Další vojenské projekty
-
slappy
- Moderátor
- Příspěvky: 2167
- Reputace: 2606
- Bydliště: Drahany
- Registrován: 9.11.2015 18:48
- Kontaktovat uživatele:
Re: Další vojenské projekty
Po jeho nedávném lokalizování na orbitě, je nyní pozornost u amerického X-37B. Nezapomínejme ale, že na orbitě manévruje i čínský kosmoplán CSSHQ.. Při jeho minulé misi došlo zhruba týden po zakulacení dráhy k vypuštění sub-satelitu. Tak uvidíme, zdali se to bude nyní opakovat.
-
Vaclavik
- VIP uživatel
- Příspěvky: 3506
- Reputace: 4343
- Registrován: 9.1.2013 16:26
- Kontaktovat uživatele:
Re: Další vojenské projekty
V 04:02 SELČ odstartovala ze vzletové rampy SLC-4E na kosmodromu Vandenberg nosná raketa Falcon 9 s dvojicí telekomunikačních družic dvojího užití ASBM-1 a -2 (Arctic Satellite Broadband Mission). Na oběžnou dráju budou družice uvolněny 42, resp. 48 minut po startu.
Obě družice jsou postavené na platformě GEOStar-3, ale liší se neseným vybavením. Proto také měla družice ASBM-1 startovní hmotnost 3695 kg a ASBM-2 3505 kg. Jejich stavba probíhala ve spolupráci Norska a Spojených států amerických. Uživateli vojenské části družic je Forsvaret (ozbrojené síly Norského království) a USSF (Kosmické síly USA). Vzájemné partnerství a sdílení družic ušetřilo téměř miliardu dolarů. Norové mají na družicích komunikační aparaturu pracující v pásmu X (8–12 GHz). Naproti tomu Spojené státy na milimetrových vlnách (110–300 GHz) relativně nedávno zařazených do vojenské komunikační architektury MILSATCOM. V obou případech mají komunikační systémy podporovat vojenské operace a hájit zájmy (nerostné bohatství) těchto států v Arktidě.
K naplnění tohoto cíle byla zvolena netradiční oběžná dráha. Původně se mluvilo o výstřední oběžné dráze Molnija. Nakonec budou ale družice obíhat Zemi po oběžné dráze TAP s výškou perigea 8100 km, apogea 43500 km a sklonem 63° vůči rovníku. Oběžná doba na dráze TAP je 16 hodin a družice ASBM po ní obíhají s rozestupem 8 hodin. To umožní při 10hodinové aktivní činnosti nepřetržitě pokrytí Arktidy (od 65° do 90° s.š.) s dvouhodinovým překryvem viditelnosti obou družic. Civilní část užitečného zatížení představuje komunikační aparatura GX-10a na družici ASBM-1, resp. GX-10b na ASBM-2 pracující v pásmu Ka. Jejich provozovatelem je společnost Viasat, která tak chce rozšířit signál pro mobilní služby i v arktické oblasti. Na palubě družice ASBM-1 je také radiační monitor NORM, který vznikl za podpory Evropské kosmické agentury ESA. Jeho technologie vychází z radiačního monitoru RADEM, který na sondě Juice míří k Jupiteru.
Obě družice jsou postavené na platformě GEOStar-3, ale liší se neseným vybavením. Proto také měla družice ASBM-1 startovní hmotnost 3695 kg a ASBM-2 3505 kg. Jejich stavba probíhala ve spolupráci Norska a Spojených států amerických. Uživateli vojenské části družic je Forsvaret (ozbrojené síly Norského království) a USSF (Kosmické síly USA). Vzájemné partnerství a sdílení družic ušetřilo téměř miliardu dolarů. Norové mají na družicích komunikační aparaturu pracující v pásmu X (8–12 GHz). Naproti tomu Spojené státy na milimetrových vlnách (110–300 GHz) relativně nedávno zařazených do vojenské komunikační architektury MILSATCOM. V obou případech mají komunikační systémy podporovat vojenské operace a hájit zájmy (nerostné bohatství) těchto států v Arktidě.
K naplnění tohoto cíle byla zvolena netradiční oběžná dráha. Původně se mluvilo o výstřední oběžné dráze Molnija. Nakonec budou ale družice obíhat Zemi po oběžné dráze TAP s výškou perigea 8100 km, apogea 43500 km a sklonem 63° vůči rovníku. Oběžná doba na dráze TAP je 16 hodin a družice ASBM po ní obíhají s rozestupem 8 hodin. To umožní při 10hodinové aktivní činnosti nepřetržitě pokrytí Arktidy (od 65° do 90° s.š.) s dvouhodinovým překryvem viditelnosti obou družic. Civilní část užitečného zatížení představuje komunikační aparatura GX-10a na družici ASBM-1, resp. GX-10b na ASBM-2 pracující v pásmu Ka. Jejich provozovatelem je společnost Viasat, která tak chce rozšířit signál pro mobilní služby i v arktické oblasti. Na palubě družice ASBM-1 je také radiační monitor NORM, který vznikl za podpory Evropské kosmické agentury ESA. Jeho technologie vychází z radiačního monitoru RADEM, který na sondě Juice míří k Jupiteru.