planuju uskutocnit 22 experimentov pre porozumenie ako reaguje telo na vesmirne lety
- jeden z experimentov bude zhotovenie prvej rontgenovej snimky vo vesmire
- planuju pestovat huby vo vesmire
- po pristati planuje posadka opustit CrewDragon bez asistencie

[Pospíšil]

Počasí na start je

[Vaclavik]

V 03:46 SELČ odstartovala ze vzletové rampy LC-39A na kosmodromu KSC nosná raketa Falcon 9 s pilotovanou kosmickou lodi Crew Dragon Resilience. Ta se vydala na soukromou misi Fram2 se čtveřicí astronautů. Jedná se také o první pilotovanou výpravu na polární oběžnou dráhu. Kosmická loď obíhá Zemi ve výšce 450 km se sklonem okolo 90° vůči rovníku. Na palubě je podnikatel Chun Wang v roli velitele, umělkyně Jannicke Mikkelsen, vědkyně Rabea Rogge a polárník Eric Philips. Pro všechny to bude první kosmická mise.

[Pospíšil]

První pohledy na polární oblasti z Crew Dragona.




A ještě videjko

[Pospíšil]

Video z výroby třívrstvé kupole.

[Vaclavik]

S aktuální misí Fram2, která je na polární oběžné dráze okolo Země, jistě mnohé napadla otázka, jaká předešlá pilotovaná kosmická výprava jí byla nejblíže. Vyřadit hned můžeme všechny lety amerických kosmických lodí Mercury, Geminy a Apollo. Ty startovaly z Floridy na energeticky nejvýhodnější oběžné dráhy. Jedna výjimka by se však našla. A to mise Apollo ASTP ze společného americko-sovětského programu Sojuz-Apollo. Při ní byla kosmická loď Apollo na oběžné dráze se sklonem 51°46′ vůči rovníku. Bylo tak učiněno pro usnadnění letu Sojuzu 19, který by se při startu z kosmodromu Bajkonur dostával na oběžnou dráhu s nižším sklonem na úkor velkého množství pohonných látek. Ani žádná z kosmických lodí však žádného rekordu ve sklonu oběžné dráhy nedosáhla. Americké raketoplány létaly opět na dráhy s výhodným sklonem pro starty z Floridy, případně s výrazně vyšším (cca 51°) pokud šlo o mise ke kosmické stanici Mir nebo ISS. Ale i zde bychom našli jednu výjimku. Americký raketoplán Atlantis se 28. února 1990 vydal na misi STS-36. Navedený byl na oběžnou dráhu se sklonem 61°59′ vůči rovníku. To bylo mimo jeho běžné možnosti, resp. možnosti kosmodromu, kdy střelecký sektor limitoval starty na 57°. Raketoplán tak musel za letu změnit azimut své letové trajektorie. Tento manévr se nazývá dog-leg. Nákladem mise STS-36 byla družice USA 53. S velkou pravděpodobností jde fotoprůzkumná družici Místy se sníženou detekovatelností, která je založena na družicích KH-11. Posádka ve složení John Oliver Creighton, John Casper, Pierre Thuot, David C. Hilmers a Mike Mullane až dodnes držela rekord pro americkou pilotovanou loď. Stále však drží tento rekord mezi americkými občany. Na misi Fram2 totiž žádný občan USA není.

V Sovětském svazu byla situace jiná. První dvě generace kosmických lodí, tedy Vostok a Voschod byly vypouštěny na oběžné dráhy se sklonem mezi 64° a 65°. Sklony jednotlivých letů byly velmi podobné, ale nejvyššího dosáhla mise Vostok 4 se sklonem oběžné dráhy 64°59′. Vostok 4 startoval 12. srpna 1962. Tento rekord pro SSSR/Rusko je pořád platný a jeho držitelem je kosmonaut Pavel Popovič. Všechny kosmické lodě Sojuz, které následovaly po programu Vostok a Voschod, byly vypouštěny na oběžné dráhy se sklonem vůči rovníku mezi 51°a 52°. Ale i tady se našla jedna výjimka. Dne 15. září 1976 odstartovala nosná raketa Sojuz-U s pilotovanou kosmickou lodí Sojuz 22. Ta byla dopravena na oběžnou dráhu se sklonem 64°46′, tedy velmi blízko rekordnímu letu Vostoku 4. Jedním z důvodů bylo testování nové východoněmecké multispektrální kamery MKF-6. Ta sloužila k pozorování Země a byla později nainstalována také na kosmických stanicích Saljut 5 a 6.

Na závěr a pro úplnost ještě dodám, že čínské pilotované lety kosmických lodí (Šen-čou) létají na oběžné dráhy se sklonem mezi 41°a 43° vůči zemskému rovníku. Jak je z výše napsaného vidět, mise Fram2 v tomto parametru dalece překonala všechny předešlé kosmické mise.