Intuitive Machines

[Thales]

Asi malé rozpětí opěrných bodů a vysoké těžiště.

Podobného problému by se mohl dočkat HLS Starship, kde by se to projevilo ještě více, jelikož ten poměr výšky těžiště a rozpětí opěrných bodů bude ještě horší.

[Andy]

Podobného problému by se mohl dočkat HLS Starship, kde by se to projevilo ještě více, jelikož ten poměr výšky těžiště a rozpětí opěrných bodů bude ještě horší.

Souhlasím, ale v případě HLS bude ta výhoda, že to tam bude mít někdo přímo "pod palcem" a snad bude schopný odpovídající ploché a bezpečné místo vybrat lépe, než automatický systém jako u IM.

[MrG]

- pristatie prebehlo 250 m od zamyslaneho miesta pristatia

S největší pravděpodobností to bylo 400 metrů. Uvádí to NASA a ta je důvěryhodnější než frustrovaná soukromá firma. Teda ne že by NASA z Intuitive Machines nebyla frustrována, ale přece jen nemá zájem na přikrášlování

Ja si myslim, ze to nie je az take tragicke pristatie. Neviem, ci je NASA frustrovana z IM ???

Treba sa na to pozriet aj inak.
- Intuitive Machines sa snazi o nieco co sa este nikomu nepodarilo a to pristat v blizkosti juzneho polu Mesiaca
- najblizsie sa zatial dostala India s landerom Chandrayaan-3, ktory sa ale od polu nachadza stovky kilometrov
- zaujimavy je aj udaj o cene za pristatie, ktore je zlomok nakladov pri "tradicnom rieseni"
- informacie, ktore IM a NASA vdaka pokusom o pristatie IM-1 a IM-2 ziskala su nenahraditelne vzhladom na buduce planovane pilotovane pristatia NASA v oblasti juzneho polu
- mozno by sa dalo povedat, ze cennejsie ako informacie od Firefly a landeru Blue Ghost (cim v ziadnom pripade nechcem nejako zmensovat uspech, ktory Blue Ghost dosiahol)
- a oba landery sa na povrch dostali v jednom kuse, treba este doladit aby zostali na nohach
- v pripade, ak by pristali v oblasti rovniku, mozne je, ze by pracovali podobne ako lander SLIM od JAXA, ktory preckal myslim dve noci a tiez bol v nespravnej polohe po pristati

[Lynx]

Ja si myslim, ze to nie je az take tragicke pristatie. Neviem, ci je NASA frustrovana z IM ???

To se na mě nezlob, ale tohle není úspěšná mise. A NASA byla jeden ze zákazníků. Primární náklad PRIME-1 nepoužito, jen roztočili vrtačku naprázdno. Rovery nepoužity a pohyblivý modul (skákadlo) taktéž. O vytvoření mobilní sítě Nokia si mohli nechat jen zdát. Konec mise 13 hodin po přistání. Nebylo by normální, kdyby v NASA nevládla nespokojenost. Proti IM-2 byl loňský výkon IM-1 přijatelný, i když se také skácel vinou výškoměrů. NASA má u IM nasmlouvány ještě dvě mise, může jen doufat, že to nedopadne podobně.

[MrG]

To se na mě nezlob, ale tohle není úspěšná mise.

Ved to som ani nepisal, ze je to bola uspesna misia, nebola.
Len to nebol uplne tragicky pokus o pristatie, kedze sa lander dostal na povrch v jednom kuse.

NASA tieto misie podporuje ako alternativny pristup na povrch Mesiaca a nemyslim si, ze cakaju, ze budu hned prve pokusy uspesne.
Vzhladom aj na podmienky ake panuju na juznom pole, nie je to uplne idealne miesto na pristavanie.
Ziadny iny pokus v tejto oblasti zatial neprebehol, takze to nie je moc s cim porovnavat

[Alchymista]

Podobného problému by se mohl dočkat HLS Starship, kde by se to projevilo ještě více, jelikož ten poměr výšky těžiště a rozpětí opěrných bodů bude ještě horší.

Souhlasím, ale v případě HLS bude ta výhoda, že to tam bude mít někdo přímo "pod palcem" a snad bude schopný odpovídající ploché a bezpečné místo vybrat lépe, než automatický systém jako u IM.

O tom dosť pochybujem - bez predbežného zmapovania a prieskumu miesta pristátia "in situ" to asi nepôjde. Pilotov ako bol Armstrong?, ktorý odviedol modul o pár metrov kvôli balvanom, neni zasa až tak veľa a HLS Starship bude už kvôli rozmerom oveľa menej obratný ako relatívne malý a "obratný" LM.

Na druhej strane - niekde zaznelo, že HLS Starship by mal mať automaticky nivelované teleskopické nohy a to nielen pri samotnom pristátí, ale aj počas státia na povrchu. Pri jeho výške a "rozpätí" nôh je to zrejme nevyhnutnosť.

[MrG]

Podobného problému by se mohl dočkat HLS Starship, kde by se to projevilo ještě více, jelikož ten poměr výšky těžiště a rozpětí opěrných bodů bude ještě horší.

Souhlasím, ale v případě HLS bude ta výhoda, že to tam bude mít někdo přímo "pod palcem" a snad bude schopný odpovídající ploché a bezpečné místo vybrat lépe, než automatický systém jako u IM.

O tom dosť pochybujem - bez predbežného zmapovania a prieskumu miesta pristátia "in situ" to asi nepôjde. Pilotov ako bol Armstrong?, ktorý odviedol modul o pár metrov kvôli balvanom, neni zasa až tak veľa a HLS Starship bude už kvôli rozmerom oveľa menej obratný ako relatívne malý a "obratný" LM.

Na druhej strane - niekde zaznelo, že HLS Starship by mal mať automaticky nivelované teleskopické nohy a to nielen pri samotnom pristátí, ale aj počas státia na povrchu. Pri jeho výške a "rozpätí" nôh je to zrejme nevyhnutnosť.

HLS od SX bude pristavat v automatickom rezime. Minimalne pri prvom bezpilotnom teste, ktory NASA pozaduje pred pilotovanym letom.
Takze sa stretne presne s rovnakymi problemami ako teraz bojuje IM.

[Thales]

Na druhej strane - niekde zaznelo, že HLS Starship by mal mať automaticky nivelované teleskopické nohy a to nielen pri samotnom pristátí, ale aj počas státia na povrchu. Pri jeho výške a "rozpätí" nôh je to zrejme nevyhnutnosť.

Jenže tím, že je ten poměr větší než u IM-2, tak se mnohem hůř projeví doslova každý prd. Ono stačí aby přistáli jednou nohou na nějakém šutru, která pod vahou HLS povolí a pokud tam nebude celé hejno záložních noh, tak půjde stabilita do háje. Tudíž by mě hodně zajímalo kolik těch nohou plánují? S trochou geometrie a statiky se dá snadno spočítat i ta mez stability. Jenže ještě dříve, než se k ní dostaneme, tak už začíná jiný problém a to s výtahem. Může nastat poloha, kdy stroj bude sice stabilní, ale kvůli náklonu může výtah drbat do stěny v dolní části. Ale na to by se právě hodily ty dvě nezávislé přechodové komory kdyby druhá byla na opačné straně.

To je mechanická část. Druhá věc je, že se jim nesmí stát tentýž problém s tím výškoměrem, který z pochopitelných důvodů nesprávně vyhodnotí výšku a tedy sklon. I kdyby přistání řídil skutečný pilot (jako že asi ne), tak vzhledem k tomu, jak kontrastní Měsíční povrch je a jak blbě se na něm rozpoznává trojrozměrný úpovrch, tak pilot maximálně může říci aby se nepřistávalo tam, kde jsou šutry, ale křivý povrch stejně neuvidí. Na to je potřeba aby vozidlo mělo přirozenou stabilitu tak nějak samo o sobě z principu jako měl lunární modul a nebo Blue. Oslaltně lunární modul pči misi Apollo 11 mám pocit také přistál nakřivo, ale tam to nevadilo. Stejně by na to pilot u HLS neměl dost času něco vymýšlet, takže to pravděpodobně všechno bude na automatice a pilot maximálně bude moci stisknutím tlačítka říci "balíme to".

Ale to už jsme poněkud OT a patří to spíše do vlákna o HLS. Tam by na toto téma mohla být zajímavá diskuse.

[Alchymista]

Preto som písal o vhodnosti/hutnosti predbežného prieskumu "in situ" na vybranom mieste pristátia HLS (pomocou landeru).

HLS má celkom veľký priemer, ktorý sa dá ešte pomerne jednoducho zväčšiť napríklad výklopnými alebo teleskopickými ramenami. Ramená by niesli reflektory a kamery pre získanie a vyhodnotenie stereoskopického zobrazenia terénu. Moderné LED reflektory sú schopné zabezpečiť efektívny dosvit prinajmenšom v jednotkách kilometrov, pri použití s kamerami ešte viac... Stereoskopické zobrazenie sa dá použiť aj na meranie vzdialenosti /výšky s dostatočnou presnosťou. Svetlomety a kamery na ramenách by poslúžili aj v ďalšej fáze po pristátí - na osvetlenie pracovného priestoru okolo HLS.

Druhá možnosť je použiť "klasický" rádiolokačný výškomer. Relatívne veľká výška HSL umožňuje bezproblémovo merať výšku (a zároveň aj stranový pohyb a rýchlosť) aj v bezprostrednej blízkosti terénu s opakovacou frekvenciou meraní 1kHz i viac.

Čo by som videl ako problém: Pri dosadnutí bude asi potrebné, aby motory pracovali nejaký čas (niekoľko sekúnd) aj po dotyku pristávacích nôh s terénom, jednak aby sa získal čas na spoľahlivejšie usadenie pristávacích nôh a jednak na ich nastavenie na správnu dĺžku pre vyrovnanie vertikálnej pozície HLS.
To by ale mohlo spôsobovať problémy s odfúknutým materiálom z povrchu - predsa len výkon Raptorov a ich prietočné množstvo je niekde inde, ako u rádovo menších sond, pritom výška výstupného prierezu trysky nad terénom bude porovnateľná alebo skôr relatívne menšia (vzhľadom na priemer trysiek) ako u menších sond...
(ehm... tieto úvahy by asi patrili skôr do vlákna o HLS
Trochu prasácky som debatu posunul do https://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?t=3226 ... )

[Alchymista]

Ja si myslim, ze to nie je az take tragicke pristatie. Neviem, ci je NASA frustrovana z IM ???

Takže podľa toho by aj Luna 23 v roku 1974 bola celkom úspešná - dokonca pracovala niekoľko dní a odoslala na Zem nejaké použiteľné vedecké dáta...