Curiosity (MSL - Mars science laboratory)

[KitFisto]

Jelikož zrovna pracuji na jednom projektu pro Microsoft,tak jsem měl možnosti vidět kolegu vedle to hrát(byl to Francouz,takže jsem z toho moc neměl,ale zkusil jsem si to zahrát.Taková jednoduchá výuková hra( nevěděl jsem,že bude zdarma,teď už to dává smysl:)Poté co jsem tak pětkrát uhořel,jsem to zabalil

[chobolatom]

To musí být fajn hra. Doufám že něco podobného udělají pro Windows Phone když je tu ta spolupráce.

[KitFisto]

Kvůli poruše sondy Mars Odyssey může mít NASA problém komunikovat s Curiosity při přistání
http://www.livingfuture.cz/clanek.php?articleID=10850

[Dugi]

To je nepříjemné, nicméně ještě pořád tam mají MRO.

[Dugi]

Problém s Mars Odyssey spočívá v porouchaném setrvačníku. Důležité je, že závada nebude mít vliv na vlastní sestup. Ten řídí počítač přímo v přistávacím zařízení. Jedinou komplikací je, že si budeme déle hryzat nehty - potvrzení dosednutí podle všeho dorazí na Zemi o něco později.

[Dugi]

Na našem Facebookovém profilu jsem si všiml, že si jeden náš fanoušek žádal více informací o roveru Curiosity. A tak mne napadlo, že bych mohl každý den zveřejnit nějaké krátké info - pár zajímavostí. Věřím, že příspěvky nezaujmou pouze onoho fanouška, ale i vás ostatní. Předem upozorňuji, že budu čerpat z press kitu, na který jsem včera linkoval. Takže tím vlastně trochu usnadním situaci uživatelům, kteří si nevědí rady s angličtinou.
Každý příspěvek bude tématicky zaměřený. Dnes se budeme věnovat přístroji MastCam.



Jedná se o dvojici kamer / fotoparátů. V režimu fotografování pořizují snímky s rozlišením 1600 x 1200 pixelů, v režimu natáčení produkuje každá kamera 720p video (HD) se frekvencí 4 - 7 snímků/vteřinu. MastCam bychom našli na "hlavě" vozítka - jsou umístěny cca. 2 metry nad povrchem.
Jak jsme si už řekli - kamery jsou v systému MastCam dvě. Jedna je širokoúhlá (to je ta větší díra) a zabírá prostor o šířce 18° a výšce 15°. Její rozlišovací schopnosti jsou velmi dobré - na vzdálenost 2 metry od snímaného předmětu zachycuje 1 pixel půl milimetru. Na vzdálenost 1 kilometru pak 1 pixel zachycuje 22 centimetrů. Druhá kamera je "teleobjektiv" (menší díra). Snímá menší prostor - na šířku jen 6° a na výšku 5°. Díky tomu dosahuje perfektního rozlišení - na vzdálenost jednoho kilometru má jeden pixel velikost 7,4 centimetru. Ve dvoumetrové vzdálenosti se jeden obrazový bod rovná 0,15 milimetru! Pro lepší představu s touhle kamerou byste od sebe dokázali rozlišit baseballový a fotbalový míč na vzdálenost odpovídající délce 7 fotbalových hřišť. Je to třikrát lepší výkon, než jaký měl dosud nejlepší systém dopravený na Mars.
Jelikož jsou kamery dvě, poslouží snímky z nich k vytvoření 3D fotografií a videí. Po vědecké stránce mají na starosti především mapování okolí vozítka - jsou to oči roveru i jeho řidičů. Kromě toho můžou nasnímat některé zajímavé jevy - třeba pohyb mraků, nebo zvířeného prachu v atmosféře. Díky umístění na otočném "krku" může systém MastCam pořídit kompletní 360°panorama okolí. Obě kamery dokáží ostřit na vzdálenost dva metry až nekonečno.
Pojďme se teď podívat na kamery MastCam po technické stránce - jedná se o kamery osazené CCD čipy. Díky tomu budou pořizovat poměrně kvalitní fotky - každý pixel bude mít ihned po zmáčknutí spouště udané barevné hodnoty červené, modré a zelené složky - bez dopočítávání z ostatních pixelů, jako tomu bývalo u dřívějších průzkumníků Marsu u kterých bylo potřeba kombinovat snímky v různých vlnových délkách (snímání stejné scenérie přes různě barevné filtry). Kromě toho má každá kamera k dispozici několik filtrů, které se umísťují mezi čočku a CCD snímač. Některé filtry umožňují třeba sledování v blízkém infraspektru, jiný filtr zase umožní přímý pohled do Slunce - díky tomu bude možné spočítat, kolik je v atmosféře prachu.
Další zajímavostí, kterou znají majitelé digitálních kamer, je nastavování bílé. MastCamy pracují ve dvou variantách - dokáží dělat jak snímky ve aktuálních barvách, které zachytí aktuální "atmosféru" na místě (představte si třeba načervenalou scenérii při západu Slunce), ale také umí snímat s vyváženou bílou, tedy ve skutečných barvách.
Každá kamera disponuje 8 GB flash pamětí pro ukládání dat. Pokud se Curiosity dostane na nové místo, umí na Zemi poslat pouze náhledy fotek v rozlišení cca. 150 x 150 pixelů. Důvodem je ušetření objemu přenášených dat. Z náhledů vědci usoudí, jak to na místě vypadá a fotografie v plném rozlišení se mohou poslat později. Počítač totiž vytváří miniatury automaticky a originály ukládá pro pozdější odeslání.

Tolik tedy povídání o kamerách MastCam. Doufám, že se Vám líbilo a našli jste v něm třeba nějaké novinky, o kterých jste nevěděli. A abych vás nalákal na příští příspěvek, prozradím, že zítra se budeme věnovat přístroji ChemCam.

[Lakely]

Výborně Dugi, skvělý nápad i článek, právě o něčem takovém jsme uvažoval, když jsem psal, že se pokusím s tím něco udělat.

[Dugi]

Díky za pochvalu. Snad bude mít podobný úspěch i dnešní díl, který se (jak jsem avizoval už včera) věnuje přístroji ChemCam.



Tento přístroj je určen pouze k vědecké práci. Krásné obrázky od něj nečekejte. Jeho úkolem je zkoumání složení hornin. Princip fungování je ve své podstatě velmi jednoduchý. Na "hlavě" roveru se nachází laser, který vyšle až na vzdálenost sedmi metrů světelný záblesk (sotva 5 miliardtin vteřiny) o výkonu více než milionu wattů. Paprsek dopadne na kámen a během zlomku vteřiny vypaří povrchovou vrstvu horniny. Ionizovaný plyn (plasmu) v tu chvíli vyfotí citlivá kamera s teleobjektivem (zhruba srovnatelná s telekamerou MastCam) umístěná vedle laseru. Ta pořídí monochromatický obraz plasmatického obláčku s rozlišením 1024 x 1024 pixelů. Data v tu chvíli putují po šesti metrech optických vláken do "břicha" roveru. Tam už na ně čekají tři spektrometry, které na základě kamerou zachyceného záření určí, jaké prvky hornina obsahuje. A umí to velmi přesně - zkoumají 6144 vlnových délek v ultrafialovém, viditelném i infraspektru (vlnová délka záření od 240 do 850 nanometrů). Různé prvky totiž po zásahu laserem emitují záření o různých vlnových délkách. Desítky laserových impulsů vyslaných do stejného bodu zpřesní výsledky. Jmenovat prvky, které se dají tímto způsobem odhalit by bylo na dlouho - za všechny můžeme jmenovat třeba sodík, hořčík, hliník, křemík, vápník, draslík, titan, mangan, železo, vodík, kyslík, berylium, lithium, stroncium, dusík či fosfor.
Pokud je hornina zvětralá, nebo pokrytá prachem, stačí použít několik set záblesků, které se postupně "propálí" až na vědecky cennou vrstvu. ChemCam dokáže prozkoumat mnohem více vzorků než ostatní přístroje na roveru. Poradí si i s několika měřeními denně. Naopak třeba velká laboratoř roveru SAM stráví několik dní na jednom vzorku. Častým použitím se navíc přístroj nedegraduje - jako je tomu třeba u vrtné soupravy. ChemCam má navíc výhodu v tom, že může zkoumat vzorky z kamenů, které jsou pro rover nedostupné. Robotické rameno se všude nedostane (jsou třeba moc vysoko) - stačí tedy zamířit na kámen s ChemCam a nechat laser pracovat. Výzkumníci proto předpokládají, že tento přístroj budou používat velmi často - s jeho pomocí získají velmi přesnou představu o složení marsovských hornin - je totiž rozdíl jestli odeberete například 100 nebo 5000 vzorků.
Princip ChemCam se na Zemi používá i v extrémních prostředích - třeba v jaderných reaktorech, nebo na mořském dně. V tomto případě se ale jedná o první použití zmíněného systému mimo naši planetu. ChemCam je nádhernou ukázkou spolupráce - posuďte sami. Pařížská firma Thales dodala laser, francouzská je i snímací kamera. Národní laboratoř v Los Alamos vyrobila spektrometry a vyhodnocovače dat. Na optické kalibraci spektrometrů se podílela floridská firma Ocean Optics. Jet Propulsion Laboratory měla za úkol dodat chladiče laseru a optická vlákna spojující kameru a spektroskopy. Tým, který bude vyhodnocovat data z přístroje se může opřít o odborníky v oborech jako mineralogie, geologie a astrobiologie.

Tolik tedy k druhému přístroji, který jsme si představili. Zajímá vás, co bude na řadě zítra? Těšte se na rentgenový spektrometr APXS.

[tomas]

Super články, těším se na zítřejší

[Dugi]

Díky