Ad JWST:
Můj postesk o objevech JWST nebyl myšlen tak, že nic neobjeví. Už teď víme, že nás bude čekat záplava objevů týkajících se počátku Vesmíru, přesněji vzniku prvních galaxií a také v jiných oblastech jistě může JWST vykonat mnoho práce (exoplanety, rodící se planetární a hvězdné systémy ...). Nicméně otázka je, budou takového významu, že to bude stát za 10 miliard, za což mohly být jiné, často neméně zajímavé mise?
Jinak v rozlišení ho překonávají již dnes pozemní dalekohledy (Keck II, částečně Gemini, velmi brzy i další). JWST bude mít rozlišení okolo 0,05" (horší než HST!) a třeba Keck II fotí běžně pod 0,04". Problém rozlišení je ovšem trochu komplikovanější, protože nejde jen o samotné rozlišení detailů, ale i schopnost dát obraz zdroje co nejbližší dokonalému. Čím dokonalejší obraz, tím je záření zdroje lépe koncentrováno (je lepší tzv Strehl ratio), což vede k lepší citlivosti a pokud je obraz dokonalý, je také možné lépe jej odstranit (odfiltrovat), pokud je to požadováno (to se týká zejména pozorování slabých objektů u hvězd). Zde by měl mít JWST navrh, za předpokladu, že jeho optika bude fungovat tak jak má.
Nicméně tou hlavní výhodou JWST je extrémní citlivost. JWST překoná v citlivosti i budoucí obří teleskopy kategorie ELT a má nerušený výhled na IR záření. V budoucnu mu ovšem může konkurovat japonsko-evropská SPICA ve vzdálenějším IR díky lepšímu chlazení a to i navzdory menšímu zrcadlu (3,2m).
Ad HST:
Srovnání HST s pozemními dalekohledy se věnovali už jiní, povolanější, proto odkážu zde na tento článek
http://www.aura-astronomy.org/news/arch ... s_ao_2.pdf.
Možná bych k tomu dodal, že existuje několik teleskopů, které dokáží HST trumfnout v rozlišení, ale vždy to je v menším zorném poli a s nižším Strehl ratio. Ale v některých oblastech se pro změnu HST "nechytá" na moderní dalekohledy (zejména Keck II + NIRC). Třeba v oblasti pozorování planet v IR pásmu. Mám někde snímky Uranu pořízené ve stejnou chvíli Hubblem a Keckem II a rozdíl je skutečně markantní.
Ad ELT:
ELT (všechny - E-ELT,TMT,GMT) jsou nezávislé na JWST, ale samozřejmě se počítá s tím, že se budou navzájem doplňovat. ELT budou mít podstatně vyšší rozlišení v malém zorném poli, JWST dodá informace tam, kde bude třeba extrémní citlivost a lepší spektrální pokrytí.
Ad Adaptivní optika:
Adaptivní optika byla vyvíjena od ~2. pol. 60. let původně pro dalekohledy Amerického letectva (první byl na Haleakale, plně funkční v roce 1982), které měly za cíl snímkovat ze země sovětské stanice a družice. Dalším směrem vývoje byly systémy pro korekci paprsku v laserových zbraních (vývoj běžel minimálně v USA a SSSR). Nezávisle se rozjel víceméně civilní vývoj pro použití na astronomických dalekohledech. Zde byla průkopníkem Francie (první systém byl instalován v ESO, tuším v roce 1990).
PS: Navrhoval bych se přesunout s touto debatou někam jinam, protože jsme už hodně odbočili od GAIE.
v dějinách vědeckých misí NASA. Z mise, která počítala s osmimetrovým dalekohledem za méně než miliardu, se vyklubal 6,5 metrový zmenšenec za 10× vyšší cenu. Ale to nepatří do vlákna o GAIE, která má také mimochodem pár let zpoždění, ale rozhodně to nestálo tolik jako u JWST. Doufejme, že JWST za ty peníze aspoň něco zajímavého předvede.
)
