Marťanská kronika a Rudý Mars

[Fredy]

O vzniku modrého Slunce vím, ale to je v řádu milionů let.

[petrsida]

Problém svítivosti je v řádu miliard let, to doufám technologický pokrok poběží rychleji

[Gubarev]

Problém svítivosti je v řádu miliard let, to doufám technologický pokrok poběží rychleji

V radu miliard let se pohybuje konec nasi hvezdy.
Neobyvatelnost Zeme prijde driv.
Odhady se samozrejme lisi v zavislosti od zdroje podle tech optimistictejsich bude Zeme
neobyvatelna za 180 - 250 milionu let.

Na Venusi bude situace kriticka driv. (tedy ona tam uz je ted)
Jestli mame prezit jako civilizace desitky/stovky mil. let ve slunecnim systemu, musime dal od materske hvezdy.

[tomas]

Neexistuje někde studie, která by se zabývala tím, jak by se změnilo podnebí na Venuši, kdyby se otáčela stejně jako Země 1x24 hodin?

také by se Venuši mohl dotáhnout od Jupiteru či Saturnu nějaký měsíc, který by zajišťoval slapové jevy. Tyhle dvě planety si ani nevšimnou, že jim jeden chybí, když jim tedy neukradnem ty největší.

[Gubarev]

na Venuši, kdyby se otáčela stejně jako Země 1x24 hodin?

Bylo by tam dvojité peklo z důvodu odporu/tření extrémně husté atmosféry.
Studii na to téma jsem neviděl, ale Bill Ward napsal kdysi super článek o
podmínkách na Venuši a možných změnách. Bojužel zatím nemůžu dohledat,
ale obecně tento pán je špičkou astrogeologie a astrobiologie. (Cokoli od něj)

Na předchozí úvahy/dotazy v češtině: http://www.kosmas.cz/knihy/121443/zivot ... nety-zeme/

dotáhnout od Jupiteru či Saturnu nějaký měsíc, který by zajišťoval slapové jevy

Jen to né! Slapy = nárůst a kumulace teplot

Tyhle dvě planety si ani nevšimnou, že jim jeden chybí

Přesně...

[petrsida]

Žil jsem v představě, že svítivost způsobí neobyvatelnost Země za cca 1 miliardu let, konec Slunce nás čeká za cca 4, ale to není tak podstatné


i kdyby to bylo 250 milionů, tak se na to musíš podívat z měřítka lidské historie, ne z hlediska astronomie

před deseti miliony let jsme lezli po stromech, před cca 2,5 se objevil první člověk, před 1,5 jsme objevili oheň, před 13 tisíci lety jsme objevili zemědělství, před 6 tisíci lety první kovy, před 3 tisíci železo, před 2,5 jsme začali vytvářet první stroje, před 300 lety jsme stvořili použitelný parní stroj, před 100 lety jsme vzlétli do vzduchu, před padesáti lety se poprvé dostali na orbitu a před 30 lety se objevil první osobní počítač .....

i kdyby teraformace Venuše měla trvat deset tisíc let, což je z hlediska dnešní rychlosti vývoje civilizace (rozuměj technologií) strašně dlouhá doba, pak proti 250 milionům let je to chvilka, zlomek času

pokud jednoho dne lidstvo dospěje do bodu, kdy bude třeba osídlit jiné světy, tak věřím tomu, že Venuše bude jedna z možností


vždycky mě rozesmívají dokumenty, kde se seriózní vědci zamýšljí o tom, jak bude jednoho krásného dne třeba čelit například konci Slunce .... to je tak šílená ptákovina, že ji rovno není, za několik set miliónů let lidstvo v dnešní podobě existovat nebude, buď budeme chytřejší, a pak to pro nás nebude problém, a nebo nebudeme vůbec ........

[tomas]

to Gubarev: Takže nám zbývá Venuši ochladit. Buď ji odtáhnout dál od Slunce nebo ji odstínit. Ovšem moře z kyseliny sírové asi nebude to pravé ořechové.

to Petrsida: podobné dokumenty mě taky rozesmívají. Na druhou stranu chápu, že to zvyšuje sledovanost. Spousta lidí pak nepochopí, že se nejedná o blízkou budoucnost.

[Gubarev]

Takže nám zbývá Venuši ochladit. Buď ji odtáhnout dál od Slunce nebo ji odstínit. Ovšem moře z kyseliny sírové asi nebude to pravé ořechové.

Z dlouhodobého hlediska se nevyplatí nic s ní dělat. Pokud ovšem bychom byli na takovém technickém stupni
vývoje, že bychom uměli hrát s planetami "kulečník" a měnit jejich dráhy, tak to už pravděpodobně budeme
schopni osidlovat nejbližší exoplanety. Tam najdeme použitelnější hroudy marsovského typu.
Ale u debat tohoto typu je to jasné: co člověk to názor. A je to jak věštit z křišťálové koule...

[tomas]

Jasně, pokud najdeme exoplanetu vhodnou k osídlení, tak s ní nebudeme muset dělat nic. U takové planety je ale pravděpodobné, že na ní bude život. Vezmi si, že nebýt života, Země by také nebyla bez úprav atmosféry obyvatelná. Zvýšený podíl kyslíku zabezpečila až fotosyntéza.

Venuše je pustá, z biologického hlediska mrtvá, takže nehrozí vzájemné ovlivňování s mimozemskými formami života. A cesta na Venuši trvá přecijen kratší dobu než ke vzdálené exoplanetě.

Otázkou je, co je snazší: teraformovat Venuši (Mars nebo měsíce plynných obrů) nebo ohnout prostor, případně vytvořit si červí díru s druhým koncem u cílové exoplanety. Vypadá to na to první, ale to neznamená, že to nějaký budoucí objev nezmění. Zatím není v silách lidstva ani jedno.

[Wopat]

Možná by bylo potřeba srazit Mars s pár asteroidy..... bychom mohli na povrch navést třeba dvě komety

V případě zisku nějaké vody by to nebyly dvě komety ale stovky, možná tisíce komet. O množství asteroidů potřebných ke zvýšení hmotnosti planety nedokážu přemýšlet ani v těch správných řádech.

A cesta na Venuši trvá přecijen kratší dobu než ke vzdálené exoplanetě.

Pokud chceme teraformovat, je přeci jedno, jestli tam cesta trvá půl roku nebo deset let, když teraformace bude probíhat nejspíš stovky let. Možná bude v budoucnu opravdu rychlejší a jednodušší odletět k nějaké vzdálené exoplanetě. Ale kdo ví?

Všichni se tady bavíte o ochlazování Venuše. To je ale podle mě až vedlejší zájem. Mnohem důležitější je tlak na povrchu, který je přibližně tak velký, jako na Zemi 100 metrů pod vodou. I když snížíte teplotu, tlak nezmizí. Zdaleka nejtěžší úkol při teraformaci Venuše je tak odstranění dostatečného množství atmosféry. To už je opravdu jednodušší věnovat se tomu Marsu. Navíc souhlasím s Gubarevem, že z dlouhodobého hlediska je lepší se usidlovat dále od Slunce. A nemusí to být zrovna jen proto, že za nějakou tu miliardu let tady bude jen rozžhavený písek a kamení. Čím dále od Slunce, tím je menší náchylnost na jeho nenadále erupce a další srandy.