Čínské rakety
Re: Čínské rakety
Film Socialni sit - Mark Zuckerberg
"Chlap, co vyrobil židli, také nedluží každému, kdo kdy vyrobil nějakou židli!"
Nicmene nejsmutnejsi z toho je pohled na Evropu
"Chlap, co vyrobil židli, také nedluží každému, kdo kdy vyrobil nějakou židli!"
Nicmene nejsmutnejsi z toho je pohled na Evropu
Re: Čínské rakety
SpaceX navždy ostane kredit za to, že ukázali svetu, že to ide. Keďže predtým svet tvrdil presný opak.
Ale slovo skopírovať je dosť prehnané. Rovnako ako nazvať to diletantským názorom je tiež dosť prehnané.
Celý svet má k dispozícii obálku ktorá funguje a letový profil ktorý funguje. Ale to podstatné je vnútri tej rakety a to si museli zvládnuť sami. Inžiniersky obdiv si zaslúžia aj keď nespravili nič revolučné, ale išli tzv. na istotu
Ale slovo skopírovať je dosť prehnané. Rovnako ako nazvať to diletantským názorom je tiež dosť prehnané.
Celý svet má k dispozícii obálku ktorá funguje a letový profil ktorý funguje. Ale to podstatné je vnútri tej rakety a to si museli zvládnuť sami. Inžiniersky obdiv si zaslúžia aj keď nespravili nič revolučné, ale išli tzv. na istotu
-
Alchymista
- Inženýr kosmonautiky

- Příspěvky: 1396
- Reputace: 608
- Registrován: 14.9.2016 1:01
Re: Čínské rakety
Hawk - alebo z Europy...
K diskusii o kopírovaní: Počet teoreticky možných riešení technických konštrukcií či zariadení je takmer nekonečný, ale počet funkčných a prevádzkovo použiteľných riešení je veľmi obmedzený.
Príklad za všetky - prakticky všetky osobné autá na svete kopírujú prastarú koncepciu Ford model T. Nebola ani prvá ani najlepšia, je ale najviac funkčná a najjednoduchšie vyrobiteľná a najjednoduchšie obsluhovateľná.
To isté v civilnom dopravnom letectve - prvý zavedený dopravák s motormi pod krídlom bol Boeing 707 (rok 1957/1954 ako prototyp 367 Dash 80). Mal súčasníkov (a čiastočne i predchodcov) - Havilland DH.106 Comet (1949) s motormi v koreni krídla, a Sud-Aviation SE 210 Caravelle (1955) s motormi pri chvoste (a neobvyklými trojuholníkovými okienkami), podobne Hawker Siddeley Trident (1962) a Boeing 727 (1963) s motorom v koreni zvislej chvostovej plochy...
Dnes sa používajú už len dopraváky s motormi pod krídlom, ostatné koncepcie postupne "vymreli", prestali sa konštruovať a vyrábať, a už len dožívajú.
Okopírovať raketu, alebo atomovú bombu alebo stroje na výrobu polovodičov nie je jednoduché - nestačí mať výkresy (tie obvykle nie je problém získať, alebo ak chcete - ukradnúť), treba zvládnuť celý zložitý reťazec technologií. Získať "know-how", "vedieť ako" - vedieť a byť schopný vyrobiť každú súčiastku tak, aby bola výsledná zostava funkčná. A to sa okopírovaním nedá, to sa musí urobiť vlastnoručne a vlastnou hlavou.
Na druhej strane, poučiť sa na cudzom funkčnom produkte je nesmierne užitočné. Ušetrí to obrovské množstvo práce, času a úsilia pri skúmaní slepých ciest.
Takže v tomto smere ano, číňania okopírovali odskúšanú koncepciu a postavili podobnú raketu.
K diskusii o kopírovaní: Počet teoreticky možných riešení technických konštrukcií či zariadení je takmer nekonečný, ale počet funkčných a prevádzkovo použiteľných riešení je veľmi obmedzený.
Príklad za všetky - prakticky všetky osobné autá na svete kopírujú prastarú koncepciu Ford model T. Nebola ani prvá ani najlepšia, je ale najviac funkčná a najjednoduchšie vyrobiteľná a najjednoduchšie obsluhovateľná.
To isté v civilnom dopravnom letectve - prvý zavedený dopravák s motormi pod krídlom bol Boeing 707 (rok 1957/1954 ako prototyp 367 Dash 80). Mal súčasníkov (a čiastočne i predchodcov) - Havilland DH.106 Comet (1949) s motormi v koreni krídla, a Sud-Aviation SE 210 Caravelle (1955) s motormi pri chvoste (a neobvyklými trojuholníkovými okienkami), podobne Hawker Siddeley Trident (1962) a Boeing 727 (1963) s motorom v koreni zvislej chvostovej plochy...
Dnes sa používajú už len dopraváky s motormi pod krídlom, ostatné koncepcie postupne "vymreli", prestali sa konštruovať a vyrábať, a už len dožívajú.
Okopírovať raketu, alebo atomovú bombu alebo stroje na výrobu polovodičov nie je jednoduché - nestačí mať výkresy (tie obvykle nie je problém získať, alebo ak chcete - ukradnúť), treba zvládnuť celý zložitý reťazec technologií. Získať "know-how", "vedieť ako" - vedieť a byť schopný vyrobiť každú súčiastku tak, aby bola výsledná zostava funkčná. A to sa okopírovaním nedá, to sa musí urobiť vlastnoručne a vlastnou hlavou.
Na druhej strane, poučiť sa na cudzom funkčnom produkte je nesmierne užitočné. Ušetrí to obrovské množstvo práce, času a úsilia pri skúmaní slepých ciest.
Takže v tomto smere ano, číňania okopírovali odskúšanú koncepciu a postavili podobnú raketu.
Naposledy upravil(a) Alchymista dne 20.8.2026 12:36, celkem upraveno 1 x.
A tí, čo tak urobia, budú nimi orať pre tých, čo tak neurobia.
-
Alchymista
- Inženýr kosmonautiky

- Příspěvky: 1396
- Reputace: 608
- Registrován: 14.9.2016 1:01
Re: Čínské rakety
Zaujímavý postreh... Veci znalý by asi dokázali z takého záberu kadečo zaujímavé vyčítať... alebo aj nie...
A tí, čo tak urobia, budú nimi orať pre tých, čo tak neurobia.
- Evžen111
- Inženýr kosmonautiky

- Příspěvky: 1500
- Reputace: 266
- Bydliště: Hlásnice
- Registrován: 5.7.2015 11:14
Re: Čínské rakety
Srdečně zdravím všechny po mé dlouhé odmlce v přispívání na toto fórum.
Stran toho kopírování ze strany Číny. Určitě nemám zkušenosti jako Ty, Mirku, ale nemám důvod ti nevěřit to, co píšeš ze své osobní zkušenosti, protože se dá říct, že tohle je všeobecně známá věc, kterou jsi Ty poznal ve své naprosté syrovosti a z první ruky. O tom myslím nemá cenu vést diskusi, protože to je pravda. Čína to dělá a dělá to už dlouhá desetiletí. To je prostě fakt.
Nicméně, když se zamýšlím nad tím, jak dostat první stupeň zpět bezpečně na zem, nedovedu si zatím představit nějaké jiné varianty, než právě přistání na vyklápěcí nohy. Možná se pletu, ale jediné, co jsem za poslední roky zaznamenal ohledně návratu prvního stupně, byla snaha zachránit Electron na padáku, což se ukázalo jako, ne úplně slepá cesta ve vývoji, ale také ne úplně vhodná. Přistání na pavučinu z lan, co nám Čína nedávno předvedla je zajímavým krokem, uvidíme, kam se s tímto systémem posunou v budoucnu. Ano, je tady "Mechazilla", ale to je pro úplně jiný typ rakety.
Můžeme si myslet o kopírování co chceme, o tom žádná. Můžeme si myslet o podobnosti raket co chceme (možná právě taková raketa s takovými parametry je na současném kosmickém trhu nejžádanější a je jasné, že pokud Čína tento systém uvede do úspěšného provozu, tak s mohutnými státními dotacemi dokáže být ještě levnější než Falcon 9 a přetahovat některé zákazníky, zejména Asijské, a že jich nemusí být málo), nicméně jak jinak ji dostat bezpečně dolů, když se budeme pohybovat v mezích raket velikosti právě Falconu 9 a její Čínské konkurence? Tady mi připadne přistávací systém na výklopné nohy asi jediný použitelný, ať už si můžeme o kopírování myslet co chceme.
Stran toho kopírování ze strany Číny. Určitě nemám zkušenosti jako Ty, Mirku, ale nemám důvod ti nevěřit to, co píšeš ze své osobní zkušenosti, protože se dá říct, že tohle je všeobecně známá věc, kterou jsi Ty poznal ve své naprosté syrovosti a z první ruky. O tom myslím nemá cenu vést diskusi, protože to je pravda. Čína to dělá a dělá to už dlouhá desetiletí. To je prostě fakt.
Nicméně, když se zamýšlím nad tím, jak dostat první stupeň zpět bezpečně na zem, nedovedu si zatím představit nějaké jiné varianty, než právě přistání na vyklápěcí nohy. Možná se pletu, ale jediné, co jsem za poslední roky zaznamenal ohledně návratu prvního stupně, byla snaha zachránit Electron na padáku, což se ukázalo jako, ne úplně slepá cesta ve vývoji, ale také ne úplně vhodná. Přistání na pavučinu z lan, co nám Čína nedávno předvedla je zajímavým krokem, uvidíme, kam se s tímto systémem posunou v budoucnu. Ano, je tady "Mechazilla", ale to je pro úplně jiný typ rakety.
Můžeme si myslet o kopírování co chceme, o tom žádná. Můžeme si myslet o podobnosti raket co chceme (možná právě taková raketa s takovými parametry je na současném kosmickém trhu nejžádanější a je jasné, že pokud Čína tento systém uvede do úspěšného provozu, tak s mohutnými státními dotacemi dokáže být ještě levnější než Falcon 9 a přetahovat některé zákazníky, zejména Asijské, a že jich nemusí být málo), nicméně jak jinak ji dostat bezpečně dolů, když se budeme pohybovat v mezích raket velikosti právě Falconu 9 a její Čínské konkurence? Tady mi připadne přistávací systém na výklopné nohy asi jediný použitelný, ať už si můžeme o kopírování myslet co chceme.
-
Alchymista
- Inženýr kosmonautiky

- Příspěvky: 1396
- Reputace: 608
- Registrován: 14.9.2016 1:01
Re: Čínské rakety
Nápad s vyklápacími nohami... Sovietsky vedeckofantastický film "Небо зовёт" z roku 1959..., praktická realizácie "v malom" - programy Surveyor, Apollo a Luna, v scifi literatúre určite ešte o desaťročia starší, možno už v Ciolkovského románe "Do Vesmíru"
A tí, čo tak urobia, budú nimi orať pre tých, čo tak neurobia.
