Letadla ve službách kosmonautiky

Debata o projektech dalších, drobnějších kosmických agentur
Odpovědět
Uživatelský avatar
Adan
Pokročilý uživatel
Pokročilý uživatel
Příspěvky: 115
Reputace: 244
Registrován: 27.1.2023 9:46
Re: Letadla ve službách kosmonautiky

Příspěvek od Adan »

Přidávám zajímavost z flotili Nasa
https://edition.cnn.com/travel/amp/nasa ... index.html
Jedno z nejsprostějších slov je - Nejde to !
John W. Young
Uživatelský avatar
Adan
Pokročilý uživatel
Pokročilý uživatel
Příspěvky: 115
Reputace: 244
Registrován: 27.1.2023 9:46
Re: Letadla ve službách kosmonautiky

Příspěvek od Adan »

Jedno z nejsprostějších slov je - Nejde to !
John W. Young
Uživatelský avatar
Adan
Pokročilý uživatel
Pokročilý uživatel
Příspěvky: 115
Reputace: 244
Registrován: 27.1.2023 9:46
Re: Letadla ve službách kosmonautiky

Příspěvek od Adan »

Pěkné video k WB-57 i s krátkým povídáním o jeho použití ve výzkumu Slunce.
I když už je to 5 let staré.


https://www.youtube.com/watch?v=Cw1rLymUwaM[/youtube]
Jedno z nejsprostějších slov je - Nejde to !
John W. Young
Uživatelský avatar
slappy
Zkušený inženýr kosmonautiky
Zkušený inženýr kosmonautiky
Příspěvky: 2124
Reputace: 2548
Bydliště: Drahany
Registrován: 9.11.2015 18:48
Kontaktovat uživatele:
Re: Letadla ve službách kosmonautiky

Příspěvek od slappy »

Stepan
Vesmírný badatel
Vesmírný badatel
Příspěvky: 465
Reputace: 187
Bydliště: Brno
Registrován: 4.11.2015 20:56
Re: Letadla ve službách kosmonautiky

Příspěvek od Stepan »

Z nadpisu to zní jako by si ho odstřelili Ukrajinci sami, tak jen doplním obsah: de o to že vedení leteckého závodu tam v lednu zakázalo stavět obranné postavení. Mrija byla zničena v důsledku ruské invaze pravděpodobně ruským ostřelováním. Ale i kdyby to strefili Ukrajinci, tak je vina na Ruské straně, které vede invazi...
Uživatelský avatar
Adan
Pokročilý uživatel
Pokročilý uživatel
Příspěvky: 115
Reputace: 244
Registrován: 27.1.2023 9:46
Re: Letadla ve službách kosmonautiky

Příspěvek od Adan »

Zajímavý článek. Je to velká škoda a stavba nové Mrije bude min. na pět i v mírovém prostředí.

https://m.youtube.com/watch?v=s78iRv6AG0A[/youtube]

https://m.youtube.com/watch?v=Cee4Z0FAW1k[/youtube]
Jedno z nejsprostějších slov je - Nejde to !
John W. Young
Uživatelský avatar
Adan
Pokročilý uživatel
Pokročilý uživatel
Příspěvky: 115
Reputace: 244
Registrován: 27.1.2023 9:46
Re: Letadla ve službách kosmonautiky

Příspěvek od Adan »

WB-57F Dlouhé křídlo

Americká kosmická agentura NASA je známá svými aktivitami v rámci průzkumu a osídlení
vesmírného prostoru, ale pro mnohé už je méně známá i její letecká součást, která neslouží pouze k
výcviku a udržování návyků u astronautů. Letecký oddíl nebo letecká technika pod hlavičkou NASA je
ve velké míře využíván k výzkumu a vědeckým pozorováním. V tomto článku se budeme věnovat
velmi zajímavému letounu, který pro NASA létá už opravdu dlouho.

Tím strojem je WB-57F známém jako ,, Dlouhé křídlo´´, kdy přezdívka není náhodná. Rozpětí křídla je
skoro 38 m, což je o sedm centimetrů více než má slavná U-2 (výzvědný letoun USA). Samotný letoun
vychází z původního typu B-57 Canberra, který byl v průběhu času na požadavek letectva
překonstruován na RB-57 F v rámci programu Big Safari a z této modifikace vychází poslední vývojová
verze původní B-57 a to WB-57 F. Nás samozřejmě zajímá historie služby u NASA, která začala v
šedesátých letech dvacátého století, kdy NASA využívala letouny pro podporu výzkumných programů.
NASA si zpočátku zapůjčila od letectva jeden kus RB-57 63-13501 pro podporu programu Earth
Resources Satellite, což bylo snímkování povrchu Země. Pro účely výzkumu musel být letoun, ale
upraven, aby byl schopen nést potřebné vybavení, ale to se nezamlouvalo letectvu, které si přímo ve
smlouvě o zapůjčení s NASA dalo podmínku, že letoun musí být v případě potřeby služby v rámci
národní bezpečnosti ihned použitelný bez složitých a dlouhých úprav. To vedlo k oslovení společnosti
General Dynamics, která vyvinula systém zásuvných kontejnerů s potřebným vědeckým vybavením,
které se daly zasunout do pumovnice a zapojit na stávající instalaci nebo část dalšího vybavení bylo
možné namontovat v zadní kabině letounu. Je to vlastně dnes standartní systém LRU (Line
Replaceable Unit). Letectvo drželo finanční podporu programu do roku 1972 kdy se stala finančně
neúnosnou a došlo tak k převodu letounu přímo pod NASA. Další dva stroje přišli ze zrušené 58.Sqn
WRS (Weather Reconnaissance Squadron), která využívala B-57 mimo jiné i k detekci radioaktivity v
ovzduší v místech kde bylo podezření na jaderné testy. U této jednotky se krátce zastavíme, protože
náplň její činnosti byla velmi zajímavá a z její činnosti můžeme zmínit standardizaci kalibrace
solárních článků. V praxi to znamenalo, že B-57 vyletěla do troposféry kde došlo k otevření solárního
článku a poté letoun vytrvale klesal, zatímco přístroje zaznamenávaly, kolik energie zachycuje
sluneční článek v různých výškách a z těchto dat mohli vědci určit odhadovaný výkon pro konkrétní
článek v závislosti na výšce. Další zajímavá činnost bylo testování kapalného vodíku jako pohonu
letadel, kdy letoun vzlétal a přistával při spalování klasického paliva JP-4 a po na stoupání výšky došlo
k přepnutí na druhý typ paliva – vodík. Tato činnost se prováděla z důvodu zvýšení výkonů, protože
efektivní omezení JP-4 je do max. výšky cca 20 km, přičemž využití kapalného vodíku mohlo zvýšit
dostup až na cca 28 km. Z těchto experimentů poté čerpala i samotná NASA ve svém vývojovém
programu raket. Letounům převedeným od letectva a 58.perutě WRS roku 1972 byla následně
vydána civilní registrace od FAA s označením NASA High Altitude Research Project při Johnson Space
Centre operující z Ellington Field. Výhodou tohoto letounu je, že dokáže nést náklad o velké
hmotnosti s velikým dostupem, který je nezbytný pro prováděné vědecké aktivity, které budou ještě
zmíněny. Potřebná vědecká aparatura, o hmotnosti 2,7 tuny, byla umístěna na speciální kontejner,
který je možné zasunout do bývalé pumovnice v trupu a napojit na palubní systémy. Další z míst,
které je využito pro nesení potřebného vybavení je přední část, respektive špička, kde lze umístit
radar s další avionikou až po plně otočnou optickou hlavici se senzory a v neposlední řadě lze také
využít i prostor zadní kabiny kde lze aparaturu zasunout do vodícího rámu vystřelovací sedačky na
speciálním nosném rámu. Tento prosto je ale užíván primárně pro operátora systémů. Z
konstrukčního pohledu je WB-57 F jiný stroj oproti původní B-57, která bojovala s prasklinami
hlavního nosníku křídla což například u posledního kusu, který provozuje NASA vedlo General
Dynamics k nové konstrukci křídla s více nosníky a použití voštin. Jako pohon slouží dva proudové
motory Pratt&Whitney TF-33, podobné těm, které používají bombardéry B-52, ke kterým se vyjádřil
pilot WB-57 Tom Parent takto ,, Umí otevřít oči a pro letce který letí poprvé může být až
znepokojující´´ a pokračuje ,, Když motory naběhnou na výkon při vzletu tak se letoun třese tak silně,
že je obtížné číst třesoucí se letové přístroje na palubní desce´´. Jediné, co lze dodat je to, že letoun
při vzletu o sobě dává opravdu vědět silným hlukem dosahujícím 105 decibelů.

Nyní se zaměříme na vědeckou činnost letounů. Již na začátku jsem zmínil program geografického
výzkumu ERS, kde byl letoun s číslem 925 označen jako ESA (Earth Survey Aircraft) a využit jako
testovací základna pro hodnocení multispektrálních senzorů v prostředí blízkém vesmíru. V dobách
služby amerického raketoplánu byl využíván pro sledování při jeho startech a návratech zpět do
atmosféry Země, kdy byl pro tyto účely vybaven plně otočnou hlavicí se speciálními HD kamerami a
senzory montovanou jako celek ve špičce trupu. Tyto mise jsou označovány názvem WAVE (Wb-57 F
Ascent Video Experiment). Zajímavá mise, z pohledu výzkumu vesmíru byla roku 2005 CDC (Cosmic
Dust Collector) kdy při letech nad Spojeným královstvím ve výšce 15 km letoun sbíral ,,kosmický
prach´´ , z těles, která vstoupila do zemské atmosféry a rozpadla se, který byl zachytáván do kovových
pouzder pod křídly otevírající se až v určené výšce kde sbíraly částice prachu. Po ukončení sběru se
pouzdra uzavřela a po přistání se zapečetila a odeslala na analýzu do USA. Vědeckých misí bylo a
určitě ještě mnoho bude a vypsat celý jejich výčet by vydalo na slušnou řádku stránek, a tak z těch
vědeckých misí zmíním už jen program Posidon a pozorování sluneční korony. Program Posidon se
zabývá výzkumem oblačnosti, atmosférických jevů, ozónu atd. při výškových letech nad Guamem,
kdy o těchto letech lze říct, že nejsou méně odolné povahy. Při zatmění Slunce létaly letouny mise
spojené s pozorováním sluneční korony pro její výzkum. Výhodou této mise bylo, že zatímco běžná
pozorovatel má okolo dvě a půl minuty času k pozorování tak letouny mají sedm minut díky sledování
stínu Měsíce. Letouny se však nepodílely jen na vědeckých misích, ale účastnily se i vojenský operací,
i když v menší míře. Jeden z příkladů je Afganistán kde letouny vzlétaly z letiště v Kandaháru ke
snímkování geografie či průzkumu ložisek zdrojů v rámci podpory pro obnovu země. Jedno z dalších
využití v rámci armády je testování nových systémů jako BACN (Battlefield Airborne Communications
Node).

Rozsah činností WB-57 F je opravdu úctyhodný a dlouhý. Plní mnoho misí, do kterých se jiným nechce
což potvrzuje vědecký pracovník programu POSIDON Eric Jensen, z výzkumu stratosféry při Ames
Research Centre NASA, který se vyjádřil takto,, Nemohu vyjádřit dostatek dobrých věcí o posádkách
WB-57, které byly ochotny vzlétnout a přistávat v bouřích což se u ER-2 (ekvivalent U2) zdráhají a u
Global Hawk (bezpilotní průzkumný prostředek) se o tom ani neuvažuje´´. Pro představu, co znamená
tato pochvala uvedu, že posádky během letů v rámci POSIDON létají v opravdu nestandartních
podmínkách tajfunů, bouří, a dokonce se ponořili do mraků sopečných plynů z ostrovů v Papui Nové
Guineji. NASA provozuje nyní tři kusy WB-57 F a jsou to poslední letuschopné stroje z typové řady
Canberry, přičemž poslední kus byl uveden zpět do provozu roku 2013 poté co byl vytažen z,,
kostnice´´ AMARG (uložiště letecké techniky) na letišti Davis-Monthan AFB. Jedná se o letoun s
původním číslem 53-3918, který byl jako RB-57 F vyřazen roku 1972 a uložen v AMARG zůstal do roku
2011 než byl vytažen a kompletně prošel generální opravou s uvedením do provozu jako číslo 927.
Nyní je to letoun, který drží takový unikát v podobě nejdelšího uložení před návratem do služby, a to
celých čtyřicet jedna let.

Udržitelnost WB-57 je velmi složitá, protože již nejsou žádné jiné stroje a výroba už dávno neexistuje
což dnes vede k tomu, že se využívají letecká muzea i,, kostnice´´ uložených strojů. Největší starost
může vyvolávat nosník křídla u čísel letounů 926 a 928, která jsou ještě z původní hliníkové slitiny
7079-T6 u které se postupem času ukázalo, že má špatné antikorozní vlastnosti, které vedou k
praskání nosníku. To celé vede k náročnější údržbě, kdy se velmi bedlivě sleduje nosník a kdy už byl v
rámci nalezených problémů z 10-15 % opravován. U č.927 je to jiné, protože součástí generální

opravy po vytažení,, z písku´´ byly křídla vyměněna. Provoz se neplánuje ukončovat, ale díky těmto
problémům je i nejistý. Přesto tyto obtíže nejsou dané žádné pevné termíny ukončení a snaha
pokračovat dál je stále silná, protože možnosti, které tento letoun poskytuje vědecké společnosti jsou
opravdu velké.

Obrázek

Obrázek

Obrázek
Jedno z nejsprostějších slov je - Nejde to !
John W. Young
Uživatelský avatar
Adan
Pokročilý uživatel
Pokročilý uživatel
Příspěvky: 115
Reputace: 244
Registrován: 27.1.2023 9:46
Re: Letadla ve službách kosmonautiky

Příspěvek od Adan »

U-2/ER-2 ve službách NACA/NASA
Díl první

Obrázek

Když se podívám pod sebe, sotva vidím dopravní letadla na jejich trasách, jak tvoří kondenzační stopy. Létáme dvakrát výše než dopravní letadla a občas vidím pobřeží Californie od San Francisco po Los Angeles nebo pohoří Sierra Nevada. Je to jako dívat se do otevřené mapy, což je fajn. To jsou slova pilota ER-2, Grega,,Coach,,Nelsona. Co by se dalo říct o slavné U-2 Dragon lady a jejímu bratrancovi ER-2 dále dle samotných pilotů? Snad jen vtipná definice tohoto stroje: Je to prostě kluzák s velkým motorem nacpaným do zadku.

Obrázek

Dnes se budeme věnovat dalšímu zajímavému letounu ve službách NASA a opět je to letoun, který původně sloužil především vojensko-výzvědným účelům. Výš než piloti ER-2 se dnes pohybují astronauti na palubě ISS. Jak bylo zmíněno, jedná se o původně vojenský letoun U-2 používaný pro špionáž, který NASA získala do svých služeb oficiálně v roce 1971. Použití dvou kusů U-2 z původní série, zahájené v padesátých letech, bylo velmi úspěšné v plnění vědecké činnosti, a tak byla služba U-2 u NASA prodloužena a trvá dodnes, i když už s odlišnými stroji, než byly ty původní. Pokud bychom šli plně do hloubky historie služby, tak zjistíme, že U-2 využívala už NACA, předchůdce NASA, v padesátých letech, ale zde se jednalo o jednu velkou fikci, protože v pozadí tohoto využívání stála americká CIA. V roce 1956 vznikl plán na utajení špionážních operací, zamaskováním za mírumilovné zkoumání zemské atmosféry v podání buď americké meteorologické služby při letectvu, nebo NACA. Konečné rozhodnutí o vojenském využití loga NACA přichází od R. Bissela, který byl v programu vývoje U2 označeném jako Aquatone, od začátku jako přidělenec CIA a zajišťoval jeho chod. Činnost U2 byla tedy účelně maskována za neškodný výzkum atmosféry a počasí při výškových letech, což oznámil oficiálně administrátor NACA Hugh L. Dryden, 7. května 1956. Dokonce i v objednávce U2 byla uvedena NACA, jako součást krytí. V takovém případě není divné, že takový typ letounu s tak specifickým zaměřením létá v různých částech světa pro zachycení různých meteorologických jevů v atmosféře. V NACA nebyly všichni nadšeni takovouto rošádou a zcela logicky se ozývaly hlasy, že bude nutné zveřejnit výsledky takového průzkumu, minimálně jako důkaz o opravdové vědecké činnosti, ale hlavní vědecký pracovník v NACA neprojevil přílišné nadšení z vydání takové zprávy a došlo to tak daleko, že CIA musela doporučit zvýšit tlak na NACA, aby měla potřebnou zbraň proti kompromitaci U-2. Čtenář se asi správně zeptá, kde by ty data mohli vlastně vzít, když šlo o špionážní lety a odpovědí je, že i při těchto letech docházelo k jistému sběru dat, která šla využít a pak tu ještě byly výcvikové lety, které nelétaly nad citlivá území. Piloti U-2 dokonce u sebe nosili i dokumentaci NACA, aby krytí bylo co nejvěrohodnější a byla upravena i frazeologie během letů v běžném letovém prostředí, kde bylo nutné se minimálně identifikovat řízení letového provozu. Z druhé strany tohoto partnerství je nutné dodat, že NACA i tak získala mnoho dat o povětrnostně-meteorologických podmínkách ve velkých výškách, která byla později použita v konstrukčních studiích nových strojů. Tato nová data získaná v rámci tréninkových letů, byla pouze do výšky sedmnáct tisíc metrů, i když výškový dostup se pohyboval vysoko nad dvacet tisíc metrů, ale to patřilo do kolonky TAJNÉ. Další možnost, kterou měla NACA k dispozici z tohoto„přátelství,, bylo využití stroje ke zkouškám nového přístrojového vybavení, především pak komunikačních zařízení. Roku 1958 došlo ke změně z NACA organizace na NASA, ale využití krytí pro U-2 trvalo dál až do osudného 1. května 1960. V tento den došlo k sestřelení U-2 nad územím SSSR a v USA to vyvolalo paniku a rychlou snahu tuto událost zakrýt jako let NASA, jak jen to bylo možné. Vyčkávající N. Chruščov, ale 7. května zveřejnil totožnost pilota a kusy U-2 dokazující špionáž. Pověst NASA v očích technicko – vědecké společnosti značně utrpěla i přes přínos z tohoto partnerství. Naštěstí následky nebyly až tak hrozivé, jak se na první pohled zdálo, možná i díky H. L. Drydenovi, který převzal plnou odpovědnost za roli NASA v krytí pravé činnosti U-2 na sebe. NASA si ovšem plně uvědomovala význam U-2 i přes tuto nepříjemnost a spolupráce s provozem letounu, bez špionáže, pokračovala dál, kdy letouny provedly například fotografování západní části USA pro porovnání se snímky pořízenými astronauty z programu Apollo. Výsledky, kterých šlo dosáhnout provozem U-2, velmi lákaly vědeckou společnost a vývoj událostí po sestřelení Franka Powerse tomu otevřel novou cestu. V roce 1970 byly NASA nabídnuty dva letouny jako platformy pro program NASA - Earth Resources Program. Letouny trupových čísel 348 a 349 byly převedeny z Edwards AFB k výrobci Lockheed, kde muselo dojít k nezbytným úpravám, především odstrojení strojů a snížení prázdné váhy letounů na 6.2 tuny, aby bylo možné zvětšit rozsah v budoucnu nesené vědecké aparatury. Model dostal označení jako U-2 C a byl opatřen civilními imatrikulacemi, se kterými po nezbytných záletech vstoupil do služeb NASA, k 31. srpnu 1971. NASA úspěšně provozovala letouny k velkému množství vědeckých měření a fotografování, nyní už opravdu vědeckému, po celých deset let. Když došlo k obnovení výroby nové verze U-2R, původní série byla ukončena roku 1959, byla NASA jeden z prvních zákazníků a objednala jeden kus. V případě NASA se ovšem jedná o typ ER-2 (Earth Resouces) a nutno dodat, že jde v podstatě o jiný stroj, ale to platí pro celou druhou sérii. V druhé sérii došlo ke zvětšení velikosti konstrukce a zvýšení výkonů, které byly už u první verze na hraně díky zvětšujícímu se portfoliu vyměnitelných bloků vybavení. U-2 má několik možností montáže vybavení, které je řešeno modulárně pro snadnější a rychlejší přizpůsobení se dané misi. Hlavní prostor se nachází za kabinou pilota ve spodní části trupu, označeném jako Q-Bay, další prostor je v přídi letounu, na hřbetu trupu ve střední části trupu a v tzv. superpodech, což jsou pouzdra, která lze zavěsit pod křídla letounu.

Ačkoliv služba u NACA nezačala pro agenturu úplně ideálně, dokázal to tento letoun plně vynahradit a dělá to vlastně dodnes. V pokračování článku se budeme věnovat pokračování služby u NASA, ale s následníkem původní U-2.


Obrázek

Frank Powers během obhajoby před senátním výborem

Obrázek
Jedno z nejsprostějších slov je - Nejde to !
John W. Young
Uživatelský avatar
Adan
Pokročilý uživatel
Pokročilý uživatel
Příspěvky: 115
Reputace: 244
Registrován: 27.1.2023 9:46
Re: Letadla ve službách kosmonautiky

Příspěvek od Adan »

Malý náhled do letošních letů ER-2

https://youtu.be/zAoNkcZTsK8[/youtube]
Jedno z nejsprostějších slov je - Nejde to !
John W. Young
Uživatelský avatar
Adan
Pokročilý uživatel
Pokročilý uživatel
Příspěvky: 115
Reputace: 244
Registrován: 27.1.2023 9:46
Re: Letadla ve službách kosmonautiky

Příspěvek od Adan »

ER-2 ve službách NASA
Nejsme tak vysoko jako satelity, ale skutečnost, že jsme tam nahoře, dvacet a více kilometrů na Zemí, znamená, že naše senzory mohou napodobit to, co vidí satelity. Pohybujeme se blíže vesmíru, a tak naše senzory mohou simulovat to, co by dělal satelit, i když je mnohem výš než my, a navíc satelit nemůžete vždy dostat na požadovanou pozici. Můžeme nést senzory, které jsou stále ve vývoji a získat tak přehled o jejich funkci v podmínkách bližších vesmíru. Lety v takovýchto podmínkách zanechávají v člověku mnoho dojmů a vzpomínek, které lze jen těžko spočítat. Jednou nás vědci poslali pronásledovat ty největší a nejsilnější bouřky, které našli a to znamenalo mnohdy vzlety ve dvě, tři ráno, nebo dokonce už ve 21:30 večer s letem po celou noc. Když potom voláte řízení letového provozu stylem: NASA 809, jsem na trase severovýchodním Texasem, lovit bouřky a má trasa bude jen přes bouře. Řízení letového provozu to samozřejmě povolí, ale všichni piloti aerolinek v okolí si asi říkají – Kdo je ten chlap?
Poutavé shrnutí pilota Grega Nelsona k létání s ER-2, následníkovy U-2 C. Po poněkud trnitější cestě použití U-2 u NACA a posléze i NASA, došlo k zakoupení nové verze U-2R, z obnovené produkce, a tím k doplnění flotily a rozšíření jejích možností. Verze U-2 C létala oficiálně pro NASA od roku 1971. První stroj verze ER-2 (Earth Resources) přistál v Amesově výzkumném středisku 10. června 1981, pilotován Marty Knutsonem. Zatímco technický personál připravoval nový stroj na začlenění do flotily, plnily stávající stroje U-2 C dál vědeckou činnost. výčet misí do dnešních dnů činí okolo 4500 letů, což je působivé číslo pro pár letounů létajících několika hodinové mise nejrůznějších typů. Kdybychom měli popsat každou misi zvlášť, tak by to bylo na opravdu dlouho, ale je zajímavé sledovat, jaký je rozsah působnosti. Jen pro představu uvedu oblasti zkoumání, pro které je ER-2 využíván. Jsou to: Sledování deštných pralesů, zkoumání stratosféry, vyhledávání a průzkum oblačnosti a bouřkových systémů, sledování biologických druhů a jejich případné přemnožení a vliv na okolí, geografie krajiny a snímkování, sledování živelných pohrom a zkoušky nových technologií pro letectví a kosmonautiku. Jak vidíte, pole působnosti je velké a vyžaduje létání nejen nad USA, ale de facto nad celým světem. U ER-2, vlastně i U-2 C, si musíme uvědomit, že nejde pouze o samostatný letoun létající nějaká měření, ale že se jedná o dílek systému, na jehož konci jsou hodnotná vědecká data. Pro pochopení tohoto tvrzení uvedu pár příkladů. V roce 1988 došlo k rozsáhlému požáru v národním parku Yellowstone, po kterém hlavní přírodovědec G. Robinson požádal NASA o poskytnutí snímků krajiny z velkých výšek, v rámci protipožárního plánování. NASA pověřila úkolem LANDSAT-4 a určila jako dodatečné zdroje snímků z velkých a středních výšek stroje ER-2 a C-130 B. Oba stroje byly vybavené infračervenými senzory, které dokázaly proniknout kouřem a oparem z požáru, pro zmapování krajiny zasažené požárem. Jak je vidět, ER-2 tvoří jeden díl uceleného systému k získání potřebných dat. Dalším příkladem byl vědecký program studování emisí a složení atmosféry nazvaným - The Studies of Emission, Atmosphere composition, Clouds and Climate Coupling by Regional Surveys (SEAC4RS), kdy přes 250 vědců, inženýrů a členů letového personálu zkoumalo způsoby, jak znečištění ovzduší a přirozené emise ovlivňují složení atmosféry a klimatu. ER-2 ve spolupráci s letounem DC-8 létaly v různých výškách pro sledování atmosféry v určeném ročním období a oblasti, kdy jsou meteorologické systémy nejsilnější.„Samotná příprava na let a vše okolo letounu je takový, řekněme cirkus, protože letoun je prostě unikátní a vše tomu odpovídá“ říká pilot D.„Stu“ Broce. Cirkus jistě proto, že příprava na let začíná několik hodin před vzletem, kdy je nutné probrat průběh a profil letu, provést přípravu vědecké aparatury, a její konfiguraci až po předletovou prohlídku. Činnost samotných pilotů začíná také několik hodin předem a je korunována oblékáním přetlakového obleku, který by pozorný čtenář mohl znát z dob letů raketoplánů. Tento přetlakový oblek byl vypůjčen právě z programu výškových letů U-2 pro použití při letech raketoplánů. Svým způsobem jsou piloti podobní samotným astronautům, z určitého pohledu samozřejmě, a jejich příprava na let to dokazuje. Dlouhodobé lety vyžadují dobrou kondici a soustředěnost po celou dobu dlouhého letu a během takové letu je nutné i konzumovat potravu a přijímat tekutiny. Pro tento účel lze nalézt v helmě pilota, konkrétně v části vpravo pod bradou, otvor pro prostrčení hadiček napojených na tuby s potravinami a tekutinami.

Provoz ER-2 je specifický i pro vzlety a přistání, kterých se účastní ještě druhý pilot v doprovodném vozidle za letounem. ER-2 má totiž tandemové uspořádání podvozku a je citlivý na boční vítr během přistání a pilot nemůže vypustit ani vteřinu, i když už se třeba dotkl podvozek dávno Země. Druhý pilot, v autě, je schopen pilotovi v letounu pomoci předáváním informací a údajů i během vzletu. Kdyby například došlo k neočekávané situaci a letoun by musel ihned přistát, v takovém případě může předříkávat checklist a ulehčit činnost pilotovi ve vzduchu, který má v takovou chvíli dost práce. Provoz ER-2 je komplexní záležitostí, kde se nejedná o běžný provoz letounu, na jaký jsme zvyklí. Jedná se o platformu, kterou snadnopřizpůsobíte činnosti, která je v daný moment vyžadována, schopnou spolupracovat s dalšími zařízeními, družice nevyjímaje, ke komplexnímu měření a sběru dat či zkouškám systémů, které mohou být použity i pro vesmírný program.

Za léta provozu U-2 a následníka ER-2 dostali vědci a inženýři mnoho dat o naší planetě, procesech, které na Zemi probíhají a jak je ovlivňuje sám člověk i se zpětnou vazbou od samotné Země k nám. Letouny napomohli v rozvoji konstrukčních řešení nových studií letadel. Na začátku jsem zmínil přibližný počet provedených misí a lze už jen popřát mnoho dalších

Obrázek

Obrázek

Obrázek
Jedno z nejsprostějších slov je - Nejde to !
John W. Young

Odpovědět

Zpět na „Ostatní“