Fermiho paradox - inteligentní život ve vesmír

[Alchymista]

Veľký filter...
Môže to byť aj tak, že "veľký filter" je vytvorený už na samom začiatku existencie obývateľnej planéty a bez ohľadu na všetky ostatné priaznivé okolnosti vznikne civilizácia, dokonca možno i značne rozvinutá, ktorá sa ale nikdy k letom do vesmíru a podobným zábavám nedostane...

Stačí na to zdanlivo jednoduchý problém - nedostatok železa v blízkosti povrchu planéty (v planetárnej kôre).
Následok by bol, že rozvíjajúca sa sa civilizácia dosiahne úroveň neskorej doby bronzovej - a po vyčerpaní "povrchových" zdrojov medi, cínu a podobných zdrojov sa musí vrátiť späť k technológiám mladšej doby kamennej - a technologicky uviazne niekde medzi mladšou dobou kamennou a dobou železnou.
Pritom to nebude tak, že by takáto civilizácia železo a iné kovy nepoznala. Bude ich poznať a bude poznať spôsoby ich spracovania, pretože si ich vytvorila v svojej dobe bronzovej - ale železo pre ňu bude vzácny "klenotnícky" kov, na úrovni zlata a striebra, ktorého hlavným zdrojom sú železné meteority...

"Lacné železo" je zrejme kľúčový chemický prvok pre vznik vyspelej technologickej civilizácie - samotná znalosť železa pritom nestačí, železo musí byť zároveň lacné, dobre dostupné, aby sa dalo použiť na stavbu technických konštrukcií.

Porovnanie podielov kovov v celkovej výrobe a spotrebe (podľa AI)
Kov . . . Podiel okolo roku 1800 . . . Podiel v roku 1900 . . . Podiel dnes
Železo . . ~99,3% . . . . . . . . . . . . . ~98,5 % . . . . . . . . . .~93,3 %
Meď . . . . ~0,4% . . . . . . . . . . . . . . ~0,7 % . . . . . . . . . . ~0,8 %
Hliník . . . . . 0 . . . . . . . . . . . . . . ~0,02 % . . . . . . . . . . ~2,5 %
Ostatné . . ~ 0,4% (olovo ~0,3%) . . . . ~0,7 % . . . . . . . . . . ~3,4 %

Kov . . . . . .1000 p.n.l. . . . . . 500 p.n.l. . . . . . . "rok nula"
Železo . . . . ~1% . . . . . . . . . ~75-80% . . . . . . . . . . ~88 %
Meď . . . . . ~88% . . . . . . . . ~12-15 % . . . . . . . . . . ~2,5 %
Cín . . . . . ~10% . . . . . . . . . .~1-2 % . . . . . . . . . . . ~0,4 %
Olovo . . . . . --- . . . . . . . . . . ~3-5 % . . . . . . . . . . . ~9 %
ostatné kovy . 1% . . . . . . . . . 0,5-1% . . . . . . . . . . 0,1-0,2%

Pritom okolo roku 1000 p.n.l. je už v plnom prúde "kolaps doby bronzovej", ktorý začal okolo roku 1200 p.n.l.

Kov . . . . . . . Podiel ~1500 pred n. l. Poznámka
Meď . . . . . . . . . ~90,0 % . . . . . . .Dominantný kov doby bronzovej.
Cín . . . . . . . . . .~9,5 % . . . . . . .Strategický kov pre tvrdosť zliatin.
Drahé kovy . . . . . ~0,4 % . . . . . . .Zamerané na elity a rituály.
Olovo/Ostatné . . ~0,1 % . . . . . . .Prísady a remeselná výroba.
Železo . . . . . . . ~0,0001 % . . . . . . ."nebeský kov", Tutanchamon (~1333-1323pnl) - chetitská železná dýka z meteoritického železa

[Alchymista]

A takýchto civilizácií - civilizácia organizačne a v abstraktných vedách vedomostne vyspelá, ale technologicky mladšia doby kamenná až doba bronzová - môže byť vo vesmíre prevážna väčšina, pretože železo v zemskej kôre na Zemi má nie celkom typický pôvod.

[VitezslavSkorpik]

Nové video o tématu od Jiřího Burýška z kanálu Jirka vysvětluje věci.

[matej]

odporúčam

[Hawk]

2. dil Vzpominka na Zemi - Temny les
https://www.databazeknih.cz/knihy/vzpom ... les-345285

Chystam se na nej, prestoze Problemem tri teles jsem se neprokousal a serial at uz made in USA ci Cina me neoslovil.


Kdo ma rad Stellaris, AI poradi jak nastavit novou hru s Dark forest artmosferou.

[Alchymista]

Ja som sa prehrýzol všetkými tromi textami. Viacmenej súhlasím, miestami je to text fakt na odloženie...

Zaujalo ma, ako vlastne "supercivilizácia" likvidovala slabšie civilizácie... Samozrejme dôkladne, to je zrejmé, ale aj energeticky nesmierne efektívne. Poruchami topológie priestoru - Slnečná sústava je zničená "hracou kartou" ktorá pretransformuje 3D priestor na 2D...

"Zaujímavá" je i postava, ktorá vystupuje vo všetkých troch príbehoch. Ja som si ju pomenoval "archaniel špatných rozhodnutí".

--------------------------------------------------------------------------------------
K videu - súhlasím s matejom, je to fakt dobre urobené.

[Hawk]

"Simulace tisíce let ukazuje, co by mohlo zachránit civilizaci před kolapsem "

...
"Stále tak nějak doufáme, že vesmír by měl být plný cizích civilizací. Ale vesmír vytrvale a ohlušivě mlčí. Ať děláme, co děláme, ať pátráme, na jakých vlnách chceme, ať pozorujeme blízký či hluboký vesmír, pořád nic. Fermiho paradox je neřád. Přitom, jak už tušíme, minimálně Mléčná dráha je plná planet, kde by alespoň teoreticky mohl vznikat jednoduchý život. Jak to?"
...
...
"Výsledky jsou pozoruhodné. Dva scénáře, nazvané Golden Age a Out of Eden, během simulací nezkolabovaly vůbec. Sedm dalších z deseti scénářů naopak zkolabovalo v každém jednotlivém běhu. Jak se ale ukázalo, nemuselo to znamenat definitivní konec. Některé společnosti se dokázaly znovu vzpamatovat. Například scénář Ouroboros opakovaně procházel fázemi růstu, kolapsu a obnovy. Přesto v něm civilizace zůstala technologicky aktivní v průměru 87 procent času. V jiném scénáři, Living with the Land, technologicky fungovala jen asi 38 procent času."
...

https://www.osel.cz/14951-simulace-tisi ... .sznhp.box

[Alchymista]

V jiném scénáři, Living with the Land, technologicky fungovala jen asi 38 procent času.

Pritom tento scenár (označovaný S4) by mal byť v duchu ekologie (alebo zelenej ideologie?)...

S4: Living with the Land / Scarcity + Rule by Few + Hierarchical Cluster 5 (Simplicity) / Low-impact, cyclical, ecologically constrained society
S4: Život v súlade s prírodou / Nedostatok + Vláda menšiny + Hierarchický klaster 5 (Jednoduchosť) / Spoločnosť s nízkym dopadom na životné prostredie, cyklická a ekologicky obmedzená

Living with the Land (S4), in contrast, undergoes frequent and deep collapses (N¯c≈6.6), producing the lowest sustained activity among all non-terminal scenarios (D¯c≈0.38) despite a steep initial growth phase.

Naopak, scenár „Život v súlade s prírodou“ (S4) prechádza častými a hlbokými poklesmi (N¯c ≈ 6,6), čo vedie k najnižšej trvalej aktivite spomedzi všetkých neterminálnych scenárov (D¯c ≈ 0,38) napriek strmému počiatočnému rastu.

zdroj: https://arxiv.org/html/2604.13774v1

[ere]

TEORIE POSLEDNIHO NAPADU – ARE WE INFRON OF IT
2.září 2026 napsáno: Jiřím Nevoralem
Lidé vždy konali tak aby se jim žilo co nejlépe a ti co ne ti co obětovali sebe tak neměli zároveň dostatečný intelekt na to aby dokázali něco změnit, či vytvořit, ale pak jsou tady lide co se dokáží obětovat pro ostatní a zároveň mají dostatečně chytrý mozek a k tomu dokonce i dobré místo narozeni, rodinu bez dluhů a dokáží jejich nápad také publikovat, takže tito lide dokáží vymyslet něco co změní svět. Pokud ale někdo už takto vyspělí mozek má tak se s tím zároveň stírací jeho lidská stránka, a to způsobuje to že při řešeni problému mu muže uniknout odpověď protože ho ani nenapadne že by se někdo mohl zachovat nelogicky.
Tímto popisem jsem narážel na Robina Hansova a na jeho teorii jménem velký filtr. V této teorii se snaží odpovědět na otázku Fermino paradoxu a já jsi myslím že je tato teorie téměř správná, ale zároveň bych ji chtěl trochu více upřesnit. On totiž pojednává o tom, že každá civilizace zemřela nebo zemře na velký filtr ať už nějakou katastrofu, nemoc, či něco takového já ale nesouhlasím, nebo ne tak úplně věřím že každá civilizace je mrtvá nebo zemře tomu přeci jen dává za pravdu zákon nekonečna, ale já se domnívám, že každá civilizace se vyhubí sama, ale pozor! Ne žádnou válkou či něčím takovým, ne, podle mého názoru se každá vyspělejší civilizace vyhubí vědomě a dobrovolně.
Můj důvod spočívá na utilitarismu, který se snaž přesně matematicky vyjádřit pocity tak my jako lide, většinou nepřemýšlíme ale co civilizace vyspělejší než mi?

Já předpokládám že vyspělejší civilizace na těchto principech pracuji a jestli to je pravda tak to v tom případě znamená že by si mohli udělat analýzu kde by zjistili, že průměrný živočich prožije za život více zla než dobra.
Pro představu počítejme s osou kde v plusu je pozitivní život a v mínusu je negativní život (POZOR: jako negativní život beru jako život s více negativními událostmi než pozitivními, “normální,, život třeba i ten váš muže pořád být negativní jen tak nepůsobí protože si tyto události mozek chce ponechat méně než pozitivní události) průměrný život na této ose by byl v minusu, důkazem by mohlo být že se náš mozek snaží udělat co nejvíce šťastnými kvůli chuti vůbec přežívat, ale i přes to jsou ve společnosti lidé kteří mají deprese což značí že i normální člověk je spíše smutný, než šťastný bez toho aby si to dlouhodobě uvědomoval.
A kde jsi myslíte že by byla na této ose smrt, na nule i přesto lidé reaguji jakoby byla hluboko v mínusu, protože je zpomalují instinkty jejich vlastního mozku, ale civilizace co by byla vyspělejší než mi či by nemněla tak naprogramovaní mozek jako máme my tak by si uvědomila, že smrt je v čistém matematickém průměru lepší než život.

[slappy]

Příspěvek přesouvám do vlákna Fermiho paradox, kam se asi nejvíce hodí.

Se závěrem „smrt je lepší než život“ nesouhlasím.. Ačkoli v extrémních individuálních případech tomu tak být může, tak z hlediska kosmického život považuji za ultimátní měřítko hodnoty a smyslu jsoucna. A my, jakožto uvědomělé bytosti, máme zodpovědnost život opatrovat, ba přímo šířit napříč vesmírem.