Re: 10 let od zániku stanice MIR
Napsal: 25.2.2013 18:02
Ohledně vynášení Miru na nějako vyšší dráhu, Dugi a samo řekli vše.
Pokud jde o tu hybnost. Dugi svá slova volil dobře.
1) přesně tak hybnost tělesa = jeho hmotnost x rychlost. Až sem dobrý.
2) Ovšem, hmotnost tělesa nijak nesouvisí s gravitačním polem ve kterém se dané těleso nachází. Jinak řečeno 10 kilo na Zemi je stejných deset kilo na Měsíci i na orbitě, jen je pokaždé přitahováno jinou silou.
3) Druhem mechanické energie je kinetická energie, nikoli rychlost, jakkoli je množství kinetické energie nesené tělesem taktéž závislé na rychlosti tělesa. Jenže ta rychlost je tu přítomna jako součást předchozí hybnosti.
Z uvedeného plyne, že onen pytel cementu ponese kdekoli ve známém vesmíru při stejné rychlosti stejnou kinetickou energii. Takže i mechanické účinky v místě jeho střetu s čímkoli jiným budou stejné. V beztížném stavu však jsou pro člověka mnohem zrádnější, protože pokud mě ten pytel někam hodí, tak se nemám jak zastavit, dokud zase do něčeho nenarazím. Takže vlastně i když Dugimu dá mnohem víc práce pytel kýženým způsobem rozpohybovat, tak účinek jeho snažení bude svým způsobem adekvátní jeho námaze.
Dále hodnota oběžné rychlosti tu nehraje vůbec žádnou roli, pouze vzájemná rychlost uvažovaných těles. Rotace Země s tím rovněž nijak nesouvisí, ani odstředivá síla generovaná rotací na jejím povrchu. Situace by byla naprosto identická i kdyby se Země naráz zastavila anebo kdyby tam místo ní byla stejně hmotná Černá díra etc.
Pokud jde o tu hybnost. Dugi svá slova volil dobře.
1) přesně tak hybnost tělesa = jeho hmotnost x rychlost. Až sem dobrý.
2) Ovšem, hmotnost tělesa nijak nesouvisí s gravitačním polem ve kterém se dané těleso nachází. Jinak řečeno 10 kilo na Zemi je stejných deset kilo na Měsíci i na orbitě, jen je pokaždé přitahováno jinou silou.
3) Druhem mechanické energie je kinetická energie, nikoli rychlost, jakkoli je množství kinetické energie nesené tělesem taktéž závislé na rychlosti tělesa. Jenže ta rychlost je tu přítomna jako součást předchozí hybnosti.
Z uvedeného plyne, že onen pytel cementu ponese kdekoli ve známém vesmíru při stejné rychlosti stejnou kinetickou energii. Takže i mechanické účinky v místě jeho střetu s čímkoli jiným budou stejné. V beztížném stavu však jsou pro člověka mnohem zrádnější, protože pokud mě ten pytel někam hodí, tak se nemám jak zastavit, dokud zase do něčeho nenarazím. Takže vlastně i když Dugimu dá mnohem víc práce pytel kýženým způsobem rozpohybovat, tak účinek jeho snažení bude svým způsobem adekvátní jeho námaze.
Dále hodnota oběžné rychlosti tu nehraje vůbec žádnou roli, pouze vzájemná rychlost uvažovaných těles. Rotace Země s tím rovněž nijak nesouvisí, ani odstředivá síla generovaná rotací na jejím povrchu. Situace by byla naprosto identická i kdyby se Země naráz zastavila anebo kdyby tam místo ní byla stejně hmotná Černá díra etc.
