Raketa SLS

[Dalicek]

Díky moc. Ty čísla jsou dost působivá, zvlášť těch bezmála 40t k marsu ve finální versi.

Jinak ty přepočty jsou nějakým způsobem snadné? Já jsem nad tím přemýšlel, a připadá mi to jako strašně komplexní problém, i kdybych to chtěl jen přibližne. Každopádně tohle i další otázky jsou celkem OT tak se nebudu zlobit když nedostanu odopověď

A nakonec, dělal jsem takové kapesní výpočty s Ciolkovského raketovou rovnicí, a vyšlo mi, že kdyby postavily sondu "Kerbal style", ie. kdyby vynesli těch 130 tun na LEO z čehož by 105 tun bylo paliva, patnáct tun na motor a nádrž (to jsem odhadl dle ET Shuttlu a náležitě nadhodnotil abych neplácal pitomosti) tak by ta raketa dostala k Neptunu po přímé dráze 10 tun (ve finální versi). Teď, je mi jasné že by to bylo šeredně drahé, ale je ještě nějaký jiný důvod proč se to tak nedělá? Koneckonců, je to do jisté míry postup jakým vypouštěli meziplanetární družice Shuttly. Respektive on určitě důvod je, spíš mi jde o to jaký

Díky moc

Edit: Vyjádřij jsem nedostatečné ohromení nosností SLS

[Malky]

Také by mě zajímalo jak přepočítávat nosnost na různé orbity...

[Agamemnon]

pomocou čiolkovského rovnice - potrebuješ konfiguráciu nosiča a potrebné delta-v pre let na danú orbitu...
delta-v ide zobrať napr. z rôznych tabuliek (povedzme na wiki je približné; kľúč na wiki je "delta-v budget"), alebo ide aj spočítať (pomerne jednoducho), aké delta-v je potrebné pre preletovú orbitu (napr. hohman transfer orbit)

edit:
teoreticky... ak by bol záujem, tak to môžem spísať podrobnejšie

[Agamemnon]

@Dalicek:
nerobí sa to, lebo na to nie je nosič... 130 t na orbitu nedostaneš momentálne...
inak to je bežná prax - štart na orbitu, potom odtiaľ ďalej - druhá možnosť je štart priamo na escape (použitie odhadom tak 50/50 jeden spôsob voči druhému, nechce sa mi to teraz overovať presne)... samozrejme, bavíme sa o podstatne nižsích hmotnostiach nákladu

[Dalicek]

A jak se určí kolik delta-v zbude raketě po startu? Nebo se jen spočítá kolik měla na rampě a odhadne se kolik ho bude potřeba na vynesení na orbit?

Já už měl na mysli finální versi SLS. A jelikož Block 1B měl při 90t na LEO nosnost k Uranu jen 1.48t tak se nedá očekávat že finální verse by šla výrazně přes dvě tuny k Neptunu tím stylem jak se obvykle létá (tedy minimálně Saturn V tak posílal Apolla k měsíci) tedy že horní stupeň rakety poslouží i navedení na meziplanetární dráhu. Nebo je běžné, že by raketa vynesla v zásadě další stupeň, (který by ale v podstatě byl náklad, aby nedělal nepořádek v konstrukci rakety) který by pak provedl finální urychlení na dráhu k cíly? Vím že Shuttly to tak dělaly s IUS ale jiný případ neznám.

Předem díky za odpovědi

[Dugi]

Při vynesení New Horizons se kromě po vyhoření klasického horního stupně ještě aktivoval dodatečný motor na tuhá paliva, který sondu nakopl ještě výrazněji.

[Agamemnon]

ten "kick motor" alebo ako to nazvať, bol celkom bežný... ono, je napr. otázka, za čo budeme považovať ruské fregat (ktorý napr. letel s mars expressom od esa) alebo briz-m/blok-dm... podobne američania celkom často používali star-37 a podobné veci ako urýchľovacie bloky... (star-37 sa možno vráti do prevádzky, teraz si nespomeniem narýchlo, že s ktorým nosičom by to bolo, musel by som hľadať)

zostávajúce delta-v:
ak to chceš simulovať, dá sa vypočítať... vieš povedať/spočítať, koľko ti ostane po štarte napr. na parkovačku...
ak sa bavíme reálne o stupni, tak vopred vieš aké delta-v má stupeň pri štarte... tiež vie stupeň povedať, koľko delta-v už spotreboval... takže aj vie, koľko mu ostáva (napr. štandardne funguje určenie činnosti motora stupňa podľa delta-v - tj. riadiaci počítač vypne motor pri dosiahnutí požadovaného delta-v daným zážihom)

[AlesH]

Pokud si někdo chcete pohrát s nosnostmi různých nosičů, tak můžete vyzkoušet moji stránku "Výpočty" na http://mek.kosmo.cz/zaklady/vypocty.htm (no konci té stránky). Pro výpočet je tam použita Ciolkovského rovnice a "numerická iterace" (pro určitou charakteristickou rychlost [celkové dv] se odhadne nosnost a spočítá skutečné dv [pomocí těch Ciolkovského rovnic], pokud je výsledné dv menší než požadované, tak se zvětší odhadnutá nosnost a naopak, takže po několika "iteracích" je správná nosnost určena s rozumnou přesností). Jinak samozřejmě upozorňuji na to, že takto určené nosnosti jsou jen přibližné a také hodně záleží na parametrech, které se tam zadají. Ty parametry lze interaktivně měnit, takže stránka je vhodná pro experimentování. Dnes jsem na tu stránku doplnil základní odhadnuté (přednastavené) parametry i pro SLS (tří různých verzí).

[Dalicek]

Ještě jednou díky Jsem zas o něco chytřejší

[Tim]

Zdravím,

Tak jsem se konečně dostal k výrobě modelu rakety SLS v měřítku 1:500 (Jak jsem se zde na začátku ledna poptával o dokumentaci). PC model jsem nakonec nedělal, ale třeba si ho v budoucnu ještě nakreslím. Z časových důvodů jsem se k tomu dříve bohužel nedostal.

- Soustružil jsem to spíš odhadem od oka, ale myslím, že se to vcelku zdařilo, kdyby někdo měl zájem, může nakouknout viz

http://utaes.wz.cz/!/SLS3.jpg