Veněra 8 / Kosmos 482

[MaG]

Asi jste také zaznamenali zprávy o brzkém zániku družice Kosmos 482 (sesterská sonda Veněry 8).

Zaujalo mě to proto, že doteď jsem myslel, že už se do atmosféry dávno dostal (Space 40, A. Vítek).

Tak jako tak je to zajímavá zpráva a bylo by super, kdyby se i přes malou pravděpodobnost někomu trefil na pozemek Docela by mě zajímalo, co podle Antonína Vítka zaniklo 1981, možná některý jiný úlomek?

[Vaclavik]

Objekt E, který má v nejbližších dnech zaniknout, je pravděpodobně sestupové pouzdro SA s kusem konstrukce družicové platformy 3V.

[Lynx]

Zaujalo mě to proto, že doteď jsem myslel, že už se do atmosféry dávno dostal (Space 40, A. Vítek).

Tak jako tak je to zajímavá zpráva a bylo by super, kdyby se i přes malou pravděpodobnost někomu trefil na pozemek Docela by mě zajímalo, co podle Antonína Vítka zaniklo 1981, možná některý jiný úlomek?

Dva kusy (nádrže) dopadly už v roce 1972 na Novém Zélandu. Pak se z nějakého důvodu uvádělo, že sonda vnikla do atmosféry v květnu 1981.
V srpnu 2011 se to ale celé rozklíčovalo. Ralf Vandebergh pořídil dobré snímky snímky stále obíhající sondy.

[Vaclavik]

Hodně se v posledních dnech skloňuje spojení „Kosmos 482“. Pod tímto označením bychom nalezli neúspěšnou sovětskou kosmickou sondu z programu Veněra. Jejím cílem byla planeta Venuše, ale k ní se nikdy nedostala a ani neopustila blízké okolí Země. V rámci programu byly vypuštěny meziplanetární sondy, které měly okolo Venuše proletět, vypustit vědecké pouzdro pro studium její atmosféry či přímo přistávací pouzdro anebo z oběžné dráhy okolo Venuše provádět její dlouhodobý průzkum. Rozšiřující se znalosti o atmosféře Venuše umožnily upravit původně atmosférická pouzdra (mise Veněra 3 až 6) na plnohodnotná přistávací pouzdra. Kulové pouzdro o průměru 103 cm mělo maximální povolenou hmotnost okolo 500 kg. Uvnitř byla dvě hermetizovaná oddělení. Jedno pro vědecké přístroje, druhé pak pro padákový systém. Ten byl s ohledem na výše uvedené, a i jiný úkol mise, zredukován. Úplně původně sestával ze stabilizačního padáku o ploše 2,2 m² a hlavního padáku o ploše 55 m². V konečné podobě pouze z jednoho padáku o ploše 2,8 m². Ušetřené místo a hmotnost byly využity pro vědecké a palubní přístroje. Velkou změnou bylo upuštění od konstrukce pouzdra z hydronalia a jeho nahrazení titanem. Taktéž byla zmenšena tloušťka stěn z 25 na 12 mm. Téměř 40 kg ušetřené hmotnosti opět využily palubní přístroje. Zpět ale ke Kosmosu 482. Dne 27. března 1972 odstartoval z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Molnija-M s meziplanetární sondou Veněra 8. O čtyři dny později proběhl start s identickou meziplanetární sondou typu V-72 (v. č. 671). Sonda byla nejprve navedena na parkovací oběžnou dráhu okolo Země a zážeh motoru na horním stupni Blok 2VL nosné rakety ji měl dopravit na meziplanetární dráhu směrem k Venuši. Motor však pracoval 125 sekund namísto 192 sekund. Náklad tak nebyl dostatečně urychlen a zůstal na oběžné dráze okolo Země. Výška jejího perigea byla 210 km, apogea 9800 km a sklon 52° vůči rovníku. Z důvodu utajení nedošlo k pojmenování sondy Veněra, ale zůstalo se u krycího označení Kosmos 482.

Vyšetřovací komise po pár týdnech nalezla příčinu nezdaru. Kosmos 482 byl plně funkční a tak byl využit pro testování komunikace a vzhledem k jeho oběžné dráze také ke zkoumání radiačních pásů okolo Země pomocí palubního souboru detektorů nabitých částic. Podle odtajněných dokumentů z vyšetřování bylo také přistoupeno k oddělení přistávacího pouzdra od družicové platformy. K tomu skutečně došlo v červenci 1972, kdy i Západní sledovací stanice detekovaly nový objekt na oběžné dráze. S misí Kosmos 482 je spojeno celkem pět objektů, které se pohybují nebo pohybovaly po oběžné dráze okolo Země. Šlo o samotnou družicovou platformu V-72, třetí stupeň nosné rakety Molnija-M, horní stupeň Blok 2VL, motor pro kompenzaci mikrogravitace a přistávací pouzdro. Až na přistávací pouzdro všechny objekty v letech 1972 až 1983 zanikly. Zánik přistávacího pouzdra by měl nastat v nejbližších dnech. Jde o zajímavou situaci, zejména s ohledem na to, že by mohlo bez úhony přežít průlet zemskou atmosférou. Velmi bude záležet na tom, v jaké je po více než 53 letech kondici. Ale s ohledem na konstrukci by toho mělo být schopno. Neznámou je stav padáku. Na snímcích, které byly pořízené v roce 2011 a i novějších je s pouzdrem vidět ještě jeden protáhlejší objekt. Podle některých jde o vytažený padák, podle jiných o část konstrukce družicové platformy po nečistém oddělení přistávacího pouzdra a je také možné, že jde o klam a špatné vyhodnocení pořízených snímků.

Aktuálně se přistávací pouzdro pohybuje po oběžné dráze s výškou perigea 141,4 km a apogea 268 km. Ke vstupu do atmosféry by mělo dojít 10. května v 09:51 SELČ ± 20,6 hodiny (dle Marca Langbroeka). Dopadová rychlost by měla být až 250 km/h. Odborníci z Keldyšova institutu aplikované matematiky vstup do atmosféry předpovídají na později. Aktuálně jim z modelů vychází 12. až 14. května. Uvidíme jak to celé dopadne a hlavně kam do dopadne. To je zatím totiž nemožné určit.

[Alchymista]

Zostupové púzdro je tvarované pre autostabilný "neriadený" zostup, takže by malo zostup prežiť - pokiaľ je tepelný štít po vyše polstoročí v takej kondícii, že zostup vydrží.
Iná vec je náraz na zem pri nebrzdenom dopade... dopadová rýchlosť 250km/h (~70m/s) je "dosť" aj na sovietsku konštrukciu a povedal by som, že je to skôr spodná ako horná hranica. "Zostupový aparát" má bezmála pol tony - kompletný mal 495kg.

Mimochodom - na palube má mať aj gama-spektrometer, takže tam môže byť aj nejaký rádioaktívny žiarič. Síce po polstoročí už bude aktivita zrejme veľmi nízka, ale nie nulová.

[Vaclavik]

[argus123]

Tak už je spraveny aj live stream

[Peter]

On-line sledovani na SatFlare

[Vaclavik]

Podle 18SDS mělo dojít dnes v 07:32 SELČ ke vstupu objektu 1972-023E (přistávací pouzdro neúspěšné sondy Veněra alias Kosmos 482) do atmosféry Země. A to nad Tichým oceánem v okolí Velikonočního ostrova. Na potvrzení si ale budeme muset několik hodin počkat. Nejistota je prozatím velká (skoro jeden celý oběh okolo Země). Osobně se přikláním k pozdějšímu vstupu do atmosféry, ale nechme se překvapit, co nám příroda připraví.

EDIT: V 08:04 SELČ měly radarové stanice v Německu zaznamenat objekt 1972-023E. Pozorování při dalším průletu zatím nebyla oznámena či potvrzena.

[Vaclavik]