forum.kosmonautix.cz

Něco málo v novém videu

Další propagační video.



Ohledně 3D-tisku rakety, resp. aditivní výroby mám osobně určité pochybnosti. Co jsem se díval v diskusích po internetu, nejsem sám.

3D-tisk může rychle pomoci u tvarově složitých součástí, které je jinak obtížné vyrobit. Něco málo se vyrábí u SpaceX, Rocket Lab a všude jinde. Přínos aditivní výroby však nevidím u zbytku rakety, tedy přírub, jež můžu vytočit na soustruhu, nebo nádrží a potrubí, které zjednodušeně řečeno prostě stočím z plechu. Považuju to za zbytečně nákladné řešení. Druhým a závažnějším problémem je nehomogenita výrobků, které vznikají vrstvením materiálu. Zkusili jste někdy zlomit něco vytištěného z plastu proti vláknům nebo podél nich?

Můžu se mýlit a třeba pánové objevili levnou metodu bez typických obtíží se směrovostí materiálu. Ovšem pokud by to bylo ono, nedělal by to Elon stejně?

Každopádně je budu rád dál sledovat.

Každý to dělá trochu jimak, a SpaceX to opravdu nemusí dělat nejlépe ze všech. Doma mám 3D tiskárnu a ještě nikdy se mi nic nezlomilo po vrstvách. To ale vůbec nic neznamená, protože tisk z kovu bude asi něco jiného. (řekl bych ale, že u kovu by to mohlo být dokonce lepší) Hlavní výhoda 3D tisku je jeho flexibilita. Na celou raketu máš 1 3D tiskárnu (v reálu to bude jistě víc) Když budou potřebovat větší aerodynamický kryt, jen naťukají do počítače čísla a je to , zatímco Elon by vyráběl novou pec.

Na to si počkám.

U sintrovani i navarovani jako aditivnim obrabeni se do toho vnasi jeste jedna vec - nikdo nevi jak presne se to bude chovat za urcitych podminek. Typicky za cryo teplot.

Sintrovani (tj. to co pouziva SpX pro tisk Draco motoru) je pomerne zmaknute ale navarovani (tak jak Relativity dela nadrze) se pouziva aktualne primarne u tvarove slozitych konstrukci kde se uplne nehraje na pomer hmotnost/pevnost. Typicky priklad je jedna lavka kterou takto udelali nekde v holandsku. Ma to krasne organicke tvary ale na prvni pohled je jasne ze kdyby to udelali z beznych ocelovych profilu tak spotrebovali mnohem mene materialu.


Takze 3D tisk rozhodne ano ale vocamcad pocamcad Vidim to i pri bezne letecke modelarine - sice mam 3 tiskarny ale tistene letadlo proste vychazi hmotnostne hur nez letadlo ktere si vykrouham z balsy/preklizky na domaci CNC frezce (ktere je ovsem taky vytistene ) a pri tom jeste furt pokukuju po soustruhu, svarecce a dalsich strojich

Kdyby vzali pruhy plechu, stocili je do kruhu jako Elon a pak na ne "natiskli" treba vyztuhy tak by me to davalo vetsi smysl. Uz od oka me prijdou ty steny te nadrze docela humpolacke.

3D print neni lek na vsechno.

Je to jenom nahrada technologie.

Jako priklad:

Stocit plech do kruhu a svarit 4 hodiny prace???
Natisknout do 5ti metru ??? den?...

Tak samozřejmě. Ale toto je malá raketa.

To mi nepřijde jako validní argument. Nevidím v tom souvislost.

Problémem, který jsem zmínit zapomněl, a který nakousl Amper, je napjatost, resp. deformace po tisku. Jak to všechno chladne (což je těžký predikovat, protože teplo odvádí jak sama už chladnoucí struktura, tak okolní prostředí, ačkoli se různí významní softwaroví vendoři bijí v prsa, že to dovedou), prostě se to dost obecně smršťuje. Výrobek vypadá jinak než původní záměr. Lze to vyladit, řeší to každej. Jen u struktur řádově desetkrát až stokrát menších.

Relativity fandím, rád počkám, co přinesou. Toto jsou však nejen mé dojmy.

laik píše: 8.12.2020 19:41 To mi nepřijde jako validní argument. Nevidím v tom souvislost.

Tisknout obrovské díly by se podle mě nevyplatilo. Ale je pravda, že ten 3D tisk trupu je zbytečný. Měnit se asi moc nebude...

laik píše: 8.12.2020 14:25
Ohledně 3D-tisku rakety, resp. aditivní výroby mám osobně určité pochybnosti. Co jsem se díval v diskusích po internetu, nejsem sám.

3D-tisk může rychle pomoci u tvarově složitých součástí, které je jinak obtížné vyrobit. Něco málo se vyrábí u SpaceX, Rocket Lab a všude jinde. Přínos aditivní výroby však nevidím u zbytku rakety, tedy přírub, jež můžu vytočit na soustruhu, nebo nádrží a potrubí, které zjednodušeně řečeno prostě stočím z plechu. Považuju to za zbytečně nákladné řešení. Druhým a závažnějším problémem je nehomogenita výrobků, které vznikají vrstvením materiálu. Zkusili jste někdy zlomit něco vytištěného z plastu proti vláknům nebo podél nich?

Můžu se mýlit a třeba pánové objevili levnou metodu bez typických obtíží se směrovostí materiálu. Ovšem pokud by to bylo ono, nedělal by to Elon stejně?

Každopádně je budu rád dál sledovat.

Jde o úplně jinou raketu než je Falcon-9. Ten je daleko větší, než zamýšlená raketa této společnosti. To je vlastně rovnou odpověď proč to Elon nedělá stejně. Menší raketa rovná se menší náklady i jednoduší technologie. Vše v menším měřítku. Včetně nádrží. Je tedy snadnější je vyrobit a samozřejmě vytisknout. S narůstající velikostí, rostou také starosti. To vše je jen jednoduše napsáno. Pokračovat bychom mohli detaily, jako tlaky, otřesy, počet motorů a jejích výkon atd. Výsledek by byl ovšem stejný, jde o jinou raketu a zatímco Falcon 9 se touto technikou postavit nedá, tak malý nosič asi ano. Věřím, že to mají spočítané.