Letadla ve službách kosmonautiky

[Zdenecek]

Konec jedné éry: Začala demontáž observatoře NASA Sofia.
Létající observatoř, která byla zabudovaná v upravené verzi Boeingu 747, prováděla infračervená astronomická pozorování ve stratosféře ve výškách kolem 12 km.
Bohužel však tato observatoř splnila svou misi a končí.

[Adan]

To by bylo dobré asi zpracovat nějaký článek k tomu na blog a třeba i rychlou zprávu o dění

[Zdenecek]

To by bylo dobré asi zpracovat nějaký článek k tomu na blog a třeba i rychlou zprávu o dění

Jo, to by bylo. Zpracoval bych, ale nejsem redaktor. (I když bych moc chtěl být)

[Adan]

Třeba to znáte, ale kdyby ne

https://www.csfd.cz/film/2457-x-15/prehled/

[Zdenecek]

Dobrý den, v tomto příspěvku zkusím tak trochu stručně shrnout historii a misi observatoře SOFIA a Boeingu 747SP, na kterém observatoř létala.

SOFIA - Létající astronomická observatoř


Observatoř SOFIA

SOFIA, stratosférická observatoř pro infračervenou astronomii je letadlo Boeing 747SP upravené tak, aby neslo 2,7metrový reflexní dalekohled (s efektivním průměrem 2,5 metru). Díky letu do stratosféry ve výšce mezi 11-14 kilometry se SOFIA nachází nad 99 procenty zemské atmosféry, která blokuje infračervené záření, což astronomům umožňuje studovat sluneční soustavu a další oblasti způsobem, který není možný s pozemními teleskopy. Observatoř SOFIA vznikla díky partnerství mezi NASA a Německou kosmickou agenturou DLR.

Mobilita observatoře umožňuje vědcům pozorovat téměř z jakéhokoli místa na světě a umožňuje studovat přechodné jevy, které se často odehrávají nad oceány, kde nejsou žádné dalekohledy. Astronomové na observatoři SOFIA například studovali jevy podobné zatmění Pluta, Saturnova měsíce Titanu a objektu Kuiperova pásu MU69, příštího cíle průletu sondy New Horizons atd.

Boeing 747SP

Letoun SOFIA byl upravený širokotrupý Boeing 747SP (sériové číslo 21441, číslo linky 306; registrace N747NA; volací znak NASA747). Společnost Boeing vyvinula verzi 747 SP neboli "Special Performance" pro lety na velmi dlouhé vzdálenosti, přičemž upravila konstrukci letounu 747-100 tak, že odstranila části trupu a jiné výrazně upravila, aby snížila hmotnost, čímž umožnila letounu 747SP létat výše, rychleji a dále bez mezipřistání než jakýkoli jiný model 747 té doby.

Boeing přidělil letadlu, ze kterého se nakonec stala SOFIA sériové číslo 21441 (pořadové číslo 306). První let tohoto letadla se uskutečnil 25. dubna 1977 a Boeing jej 6. května 1977 předal společnosti Pan American World Airways. Letadlo obdrželo svou první registraci N536PA a společnost Pan American jej zařadila do komerčního provozu pro cestující.

Společnost United Airlines letadlo zakoupila 13. února 1986 a letoun dostal novou registraci N145UA. Letadlo zůstalo v provozu až do prosince 1995, kdy jej společnost United Airlines umístila do skladu poblíž Las Vegas.

Dne 30. dubna 1997 letoun zakoupila Univerzitní asociace pro výzkum vesmíru (USRA), aby jej používala jako leteckou observatoř. Dne 27. října 1997 letoun od USRA zakoupila NASA. V tomto roce NASA provedla sérii "základních" letových testů, a to ještě před jakoukoli rozsáhlejší úpravou letounu společností E-Systems (později Raytheon Intelligence and Information Systems, poté L-3 Communications Integrated Systems z Waco v Texasu). Pro zajištění úspěšné modifikace zakoupila společnost Raytheon část z jiného letounu 747SP, registrační číslo N141UA, kterou použila jako maketu ve skutečné velikosti.

Společnost Raytheon, která zahájila práce v roce 1998, navrhla a nainstalovala do levé zadní části trupu letadla dveře o výšce 5,5 m (délka oblouku) a šířce 4,1 m, které lze otevřít za letu a umožnit tak dalekohledu přístup k obloze. Dalekohled byl namontován v zadní části trupu za přetlakovou přepážkou. Ohnisko dalekohledu je umístěno v sadě vědeckých přístrojů v přetlakové střední části trupu, což vyžaduje, aby část dalekohledu procházela tlakovou přepážkou. Ve středu letounu se nacházela sekce řízení mise a vědeckých operací, zatímco v přední části je umístěn prostor pro vzdělávání a práci s veřejností. Otevřený trup nemá žádný významný vliv na aerodynamiku a letové vlastnosti letounu.

V prosinci 2012 letoun obdržel modernizaci paluby se skleněným kokpitem spolu s novými avionickými systémy a aktualizací softwaru.

Dne 28. dubna 2022 projekt oznámil, že letoun vyřazuje z provozu k 30. září 2022. Jeho 921. a zároveň poslední mise se uskutečnila nad severním Pacifikem u pobřeží Kalifornie, kde vzlétl z regionálního letiště Palmdale (ICAO KPMD) a přistál tam o 7 hodin a 57 minut později v 11:41 UTC.

SOFIA a infračervený vesmír

SOFIA byla určena k pozorování infračerveného vesmíru. Mnoho objektů ve vesmíru vyzařuje téměř veškerou energii v infračervených vlnových délkách a při pozorování viditelným světlem jsou často neviditelné. V jiných případech nebeská oblaka plynu a prachu blokují světlo vyzařované vzdálenějšími objekty, ale infračervená energie těmito oblaky proniká. V obou případech je jediným způsobem, jak se o těchto objektech něco dozvědět, studium infračerveného světla, které vyzařují.

Přístroje dalekohledu SOFIA - kamery, spektrometry a polarimetry - pracovaly v blízké, střední a vzdálené infračervené oblasti vlnových délek, přičemž každý z nich byl vhodný pro studium určitého jevu. Spektrometry rozkládají světlo na jednotlivé barvy podobně, jako hranol rozkládá viditelné světlo na duhu, aby odhalily chemické otisky nebeských molekul a atomů. Polarimetry jsou citlivé na vliv magnetických polí na prach v nebeských objektech a jejich okolí, což astronomům umožňuje zjistit, jak magnetická pole ovlivňují zrod hvězd a dalších objektů.

Na rozdíl od vesmírných teleskopů SOFIA po každém letu přistává, takže její přístroje lze vyměnit, opravit nebo modernizovat s využitím nových technologií. Protože tyto nové přístroje lze testovat a upravovat, může SOFIA zkoumat nové hranice ve sluneční soustavě i mimo ni a sloužit jako testovací základna pro technologie, které možná jednou budou létat ve vesmíru. Bohužel tato mise již skončila, ale za svojí existenci nasbírala velké množství dat, která astronomům pomohou k lepšímu studiu pozorovaných objektů.

Zdroje: nasa.gov, wikipedia.org

[Adan]

Dobrý den, v tomto příspěvku zkusím tak trochu stručně shrnout historii a misi observatoře SOFIA a Boeingu 747SP, na kterém observatoř létala.

SOFIA - Létající astronomická observatoř


Observatoř SOFIA

SOFIA, stratosférická observatoř pro infračervenou astronomii je letadlo Boeing 747SP upravené tak, aby neslo 2,7metrový reflexní dalekohled (s efektivním průměrem 2,5 metru). Díky letu do stratosféry ve výšce mezi 11-14 kilometry se SOFIA nachází nad 99 procenty zemské atmosféry, která blokuje infračervené záření, což astronomům umožňuje studovat sluneční soustavu a další oblasti způsobem, který není možný s pozemními teleskopy. Observatoř SOFIA vznikla díky partnerství mezi NASA a Německou kosmickou agenturou DLR.

Mobilita observatoře umožňuje vědcům pozorovat téměř z jakéhokoli místa na světě a umožňuje studovat přechodné jevy, které se často odehrávají nad oceány, kde nejsou žádné dalekohledy. Astronomové na observatoři SOFIA například studovali jevy podobné zatmění Pluta, Saturnova měsíce Titanu a objektu Kuiperova pásu MU69, příštího cíle průletu sondy New Horizons atd.

Boeing 747SP

Letoun SOFIA byl upravený širokotrupý Boeing 747SP (sériové číslo 21441, číslo linky 306; registrace N747NA; volací znak NASA747). Společnost Boeing vyvinula verzi 747 SP neboli "Special Performance" pro lety na velmi dlouhé vzdálenosti, přičemž upravila konstrukci letounu 747-100 tak, že odstranila části trupu a jiné výrazně upravila, aby snížila hmotnost, čímž umožnila letounu 747SP létat výše, rychleji a dále bez mezipřistání než jakýkoli jiný model 747 té doby.

Boeing přidělil letadlu, ze kterého se nakonec stala SOFIA sériové číslo 21441 (pořadové číslo 306). První let tohoto letadla se uskutečnil 25. dubna 1977 a Boeing jej 6. května 1977 předal společnosti Pan American World Airways. Letadlo obdrželo svou první registraci N536PA a společnost Pan American jej zařadila do komerčního provozu pro cestující.

Společnost United Airlines letadlo zakoupila 13. února 1986 a letoun dostal novou registraci N145UA. Letadlo zůstalo v provozu až do prosince 1995, kdy jej společnost United Airlines umístila do skladu poblíž Las Vegas.

Dne 30. dubna 1997 letoun zakoupila Univerzitní asociace pro výzkum vesmíru (USRA), aby jej používala jako leteckou observatoř. Dne 27. října 1997 letoun od USRA zakoupila NASA. V tomto roce NASA provedla sérii "základních" letových testů, a to ještě před jakoukoli rozsáhlejší úpravou letounu společností E-Systems (později Raytheon Intelligence and Information Systems, poté L-3 Communications Integrated Systems z Waco v Texasu). Pro zajištění úspěšné modifikace zakoupila společnost Raytheon část z jiného letounu 747SP, registrační číslo N141UA, kterou použila jako maketu ve skutečné velikosti.

Společnost Raytheon, která zahájila práce v roce 1998, navrhla a nainstalovala do levé zadní části trupu letadla dveře o výšce 5,5 m (délka oblouku) a šířce 4,1 m, které lze otevřít za letu a umožnit tak dalekohledu přístup k obloze. Dalekohled byl namontován v zadní části trupu za přetlakovou přepážkou. Ohnisko dalekohledu je umístěno v sadě vědeckých přístrojů v přetlakové střední části trupu, což vyžaduje, aby část dalekohledu procházela tlakovou přepážkou. Ve středu letounu se nacházela sekce řízení mise a vědeckých operací, zatímco v přední části je umístěn prostor pro vzdělávání a práci s veřejností. Otevřený trup nemá žádný významný vliv na aerodynamiku a letové vlastnosti letounu.

V prosinci 2012 letoun obdržel modernizaci paluby se skleněným kokpitem spolu s novými avionickými systémy a aktualizací softwaru.

Dne 28. dubna 2022 projekt oznámil, že letoun vyřazuje z provozu k 30. září 2022. Jeho 921. a zároveň poslední mise se uskutečnila nad severním Pacifikem u pobřeží Kalifornie, kde vzlétl z regionálního letiště Palmdale (ICAO KPMD) a přistál tam o 7 hodin a 57 minut později v 11:41 UTC.

SOFIA a infračervený vesmír

SOFIA byla určena k pozorování infračerveného vesmíru. Mnoho objektů ve vesmíru vyzařuje téměř veškerou energii v infračervených vlnových délkách a při pozorování viditelným světlem jsou často neviditelné. V jiných případech nebeská oblaka plynu a prachu blokují světlo vyzařované vzdálenějšími objekty, ale infračervená energie těmito oblaky proniká. V obou případech je jediným způsobem, jak se o těchto objektech něco dozvědět, studium infračerveného světla, které vyzařují.

Přístroje dalekohledu SOFIA - kamery, spektrometry a polarimetry - pracovaly v blízké, střední a vzdálené infračervené oblasti vlnových délek, přičemž každý z nich byl vhodný pro studium určitého jevu. Spektrometry rozkládají světlo na jednotlivé barvy podobně, jako hranol rozkládá viditelné světlo na duhu, aby odhalily chemické otisky nebeských molekul a atomů. Polarimetry jsou citlivé na vliv magnetických polí na prach v nebeských objektech a jejich okolí, což astronomům umožňuje zjistit, jak magnetická pole ovlivňují zrod hvězd a dalších objektů.

Na rozdíl od vesmírných teleskopů SOFIA po každém letu přistává, takže její přístroje lze vyměnit, opravit nebo modernizovat s využitím nových technologií. Protože tyto nové přístroje lze testovat a upravovat, může SOFIA zkoumat nové hranice ve sluneční soustavě i mimo ni a sloužit jako testovací základna pro technologie, které možná jednou budou létat ve vesmíru. Bohužel tato mise již skončila, ale za svojí existenci nasbírala velké množství dat, která astronomům pomohou k lepšímu studiu pozorovaných objektů.

Zdroje: nasa.gov, wikipedia.org

pěkné čtení na dobrou noc

[Zdenecek]

Díky moc!

[matej]

Zdenecek, ďakujem za zhrnutie
Adan, je zbytočné kopírovať tak dlhý príspevok.

[Adan]

Zdenecek, ďakujem za zhrnutie
Adan, je zbytočné kopírovať tak dlhý príspevok.

To je pravda