Obecné otázky o kosmonautice

[Pospíšil]

Tedy že druh pohonu neovlivňuje maximální dosažitelnou rychlost?

Tak se to úplně nedá říct. Reaktivních pohonů je několik typů. Každý z nich se hodí na něco jiného. Pokud potřebuješ dosáhnout co nejvyšší únikové rychlosti, optimální bude kombinace několika typů pohonů a ještě gravitační manévry, pokud ti to konstelace planet umožní.

[Wopat]

Děkuji vám oběma
Chápu to tedy dobře, že určité cílové rychlosti (nějaké náhodné číslo), může ve vesmíru dosáhnout každé těleso vybavené pohonem a liší se jen doba, než rychlosti dosáhne, v závislosti na zmíněném pohonu? Tedy že druh pohonu neovlivňuje maximální dosažitelnou rychlost?

Zjednodušeně řečeno ano. Záleží na množství paliva, které je k dispozici a na hmotnosti tělesa. Donekonečna to ale nejde samozřejmě. Při hodně vysokých rychlostech přichází ke slovu pan Einstein.

A ještě taková drobnost, která mě napadla, když píšeš, že jsi někde četl to a ono. Taky je důležité k jaké vztažné soustavě rychlost určujeme. Je tedy značný rozdíl, jestli vyjadřujeme rychlost sondy směrem k Zemi, Slunci nebo jinému tělesu. To jen tak na doplnění.

[Dugi]

A já ještě doplním, že o tom, jaká je maximální dosažitelná rychlost hodně rozhoduje množství paliva, které má sonda k dispozici. Jakmile dojde palivo, sonda už víc nezrychlí.

[Vaclavik]

A ještě taková drobnost, která mě napadla, když píšeš, že jsi někde četl to a ono. Taky je důležité k jaké vztažné soustavě rychlost určujeme. Je tedy značný rozdíl, jestli vyjadřujeme rychlost sondy směrem k Zemi, Slunci nebo jinému tělesu. To jen tak na doplnění.

Toto není vůbec drobnost, ale zcela kruciální záležitost k původnímu dotazu Innominateusu a doplnění Mirka Pospíšila. Technická řešení jsou zde až na druhém místě.

A já ještě doplním, že o tom, jaká je maximální dosažitelná rychlost hodně rozhoduje množství paliva, které má sonda k dispozici. Jakmile dojde palivo, sonda už víc nezrychlí.

To právě neplatí viz výše a viz příspěvek Wopata a Mirka Pospíšila.

[Innominateus]

Možná trochu pomohu a zamezím dohadům, když upřesním, co za mou otázkou stojí.
Představuji typického konzumenta sci-fi v knižní i filmové podobě, bez podrobnějších znalostí kosmonautiky a vesmíru. Nicméně, když jsem začal nad některými zákonitostmi žánru uvažovat, došlo mi, že když si autor nevypomůže "technologií", dochází někdy k dost podivným věcem. Kupříkladu řešení rychlostí budoucích kosmických lodí. Proč se mluví o maximální rychlosti s pohonem, který má řekněme nekonečno paliva, když tedy může donekonečna (pomineme hranici danou relativitou) zrychlovat? A vůbec - aspekty boje často zohledňují principy, které se hodí spíš pro povrchové námořnictvo, než souboj ve vesmíru. Tak jsem si řekl, že budu trochu pátrat.

[Dugi]

Sorry, moje chyba, chtěl jsem tam napsat, když je na nízké oběžné dráze Země, ale vynechal sjem to, tím pádem to nedávalo smysl.

[Pospíšil]

Jo, takže sci-fi? To je ale úplně jiná píseň, příteli.
My jsme se ti snažili popsat realitu a ta je trapně banální, zatím pouze chemické spalovací motory a sem tam néjaký ten "jonťák"... Zatím neumíme ani warpový pohon, ani průlet červí dírou, o rychlostech aspoň 0,001c se nám může jen zdát. V knížkách a na plátně to ale všechno vypadá skvěle a tak snadno.

V dřevních dobách internetu, někdy kolem 1996, existoval jeden český web, který moc hezky shrnoval různá filmová klišé. Ty z oblasti sci-fi a vesmíru byly samozřejmě nejvtipnější.... už jsem ho našel
http://archiv.neviditelnypes.lidovky.cz ... liches.htm

[Innominateus]

Naopak - dost mi to pomohlo k uvědomění si, jak autoři tu svou skutečnost často nedomýšlí do důsledku. Takže děkuji

[Lynx]

Také relativistické rychlosti kosmických lodí jsou určitě závislé na tom, s čím porovnáváme. Jestli se Zemí nebo třeba s jinou kosmickou lodí. Z toho by mohlo vyplývat, že vzhledem k Zemi poletíme rychlostí 0,8c a relativistické efekty se již budou projevovat. Ale vzhledem k jiné lodi, která nás bude stíhat třeba rychlostí 0,78c, žádné podobné efekty pozorovat nebudeme. Proto si myslím, že bychom si na palubě ničeho ani nevšimli bez porovnání se vztažným objektem a občasná autorská licence "blížíme se rychlosti světla, dějí se kolem nás divné věci", je opravdu jen fantazií.

[Lynx]

Ještě bych se s dovolením rád vrátil k New Horizons a k diskusi o tom, zda již při odletu od Země byla sonda na hyperbolické dráze a manévr u Jupitera jen zkrátil dobu letu k Plutu, ale nebyl nutný pro únik ze Sluneční soustavy.

NH obdržela motorem rychlost 16,26 km/s a třetí kosmická je 16,7 km/s. To je pravda. Ale je tu jiná okolnost.
Startovní okno k Plutu bylo 11.ledna až 14.února. Když byla mise zahájena do 2. února, bylo možno využít gravitace Jupitera. Poté by byl možný let jen po přímé trajektorii. I s tím se počítalo. Pokud by tedy v případě přímé trajektorie 16,26 km/s nestačilo na únik ze Sluneční soustavy, musel by být buď použit silnější motor nebo by se sonda nedostala na hyperbolickou dráhu. Proto si myslím, že 16,26 km/s na hyperbolickou dráhu opravdu stačilo, i když je to zvláštní