Chang'e 4
- slappy
- Zkušený inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 2127
- Reputace: 2550
- Bydliště: Drahany
- Registrován: 9.11.2015 18:48
- Kontaktovat uživatele:
Re: Chang'e 4
Alchymista píše: ↑9.12.2021 0:06 Niekto vo veci skúsený by sa mohol pokúsiť objekt nájsť a identifikovať na snímkach LRO...
Nejlépe jeden z nejzkušenějších: Planetární kartograf Phil Stooke si ty snímky hned dohledal.. Pozice Yutu-2 je vyznačená bílým čtverečkem. Kamera koukala nahoru směrem k tomu největšímu kráteru. A pravděpodobně někde na jeho okraji nebo v jeho blízkém okolí leží ten objekt.
orig. rozlišení 0,74 m/pix respektive 1,8 m/pix
- Andy
- Vesmírný badatel
- Příspěvky: 497
- Reputace: 812
- Registrován: 14.8.2011 22:55
- Kontaktovat uživatele:
Re: Chang'e 4
Tak je to překvapivě jen šutr...
-----------------------------
Dare Mighty Things!
https://www.twitter.com/polar_andy_cz/
The cure for boredom is curiosity. There is no cure for curiosity.
Dare Mighty Things!
https://www.twitter.com/polar_andy_cz/
The cure for boredom is curiosity. There is no cure for curiosity.
- Pospíšil
- Velezkušený znalec kosmonautiky
- Příspěvky: 10861
- Reputace: 10371
- Bydliště: Pardubice
- Registrován: 22.7.2012 19:00
Re: Chang'e 4
Tak konečně našli toho Nefritového králíčka.
---
"Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand." Neil Armstrong
"Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand." Neil Armstrong
Re: Chang'e 4
Video k príležitosti prekonania 1000 m roveru Yutu-2:
Re: Chang'e 4
Nové poznatky získané roverom Yutu-2:
Re: Chang'e 4
Aktualizace vozítka Yutu-2 v předvečer roku Králíka :
Yutu-2 se probudil 15. ledna, aby zahájil průzkum 51. lunárního dne.
Za předchozích 50 lunárních dnů ujel 1455,2 m.
Obr. 2 a 3 jsou snímky pořízené 18. ledna.
Yutu-2 se probudil 15. ledna, aby zahájil průzkum 51. lunárního dne.
Za předchozích 50 lunárních dnů ujel 1455,2 m.
Obr. 2 a 3 jsou snímky pořízené 18. ledna.
Re: Chang'e 4
NASA zřejmě požádala Čínu o možnost využít retranslační satelit Change'e 4 (Queqiao, Magpie Bridge) při "budoucích snahách o průzkum Měsíce".
Jestli Američani přistanou na Měsíci dřív než Číňané za pomoci Čínského satelitu, to bude sranda
Mimochodem, co na to řiká Wolfův amendment?
Jestli Američani přistanou na Měsíci dřív než Číňané za pomoci Čínského satelitu, to bude sranda
Mimochodem, co na to řiká Wolfův amendment?
"The meek will inherit the Earth." ..and the rest of us, Universe.
Re: Chang'e 4
Hádám, že NASA sama o sobě by s takovou žádostí nepříšla, tahle iniciativa vyšla z Pekingu, když Čína před časem nabídla Queqiao ostatním agenturám k využití. No každopádně to vypadá opravdu zvláštně, v dnešní napjaté době. Ale fandím tomu.
- Pospíšil
- Velezkušený znalec kosmonautiky
- Příspěvky: 10861
- Reputace: 10371
- Bydliště: Pardubice
- Registrován: 22.7.2012 19:00
Re: Chang'e 4
Lander Chang'e 4 a rover Yutu-2 fungují na odvrácené straně Měsíce už 5 let! Zdá se to jakoby před rokem, ale přistáli tam už 3.1.2019.
Uživatel MiraH na kosmo.cz k tomuto milníku sepsal pěkné shrnutí celé mise i s obrázky a tak si dovolím část jeho příspěvku tady ocitovat/zkopírovat. Následující text i obrázky jsou tedy komplet od [email protected] - kredit jde komplet za ním.
Zdroj: https://www.kosmo.cz/modules.php?op=mod ... #pid183860
"
5 LET!
... Takže ano, už pět let a jeden měsíc brázdí čínské vozítko Yutu-2 [Jü-tchu 2] po regolitu v pustině kráteru Von Kármán na odvrácené straně Měsíce. Stejně tak je funkční i přistávací modul sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4], který zde přistál 3. ledna 2019 v 02:26 UT. Velkou zásluhu na tomto úspěchu má retranslační sonda Queqiao [Čchüe-čchiao], která zajišťuje spojení, jak s přistávacím modulem, tak s vozítkem.
Ve stručnosti trochu historie projektu :
- 20. května 2018 byla vynesena nosnou raketou Dlouhý pochod 4C retranslační sonda Queqiao [Čchüe-čchiao], která byla poté navedena směrem k Měsíci, kam dorazila 14. června 2018. Ve skutečnosti se sonda pohybuje až za Měsícem, kde obíhá po tzv. "halo" dráze kolem Lagrangeova bodu L2 soustavy Země - Měsíc. Tato dráha umožňuje, aby sonda měla po celou dobu přímou viditelnost s pozemními stanicemi a zároveň s přistávacím modulem Chang'e 4 [Čchang-e 4] a vozítkem Yutu-2 [Jü-tchu 2], které jsou na odvrácené straně Měsíce.
- 7. prosince 2018 (v 18:23 UT) odstartovala z vnitrozemského kosmodromu Xichang [Si-čchang] nosná raketa Dlouhý pochod 3B a vynesla na přeletovou dráhu směrem k Měsíci čínskou měsíční sondu Chang'e 4 [Čchang-e 4] s vozítkem Yutu 2 [Jü-tchu 2]. K Měsíci sonda dorazila 12. prosince 2018 (v 08:45 UT), kde byla navedena motorickým manévrem na jeho oběžnou dráhu.
- 3. ledna 2019 v 02:26 UT, přistála čínská sonda Chang'e-4 [Čchang-e 4] s vozítkem Yutu-2 [Jü-tchu 2] na měsíčním povrchu v oblasti kráteru Von Kármán na odvrácené straně Měsíce. Bylo to první a zatím i jediné přistání umělé sondy na odvrácené straně Měsíce.
- Během 38. měsíčního dne (6. ledna 2022) vozítko Yutu-2 [Jü-tchu 2] překonalo hranici 1 kilometru v celkové ujeté vzdálenosti.
- V současné době (k 3. únoru 2024) započal 64. měsíční den pobytu na Měsíci.
Přestože se jedná o velmi úspěšnou misi, na kterou by mohli být Číňani právem hrdí, tak z nějakého důvodu moc informací nezveřejňují. Řekl bych, že informují mnohem méně, než v počátcích. Dříve jsem zveřejňoval i souhrn ujeté vzdálenosti v jednotlivých měsíčních dnech, ale tyto údaje už dlouho nejsou veřejně známé. Přesto se sem tam nějaké informace objeví. Naposledy to bylo během čínského Svátku středu podzimu, který se slaví o úplňku 8. měsíce lunárního kalendáře a který loni připadl na 15. září, což bylo v 59. měsíčním dni. Čínská strana zveřejnila mapu pohybu vozítka a nějaké snímky z povrchu Měsíce.
...
Phil Stooke aktualizoval svou mapu o přibližnou polohu vozítka k 21. září 2023 ke konci 59. měsíčního dne. Novější informace o dalším pohybu vozítka od té doby nemáme. Originální mapa ve vysokém rozlišení je zde.
Souhrnná vzdálenost, kterou vozítko Yutu-2 [Jü-tchu 2] urazilo k 19. září 2023 byla 1 568,4 m.
Ačkoliv se někomu může zdát celková ujetá vzdálenost za pět let velice malá, tak hlavním cílem mise nejsou kosmické rekordy, ale výsledky vědeckých měření. Vozítko se vůbec nepohybuje nepřetržitě a plynule. Pracuje v cyklech "měsíčního dne a měsíční noci". Je to vlastě otočení Měsíce kolem své osy, kdy doba oběhu Měsíce vzhledem k Zemi trvá přibližně 29,5 pozemských dnů, což je přibližně ten jeden pozemský měsíc. Takže polovinu tvoří měsíční den a druhou polovinu měsíční noc. Ale pro zjednodušení počítání "zaokrouhleme" tuto dobu na 28 dnů a tím pádem měsíční den trvá asi 14 dnů pozemských, stejně tak jako pak měsíční noc. Během mrazivé měsíční noci teplota povrchu běžně klesá na -190 až -200 °C a tak vozítko hibernuje a nic nedělá.
Na vědeckou práci tak zůstává měsíční den. Ale ani to není tak jednoduché. Z celkových asi 14 pozemských dnů, které trvá měsíční den, ubere 1 den po východu Slunce čekáním na vhodné světelné podmínky pro pobuzení vozítka. To se probudí samostatně, pokaždé v jinou dobu, právě v závislosti na postavení vozítka a světelných podmínkách. Večer musí jít vozítko spát taky asi 1 den před západem Slunce. Ze zbývajících asi 12 dnů musíme odečíst asi 6 dnů trvající polední pauzu, kdy je vozítko přepnuto do klidového módu, ve kterém přečká polední žár slunečních paprsků. Zbývá tedy jen 6 dnů. 3 dny "dopoledne" a 3 dny "odpoledne", kdy může vozítko přejíždět a pracovat.
Podle topografických a geologických analýz místo, kde přistála sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4], leží na pásech výtrysků vyvrženého materiálu z blízkého kráteru Finsen. Tyto výtrysky překryly původní čedičové vyvřeliny a čínští vědci by chtěli zkoumat i původní čedičové vrstvy, které by mohly pocházet z měsíčního pláště. Místo, o kterém se domnívají, že by mohlo obsahovat tyto původní čedičové horniny, se nachází asi 1,6 km severozápadně od místa přistání, kam vozítko dlouhodobě směřuje.
Plánovaná životnost retranslační sonda Queqiao [Čchüe-čchiao], která zajišťuje spojení s vozítkem Yutu-2 [Jü-tchu 2] i přistávacím modulem Chang'e 4 [Čchang-e 4] byla původně 5 let. Po ustavení sondy na "halo" dráhu za Měsícem zůstalo v nádržích 50 kg pohonných hmot, což bylo dostatečné množství na 10 let provozu. Nicméně, "halo" dráha je nestabilní a je nutné ji občas korigovat. I když množství pohonných látek spotřebovaných na úpravu oběžné dráhy je malé, tak v průběhu času se jedná o významnou spotřebu. Navíc s dobou provozu došlo ke snížení výkonu několika korekčních motorů a poklesu tlaku plynu v pohonném systému. Na udržování polohy sondy v prostoru se zřejmě používají gyroskopy, které je nutné občas nastavit. Na polohu a pohyb sondy má vliv i tlak slunečního záření. Operátoři sondy z Pekingského kosmického řídícího střediska se naučili řídit polohu sondy Queqiao [Čchüe-čchiao] tak, že výrazně snížili spotřebu pohonných látek na zlomek původní úrovně, což výrazně prodlouží dobu funkčnosti retranslační sondy. Nicméně sonda stárne. Ale v brzké době dostane retranslační sonda pomocníka, protože se připravuje vypuštění další retranslační sondy Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2], která má zajišťovat spojení se sondou Chang'e-6 [Čchang-e 6]. Chang'e-6 [Čchang-e 6] má přistát v jižní části odvrácené strany Měsíce, konkrétně v jižní části kráteru Apollo (zhruba 600 km od místa přistání sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4]), který sám leží ve větší impaktní pánvi South Pole-Aitken (SPA) a odebrat tam vzorky regolitu, které má dopravit zpět na Zemi. Vynesení sondy Chang'e-6 [Čchang-e 6] se očekává v květnu 2024. Ještě před tím bude vynesena nová retranslační sonda Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2] v březnu 2024. Po skončení mise Chang'e-6 [Čchang-e 6] bude nová retranslační sonda využita ke spojení s vozítkem Yutu-2 [Jü-tchu 2]."
Uživatel MiraH na kosmo.cz k tomuto milníku sepsal pěkné shrnutí celé mise i s obrázky a tak si dovolím část jeho příspěvku tady ocitovat/zkopírovat. Následující text i obrázky jsou tedy komplet od [email protected] - kredit jde komplet za ním.
Zdroj: https://www.kosmo.cz/modules.php?op=mod ... #pid183860
"
5 LET!
... Takže ano, už pět let a jeden měsíc brázdí čínské vozítko Yutu-2 [Jü-tchu 2] po regolitu v pustině kráteru Von Kármán na odvrácené straně Měsíce. Stejně tak je funkční i přistávací modul sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4], který zde přistál 3. ledna 2019 v 02:26 UT. Velkou zásluhu na tomto úspěchu má retranslační sonda Queqiao [Čchüe-čchiao], která zajišťuje spojení, jak s přistávacím modulem, tak s vozítkem.
Ve stručnosti trochu historie projektu :
- 20. května 2018 byla vynesena nosnou raketou Dlouhý pochod 4C retranslační sonda Queqiao [Čchüe-čchiao], která byla poté navedena směrem k Měsíci, kam dorazila 14. června 2018. Ve skutečnosti se sonda pohybuje až za Měsícem, kde obíhá po tzv. "halo" dráze kolem Lagrangeova bodu L2 soustavy Země - Měsíc. Tato dráha umožňuje, aby sonda měla po celou dobu přímou viditelnost s pozemními stanicemi a zároveň s přistávacím modulem Chang'e 4 [Čchang-e 4] a vozítkem Yutu-2 [Jü-tchu 2], které jsou na odvrácené straně Měsíce.
- 7. prosince 2018 (v 18:23 UT) odstartovala z vnitrozemského kosmodromu Xichang [Si-čchang] nosná raketa Dlouhý pochod 3B a vynesla na přeletovou dráhu směrem k Měsíci čínskou měsíční sondu Chang'e 4 [Čchang-e 4] s vozítkem Yutu 2 [Jü-tchu 2]. K Měsíci sonda dorazila 12. prosince 2018 (v 08:45 UT), kde byla navedena motorickým manévrem na jeho oběžnou dráhu.
- 3. ledna 2019 v 02:26 UT, přistála čínská sonda Chang'e-4 [Čchang-e 4] s vozítkem Yutu-2 [Jü-tchu 2] na měsíčním povrchu v oblasti kráteru Von Kármán na odvrácené straně Měsíce. Bylo to první a zatím i jediné přistání umělé sondy na odvrácené straně Měsíce.
- Během 38. měsíčního dne (6. ledna 2022) vozítko Yutu-2 [Jü-tchu 2] překonalo hranici 1 kilometru v celkové ujeté vzdálenosti.
- V současné době (k 3. únoru 2024) započal 64. měsíční den pobytu na Měsíci.
Přestože se jedná o velmi úspěšnou misi, na kterou by mohli být Číňani právem hrdí, tak z nějakého důvodu moc informací nezveřejňují. Řekl bych, že informují mnohem méně, než v počátcích. Dříve jsem zveřejňoval i souhrn ujeté vzdálenosti v jednotlivých měsíčních dnech, ale tyto údaje už dlouho nejsou veřejně známé. Přesto se sem tam nějaké informace objeví. Naposledy to bylo během čínského Svátku středu podzimu, který se slaví o úplňku 8. měsíce lunárního kalendáře a který loni připadl na 15. září, což bylo v 59. měsíčním dni. Čínská strana zveřejnila mapu pohybu vozítka a nějaké snímky z povrchu Měsíce.
...
Phil Stooke aktualizoval svou mapu o přibližnou polohu vozítka k 21. září 2023 ke konci 59. měsíčního dne. Novější informace o dalším pohybu vozítka od té doby nemáme. Originální mapa ve vysokém rozlišení je zde.
Souhrnná vzdálenost, kterou vozítko Yutu-2 [Jü-tchu 2] urazilo k 19. září 2023 byla 1 568,4 m.
Ačkoliv se někomu může zdát celková ujetá vzdálenost za pět let velice malá, tak hlavním cílem mise nejsou kosmické rekordy, ale výsledky vědeckých měření. Vozítko se vůbec nepohybuje nepřetržitě a plynule. Pracuje v cyklech "měsíčního dne a měsíční noci". Je to vlastě otočení Měsíce kolem své osy, kdy doba oběhu Měsíce vzhledem k Zemi trvá přibližně 29,5 pozemských dnů, což je přibližně ten jeden pozemský měsíc. Takže polovinu tvoří měsíční den a druhou polovinu měsíční noc. Ale pro zjednodušení počítání "zaokrouhleme" tuto dobu na 28 dnů a tím pádem měsíční den trvá asi 14 dnů pozemských, stejně tak jako pak měsíční noc. Během mrazivé měsíční noci teplota povrchu běžně klesá na -190 až -200 °C a tak vozítko hibernuje a nic nedělá.
Na vědeckou práci tak zůstává měsíční den. Ale ani to není tak jednoduché. Z celkových asi 14 pozemských dnů, které trvá měsíční den, ubere 1 den po východu Slunce čekáním na vhodné světelné podmínky pro pobuzení vozítka. To se probudí samostatně, pokaždé v jinou dobu, právě v závislosti na postavení vozítka a světelných podmínkách. Večer musí jít vozítko spát taky asi 1 den před západem Slunce. Ze zbývajících asi 12 dnů musíme odečíst asi 6 dnů trvající polední pauzu, kdy je vozítko přepnuto do klidového módu, ve kterém přečká polední žár slunečních paprsků. Zbývá tedy jen 6 dnů. 3 dny "dopoledne" a 3 dny "odpoledne", kdy může vozítko přejíždět a pracovat.
Podle topografických a geologických analýz místo, kde přistála sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4], leží na pásech výtrysků vyvrženého materiálu z blízkého kráteru Finsen. Tyto výtrysky překryly původní čedičové vyvřeliny a čínští vědci by chtěli zkoumat i původní čedičové vrstvy, které by mohly pocházet z měsíčního pláště. Místo, o kterém se domnívají, že by mohlo obsahovat tyto původní čedičové horniny, se nachází asi 1,6 km severozápadně od místa přistání, kam vozítko dlouhodobě směřuje.
Plánovaná životnost retranslační sonda Queqiao [Čchüe-čchiao], která zajišťuje spojení s vozítkem Yutu-2 [Jü-tchu 2] i přistávacím modulem Chang'e 4 [Čchang-e 4] byla původně 5 let. Po ustavení sondy na "halo" dráhu za Měsícem zůstalo v nádržích 50 kg pohonných hmot, což bylo dostatečné množství na 10 let provozu. Nicméně, "halo" dráha je nestabilní a je nutné ji občas korigovat. I když množství pohonných látek spotřebovaných na úpravu oběžné dráhy je malé, tak v průběhu času se jedná o významnou spotřebu. Navíc s dobou provozu došlo ke snížení výkonu několika korekčních motorů a poklesu tlaku plynu v pohonném systému. Na udržování polohy sondy v prostoru se zřejmě používají gyroskopy, které je nutné občas nastavit. Na polohu a pohyb sondy má vliv i tlak slunečního záření. Operátoři sondy z Pekingského kosmického řídícího střediska se naučili řídit polohu sondy Queqiao [Čchüe-čchiao] tak, že výrazně snížili spotřebu pohonných látek na zlomek původní úrovně, což výrazně prodlouží dobu funkčnosti retranslační sondy. Nicméně sonda stárne. Ale v brzké době dostane retranslační sonda pomocníka, protože se připravuje vypuštění další retranslační sondy Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2], která má zajišťovat spojení se sondou Chang'e-6 [Čchang-e 6]. Chang'e-6 [Čchang-e 6] má přistát v jižní části odvrácené strany Měsíce, konkrétně v jižní části kráteru Apollo (zhruba 600 km od místa přistání sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4]), který sám leží ve větší impaktní pánvi South Pole-Aitken (SPA) a odebrat tam vzorky regolitu, které má dopravit zpět na Zemi. Vynesení sondy Chang'e-6 [Čchang-e 6] se očekává v květnu 2024. Ještě před tím bude vynesena nová retranslační sonda Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2] v březnu 2024. Po skončení mise Chang'e-6 [Čchang-e 6] bude nová retranslační sonda využita ke spojení s vozítkem Yutu-2 [Jü-tchu 2]."
---
"Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand." Neil Armstrong
"Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand." Neil Armstrong